1

EET zhorší kvalitu potravin

Témata: , ,

Od prvního března začíná druhé kolo zavádění EET, které po hospodách zasáhne maloobchod. Proto se stalo událostí posledních dnů a týdnů zavírání tisíců provozoven, především malých obchodů s různým sortimentem. Není pochyb, že podnikatelé likvidují své živnosti, aby nemuseli elektronické pokladny EET pořizovat. Příznivci pokladen na to obvykle odpovídají, že šlo o provozovny, které měly i jiné potíže a že by časem zanikly tak jako tak.

Známým příkladem této debaty se stala prodejna map na českobudějovickém náměstí, jejíž majitel prohlásil, že končí kvůli EET. Proti tomu si ministr financí obstaral důkazy, že provozovna jen těžko sháněla peníze na placení vysokého nájmu v nemovitosti, která patřila městu.

Jinými slovy, společnost se mění a pokladny EET tuto změnu jen urychlily do té míry, aby si jí všiml i běžný občan. Každý vidí, že se zavřel obchod s potravinami, kam chodil desítky let, že hospody ve městech zdražují a na vesnici se jejich štamgasti stahují do hasičáren, do kterých nemá člověk odjinud přístup. Nikdo moc neprotestuje, kdo by také napadal finanční úřady, které mohou zkontrolovat účetnictví až pět let dozadu.

Jak se vypařuje sociální kapitál

Tuto změnu způsobila vláda a nevysvětlila, kam má tato změna vést a co přinese, jaká bude společnost po zavedení pokladen. Slibuje se jenom, že se zvedne výběr DPH, o čemž se dá dosud úspěšně pochybovat, ale už není jasné, jaké budou vedlejší účinky, které nakonec významem překonají původní účel.

Předem se dá říci, že na likvidaci menších obchodů vydělají velké obchodní řetězce a také velké potravinářské koncerny, které je dokážou zásobovat v požadovaných objemech. Samozřejmě nepůjde jen o tuzemské koncerny typu Agrofert, u kterých se přes usilovný marketing o „českých potravinách“ ostatně dá také předpokládat, že obchodují s potravinami dovezenými z Polska a dalších zemí. Stejně tak se posílí role restauračních řetězců, které převezmou hospody zrušené jejich tradičním nájemcem nebo majitelem.

Zavedením EET se tedy jednak sníží sociální kapitál, který vzniká zavedením a prohlubováním interakcí mezi nakupujícími a prodejci v malých obchodech. V tom nemohou být nahrazeny průmyslově organizovanými procesy v supermarketech ani vietnamskými obchodníky, kteří ve své většině pravděpodobně přežijí. Za druhé, EET bude mít nějaký a nespíš negativní efekt na zásobování obyvatelstva potravinami.

Likvidace malých obchodů s potravinami patří k trendům také v západních městech, kde se nad vodou drží jen pekárny a bioprodejny. Přesto nejsou obyvatelé Rakouska nebo Německa odkázáni pouze na řetězce. Zdatně jim konkurují týdenní nebo i každodenní trhy s potravinami, které na náměstích nebo k tomu speciálně upravených plochách nabízejí sedláci nebo zpracovatelé z okolního venkova. Třeba ve městě velikosti Lince je takových trhů až deset. Obchodní řetězce snadno překonají nabídku na trzích cenou, jsou však nuceny jim konkurovat kvalitou. To se projeví třeba tím, že ani řetězce se neodváží nabízet vejce slepic z klecových chovů a že se stále častěji ohánějí termínem „biokvalita“.

Pokladny na trzích, první jednání

Tuzemské „farmářské trhy“ jsou něco jiného než nějaký „Bauernmarkt“ nebo „Grünmarkt“ v Rakousku a důvodem je fakt, že v Česku je málo sedláků. Zvláště v Praze nabízejí zboží zaměstnanci velkých zemědělských firem, kteří se maximálně mohou tvářit, že něco vypěstovali. Silnou skupinou se stali obchodníci, kteří přeprodávají podobně jako vietnamští obchodníci zboží z Makra. Přesto se na trzích v krajských nebo okresních městech objevují malí zemědělci rakouského typu nebo důchodci, kteří si přilepšují zahrádkařením.

Klíčovým momentem dalšího zásobování potravinami proto bude i v Česku další osud venkovských trhů po zavedení EET. Za pozornost stojí, že loňský rakouský experiment s elektronickými pokladnami měl zasáhnout i trhy. Nespokojení občané si však vymohli pro trhovce už po začátku reformy mírnější pravidla. Návštěvník trhů se tedy mohl zpočátku setkat s malými zemědělci, kteří mu kromě potravin předali i účtenku, posledních pár měsíců se už účtováním v elektronických pokladnách nezdržuje nikdo. To je značný rozdíl proti Chorvatsku, kde pokladny EET opravdu zahnaly malé zemědělce dál do šedé zóny.

Tuzemské trhy čeká první změna už za týden. Na pokladnách začne účtovat první část prodejců, tedy překupníci. Zahrádkářů s ročním objemem tržeb do 30 tisíc korun se naopak zákon netýká, jde ovšem opravdu jen o penzisty, kteří si k důchodu přilepšují prodejem jablek. Malí zemědělci zatím dostali odklad o rok. Mohou za to poděkovat lobby středně velkých firem, které odklad zařídily přes ministerstvo zemědělství. Rolníci i jejich zákazníci tak získali rok času, aby se stejně jako rakouští kolegové pokladnám vyhnuli úplně. Nejde však předem vyloučit, že nejasnosti kolem povinnosti používat EET některé trhy zlikvidují úplně, případně je změní na eldorádo překupníků. Ti se přizpůsobí vždycky a není důvod jim to vyčítat.

Obecně vzato, zavádění pokladen EET urychluje trend, kterému se nepřesně říká globalizace. Místní ekonomické aktivity i tradiční společenské vazby při něm podléhají strategiím velkých finančních skupin, které operují bez ohledu na národní či regionální hranice, a jak je vidět na pokladnách, koncerny často podporuje státní administrativa. Těmto trendům se nedá bránit, dají se však využít ve prospěch místních komunit. Tuzemský experiment EET naopak ničivý dopad globalizace na místní aktivity posiluje. Právě v tom se skrývá jeho hlavní selhání.

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.