Švédsko dalo půl miliardy na ubytování uprchlíků. Ti nepřišli
PROMARNĚNÁ INVESTICE
Značně bolestivého přešlapu se dopustila švédská vládní agentura pro migraci. Ta investovala v přepočtu víc jak půl miliardy korun do ubytování očekávané vlny žadatelů o azyl. Ta však do země nedorazila a výrazná investice je téměř zbytečná, informoval The Local s odkazem na švédské noviny.
Deník Dagens Nyheter uvádí, že v době, kdy uprchlická krize nejvíce eskalovala, se švédské obce rozhodly podepisovat smlouvy se soukromými společnostmi, které poskytují ubytování. Tyto kontrakty však byly nasmlouvány na výrazně delší dobu, než bylo nezbytně nutné. Veškeré náklady za obce platí vládní agentura Migrationsverket.
Do Švédska se navíc od doby vrcholu krize vypravilo výrazně menší množství migrantů. Například počet dětí bez doprovodu příchozích do země poklesl od října 2015 o 98 %, píše deník Dagens Nyheter s tím, že před rokem to bylo 9 300 nezletilých.
Mnoho ubytovacích center momentálně zeje prázdnotou. Vládní agenturu však stojí jejich provoz v přepočtu téměř 7 milionů korun denně, píše deník a upozorňuje na to, že se míra zbytečně vynaložených finančních prostředků může ještě zvýšit, pokud bude příchozích žadatelů o azyl ubývat.
Obcím chybí motivace pro zrušení kontraktů
„Ohlédneme-li se nazpět, tak nešlo o nezbytné rozhodnutí,“ řekl starosta Sölvesborgu Lars Ericsson ke kontraktu, který obec podepsala s hostelem ve Skánii. Poté, co byl kontrakt podepsán, se množství uprchlíků zásadně snížilo a hostel zůstal prázdný. „Využití hostelu nebylo ani zdaleka takové, aby vyrovnalo vynaložené náklady,“ přiznal starosta.
K situaci se pro deník vyjádřil i zástupce vládní agentury Kenneth Andersson. Podle něj mohou lidé na současnou situaci pohlížet jako na plýtvání peněz daňových poplatníků. Obce prý sice podepsaly nyní velmi nevýhodné kontrakty, chybí však dostatek motivace k jejich zrušení. Obce totiž od agentury dostávají kompenzaci téměř 5 tisíc korun za každé nevyužité místo.
Eurostat už dříve upozornil, že v EU zůstává přes milion nevyřízených žádostí o azyl. Zhruba polovina z nich jsou žádosti podané v Německu, následují Švédsko s dvanácti procenty a Rakousko s osmi procenty. Všechny tři tyto země byly loni v době vrcholící migrační krize hlavním cílem uprchlíků.