Pošlete na nové církve tajné služby, žádá Úsvit

Evropou obchází strašidlo poslů nové víry a Česká republika před ním musí být na pozoru. Myslí si to aspoň poslanci hnutí Úsvit, kteří žádají pro nově povolované církve prověrku od tajných služeb. Vláda navrhovanou novelu ale ve středu zřejmě odmítne. Podle Sobotkova kabinetu nemohou pouhé obavy narušit garantované náboženské svobody v zemi, navíc agenti mohou prý „proklepnout“ církve už nyní.

„Návrh zákona reaguje na výrazné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě, ke kterému dlouhodobě dochází. Velmi se zvyšuje riziko šíření myšlenek a proudů, které nejsou slučitelné s civilizačním okruhem, do kterého patří Česká republika,“ anoncují svoji novelu poslanci Úsvitu v čele se šéfem klubu Markem Černochem. Podle jejich zákonodárců totiž „posilují myšlenky, které popírají osobní, politická a jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví či náboženské vyznání“ a které mohou pro Českou republiku znamenat významné bezpečnostní riziko.

Podle Úsvitu jsou jednou z cest pro šíření zmíněných myšlenkových proudů církve a náboženské společnosti. Ve svém návrhu se poslanci přitom soustředí na uznání zvláštních práv, díky kterým pomohou církve vyučovat náboženství na státních školách, zřizovat si školy vlastní, duchovně působit v armádě nebo ve vězení a dále také zajišťovat pořádání církevních sňatků.

Církev, veřejný pořádek a národní bezpečnost

„Taková zvláštní práva dávají církvím značné možnosti k šíření myšlenek, které hlásají. Zejména s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci se navrhuje, aby získání takovýchto zvláštních práv bylo podmíněno tím, že daná církev nevzbuzuje důvodnou obavu, že ohrožuje zahraničně politický zájem České republiky, ani nezakládá důvodné podezření, že ohrožuje veřejný pořádek nebo národní bezpečnost,“ naplánoval proto Úsvit.

Čtěte také: Co probírali šéf ODS s lídrem Úsvitu?

Navrhovaná změna se má podle Černocha a jeho kolegů promítnout do zákona o církvích a náboženských společnostech, ve kterém navrhují nově uzákonit „zvláštní postup“. Ministerstvo kultury by si podle něj vyžádalo před přiznáním církevních práv názor policie a tajných služeb. Jmenovitě má jít o Úřad pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační službu, Vojenské zpravodajství a Policii České republiky. Úsvit počítá s tím, že agenti a policisté by na svoje stanovisko měli 30 dní.

Vládní varování před potlačením svobod

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) má už ale na středeční zasedání nachystané usnesení, podle kterého dá k návrhu Úsvitu nejspíš negativní stanovisko. Podle úředníků je navrhovaný přístup v kolizi s neutrálním a nediskriminačním přístupem k církvím a náboženským společnostem. Soudí proto, že by mohl výrazně zasáhnout do současné povolovací praxe, kdy daná církev získá příslušná práva po splnění „jasně prokazatelných kritérií“. „Značné pochybnosti z hlediska souladu s ústavním pořádkem ostatně vzbuzuje návrh, aby k omezení náboženské svobody postačily pouhé obavy či podezření z ohrožení v zákoně uvedených hodnot,“ zmiňuje stanovisko.

„Zahraničně politický zájem České republiky není dostatečným důvodem pro rozdílné zacházení s církvemi a náboženskými společnostmi, respektive s jejich věřícími,“ dodávají úředníci.

Vládní materiál navíc odmítá obavy, že by se zpravodajské služby nemohly vyjádřit k působení církví už nyní. Úředníci uvádějí, že takový postup ministerstva kultury umožňuje stávající správní řád a že jde o běžný krok už při řízení o registraci církve nebo náboženské společnosti. V rámci tohoto řízení se podle nachystaného stanoviska „standardně vyjadřují jak ministerstvo vnitra, tak Bezpečnostní informační služba, a to právě z hledisek veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti“.

„Zahraničně politický zájem České republiky není dostatečným důvodem pro rozdílné zacházení s církvemi a náboženskými společnostmi, respektive s jejich věřícími,“ dodávají úředníci s odkazem na Listinu základních práv a svobod. „Sankcí za popírání osobních, politických a jiných práv občanů je zrušení registrace církve a náboženské společnosti, přičemž v úvahu přichází také trestní postih podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, případně též trestní postih fyzických osob,“ snaží se vládní stanovisko uklidnit občany.

Po očekávaném vládním nesouhlasu návrh ještě posoudí sněmovna, podle Úsvitu by novinka měla platit od 1. ledna 2016.