Michaláková zkouší poslední možnosti kvůli synům. Půjde až do Štrasburku
Případ odebraných dětí
NOVÉ
Dovolání k norským soudům dokončují advokáti Evy Michalákové, která ztratila rodičovská práva k oběma synům. Čas mají do konce srpna. Krajský soud se případem však nemusí vůbec zabývat, pak zbude už pouze obrátit se na nejvyšší soud či Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Podporu Michalákové deklarují české úřady i prezident Miloš Zeman. Své syny česká matka neviděla přes dva roky, starší z hochů se má navíc potýkat s vážnými problémy.
„Toto dovolání není nárokové, bude záležet na volné úvaze soudu, zda se tím vůbec bude zabývat. Navíc jsou tam hodně omezené důvody, do kterých se musíme vejít, aby soud vůbec začal rozhodovat, že se tím bude zabývat,“ uvedl deníku Echo24.cz český právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. Jde podle něho například o předvedení nových skutečností k případu, které se nevzaly dosud v potaz, poukázání na chybný postup předchozích soudů či to, že by měl případ Michalákové obecnější dopad na norské právo.
Hlavním cílem české matky i nadále zůstává návrat synů zpět do její péče. Vzhledem k norským poměrům se za dílčí úspěch bude ale považovat podle Hasenkopfa i to, pokud se podaří získat pro Evu Michalákovou nazpět rodičovská práva. O jejich odebrání rozhodl na začátku července odvolací soud v norském Hokksundu, potvrdil tak loňský verdikt tamních úřadů.
„Teze, že když případ Eva Michaláková medializovala (hlavní argument norského soudu – pozn. red.), má ztratit jaksi za trest rodičovská práva, je sama o sobě dost šílená. Navíc je v rozporu s výslovnými ujištěními norské ministryně i norské velvyslankyně v Praze prezidentu Zemanovi a české veřejnosti, že taková situace nemůže v Norsku nastat. A nastala,“ pokračoval zástupce.
Starší syn má zdravotní obtíže
Oproti tomu Josefu Michalákovi tamní soud rodičovská práva k oběma synům ponechal. Styk s dětmi mu však, stejně jako Evě Michalákové, zakázal. Současně ale odmítl adopci mladšího hocha, dnes devítiletého Davida, o kterou stáli jeho pěstouni. Zda se proti rozsudku rovněž odvolají, není podle Hasenkopfa zatím zřejmé.
Rodina Michalákové uvažuje také o podání další žaloby k norským úřadům. Slibuje si od ní, že by se s vnuky mohl vídat alespoň otec Evy Michalákové. „Dědeček se, ani z hlediska norských úřadů, nijak ‚neprovinil‘ a podle mezinárodního práva má právo na styk s vnuky,“ komentoval dále Hasenkopf. V přípravě je také žádost na ministerstvo zahraničí, aby prošetřilo zdravotní stav staršího hocha, jedenáctiletého Denise. Matka ho přes dva roky neviděla a u soudu prý zaznělo, že se potýká s vážnými problémy, jejichž charakter ale rodina nechce s ohledem na věk chlapce blíže specifikovat.
Hledat podporu bude Michaláková opět u českých úřadů. U odvolacího soudu ji podpořily tzv. písemným podáním ve veřejném zájmu. Ministerstvo zahraničí v čele s Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) v něm poukazovalo třeba na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Pokud by Michaláková u další norské instance neuspěla, plánuje se obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česko podpořilo.
Případ nadále řeší i Miloš Zeman
Platí také podpora ze strany prezidenta Miloše Zemana, kterému se postup norských úřadů nelíbí. „Pan prezident disponuje podrobnými informacemi o případu. Podpora paní Michalákové platí. Je v této věci v kontaktu s paní Jitkou Chalánkovou (poslankyně za TOP 09, která se v případu dlouhodobě angažuje – pozn. red.) a před časem o problému hovořil s předsedou Sněmovny,“ sdělil deníku Echo24.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
S poslancem Janem Hamáčkem (ČSSD) prezident podle mluvčího probíral možný postup ve Sněmovně. Diskuzi vedli prý i o tématu návrhu mezinárodní smlouvy o vydávání dětí, kterou Zeman navrhuje uzavřít s Norskem. Ministerstvo zahraničí k záměru mělo však už dříve výhrady. Podle něho by byl v rozporu s mezinárodními smlouvami a nevyhovuje některým zásadám mezinárodního práva. S tím ale nesouhlasí například právě Hasenkopf.
Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že norská rozhodnutí jsou dostatečná. Přitom je ale soud neviděl. Advokáti rodiny ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.
Jedenáctiletého Denise a devítiletého Davida norská sociální služba Barnevernet české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud tehdy neshledal obvinění za závažná, ale děti nechal u pěstounů, protože matka podle něj nerozuměla jejich potřebám. Chlapci vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.
