Pravice by zrušení EET kompenzovala. Náklady oželíme, říkají podnikatelé
ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB
NOVÉ
1
Společným rysem současné parlamentní opozice je její odpor k elektronické evidenci tržeb (EET), kterou zavedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Pravicové strany TOP 09 a ODS by v případě úspěchu v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny rády prosadily zrušení této nové povinnosti. Obě strany říkají, že podnikatelům by stát nabídl kompenzaci. Někteří podnikatelé to vítají, jiní by zrušení považovali za dostatečné.
„Platí, že po volbách chceme další fáze zavádění EET zastavit a ty, co už započaly, zrušit,“ uvedl pro server Echo24 předseda ODS Petr Fiala. Podobně se k EET staví také TOP 09, jejíž předseda Miroslav Kalousek opakovaně označuje evidenci za šikanu podnikatelů ze strany státu. TOP 09 proto také loni v létě podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který začal platit od začátku prosince loňského roku.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
EET se ale nyní týká téměř dvou set tisíc podnikatelů, kteří kvůli nové povinnosti museli investovat do on-line pokladen. Stovky podnikatelů navíc svojí činnost kvůli EET úplně ukončily. Jen v první vlně, která se týkala podnikatelů v pohostinství a která odstartovala právě na začátku loňského prosince, zavřelo podle informací od pivovarů asi 800 hospod. Kolik zavřených obchodů přinesla druhá vlna, jež se rozběhla na začátku března, zatím není jasné. Už nyní se ale sociální sítě plní fotografiemi zavřených obchodů z různých koutů republiky.
Na sociálních sítích se proto někteří podnikatelé také ptají, zda by je v případě zrušení evidence čekala nějaká kompenzace. Pořízení pokladního zařízení totiž v průměru stojí přibližně pět tisíc korun a pro některé znamená také měsíční poplatek za internetové připojení, které je pro evidenci nezbytné. „I kdyby to někdo zrušil, tak kdo by všem vrátil peníze, který na EET vynaložili?“ ptá se například jeden uživatel na Facebooku.
Na ty by přitom měli podnikatelé mít nárok podle obou opozičních stran. „Pokud by EET zrušil Ústavní soud pro nerovné a diskriminační zacházení státu s podnikateli, mohli by podnikatelé uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v souvislosti s nákupem a provozem pokladen,“ uvedl serveru Echo24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který je jedním z hlavních iniciátorů stížnosti k Ústavnímu soudu.
Určitou náhradu škody si zaslouží podnikatelé i podle Fialy, který by ji nabídl především těm menším. „Co se týká případných kompenzací, určitě bychom je připravili především pro malé podnikatele a živnostníky,“ uvedl Fiala, podle kterého by to mohlo také podpořit podnikání na vesnicích. „Těm, co museli stáhnout rolety, to už bohužel nepomůže, ale aspoň by to ulehčilo život těm zbývajícím. Zmírnilo by to také náklady na rozjezd podnikání, takže by se snad hospody a obchody začaly do malých měst a vesnic opět vracet,“ dodal.
Někteří podnikatelé by se ale náhrad klidně vzdali, pokud by to znamenalo, že povinnost evidovat přestane platit. „Pokud to někdo dokáže zrušit, klidně oželím, ty peníze, co mě to stálo,“ reagoval na Facebooku jiný podnikatel.
Proti EET se začali vymezovat také koaliční lidovci. Ministr zemědělství Marian Jurečka v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že nesouhlasí s třetí a čtvrtou vlnou EET, která se má týkat řemeslníků a svobodných povolání. Podle Jurečky KDU-ČSL od počátku podporovala EET jen pro podnikatele v pohostinství a ve velkoobchodě a maloobchodě, protože pro všechny ostatní je podle jeho slov zbytečná. Hnutí ANO ale podle něj porušilo koaliční smlouvu, když navrhlo zavedení EET plošně.
Opozice ale označila jeho výroky za pokrytectví, protože lidovci zákon ve sněmovně podpořili. Kritika přišla i od koaliční sociální demokracie. „Pro mě je klíčové schválení znění zákona, které prošlo zákonným procesem, takže pokud měla KDU-ČSL výhrady, tak je měla uplatnit v době projednávání zákona ve sněmovně,“ uvedl serveru Echo24 místopředseda ČSSD Jan Hamáček, podle kterého lidovci svůj souhlas se zákonem vyjádřili v hlasování.
