Nenávist a strach. Je to jako za hilsneriády, míní vědec Hořejší
Akademici odsuzují extrémismus
NOVÉ
Velký ohlas zvedla v řadách českých vědců výzva k podepsání petice za postavení se šíření strachu, xenofobie a extrémismu u nás. Kapacity napříč vědními obory se shodují, že je potřeba současným vyvolávaným náladám strachu čelit a nebagatelizovat situaci populistickými hesly a burcováním lidí k nenávisti vůči uprchlické vlně z arabských zemí. Pro ECHO24.cz svoje pohnutky vysvětlili organizátor výzvy i osobnosti z řad akademické obce a expertů na dané téma.
Už více než 2000 vědců se připojilo k výzvě sepsané studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a ČVUT. Počet akademických pracovníků za dobu vyvěšení petice už převýšil počet ostatních podporovatelů, v jejichž řadách je už přes 3000 lidí. Každým dnem přibývá dalších několik stovek podpisů v obou skupinách.
„Xenofobie, která byla dříve spojená s obecně zavrhovaným rasismem, se nyní veze na něčem jiném – náboženské nenávisti,“ uvedl pro ECHO24.cz k důvodům sepsání výzvy její spoluautor Lukáš Novák z PřF UK. „A k té je zejména naše země velmi náchylná, kvůli velmi špatnému povědomí naší populace o náboženství obecně. Jak třeba vysvětlit rozdíl mezi islámem, coby globálním náboženstvím s bohatou historií a ohromnou rozmanitostí směrů a interpretací, na jedné straně a militantním islamismem, coby politickou ideologií, někomu, kdo má jen velmi mlhavou představu i o křesťanství, náboženství jeho vlastních kořenů?“ uvažuje Novák.
Jeden z prvních signatářů výzvy byl i ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší. „Stydím se za to, že velká část české společnosti je nejen lhostejná k utrpení běženců ze zemí rozvrácených občanskými válkami, ale považuje je dokonce za jakési podvodníky a parazity, kteří chtějí vysávat náš sociální systém, ba dokonce za zločince, jejichž hlavním cílem je nás povraždit,“ řekl pro ECHO24.cz Hořejší. „Nic z toho neodpovídá realitě – je to hlavně odraz jakési choroby naší společnosti, která ztrácí elementární lidskost.“
„V jistém ohledu odrazem nálad společnosti jistě je,“ odpověděl na otázku, zda podle něj současná radikalizace společnosti odpovídá obecným náladám Jakub Macek z mediální katedry Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Je nicméně odrazem nutně zkresleným: výrazně totiž zesiluje hlas ‚ještě akceptovatelných‘ extremistů, jako jsou Martin Konvička a Petr Hampl, a do jisté míry i těch ‚již neakceptovatelných‘, jako je třeba otevřeně antisemitský Adam B. Bartoš.“
Všudypřítomný strach
O vlivu cíleného strachu a vlně nenávisti mluví i vedoucí oddělení proteas lidských patogenů Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Moje motivace k podpisu toho textu byla ta hrozná vlna nenávisti, která se na všech stranách zdvihá, a s tím spojené účelové strašení. Nás totiž pořád někdo straší a chce nás před něčím zachránit. Nejdřív před sudetskými Němci, pak před církevními restitucemi, teď před přívalem imigrantů,“ řekl pro ECHO24.cz Jan Konvalinka.
„Poslední dobou na tuzemském webu probíhá jistá radikalizace a téma imigranti tu momentálně hraje roli vlajkové lodě,“ řekl na otázku radikalizace české společnosti na internetu expert na internetovou komunikaci a zakladatel firmy Yeseter na monitorování sociálních sítí Petr Zavoral. „Do současné velmi složité situace kolem uprchlíků na českém webu přilívají ještě olej do ohně radikalizované, jednostranně nenávistné weby a jejich facebookové profily šířící polopravdy nebo zcela vymyšlené lži.“
Podvodné profily a skupiny na sociálních sítích zmiňuje jako nástroj propagandy i koordinátor vládního projektu HateFree Culture Lukáš Houdek. „Na Facebooku se setkáváme například s tím, že si někteří lidé vytvářejí falešné muslimské profily, ze kterých píší výhrůžky nebo jiné agresivní komentáře, které zapadají do obrazu krvežíznivého muslima, případně si někteří vytvářejí profily lidí nebo sdružení, kteří se snaží na nenávist reagovat, a jejich jménem pak v různých diskusích agresivně vystupují, aby je poškodili,“ popsal pro ECHO24.cz Houdek.
Jakub Macek z Masarykovy univerzity v Brně současnou situaci nazývá efektem spirály mlčení, který mimo jiné v souvislosti s radikalizací německé společnosti před 2. světovou válkou a vybudováním koncentračních táborů popisuje socioložka Elisabeth Noelle-Neumannová. „Ve své teorii říká, že lidé se obávají být se svými názory izolováni, a proto vyhodnocují, které postoje jsou v tu kterou chvíli dominantní. Klíčové je, že naším zdrojem představy o tom, co si myslí zbytek společnosti, jsou média. A může se tedy stát, že malá a radikální skupina je pro svou hlučnost prezentována více, než umírněná mlčící většina,“ míní Macek.
Jako za hilsneriády
„Je mi záhadou, kde se to ve velké části našeho národa bere. Zřejmě je v nás hluboce zakotvena nějaká atavistická xenofobie, která se projevuje tu útoky proti Romům, jindy zase proti Arabům a ‚barevným‘,“ dodal Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „Celé mi to připomíná atmosféru proslulé hilsneriády.“
Petr Zavoral ze společnosti Yeseter míní, že radikální nálady uskupení jako Islám v ČR nechceme zneužívají k politickým cílům. „Místo toho, aby se tuto složitou situaci snažili argumentovat a zejména vysvětlovat, většina z nich se jenom veze na více či méně skrývané vlně nenávisti a snaží se z ní získat politický kapitál. Pokud společnost štěpí přímo prezident, který si doslova libuje v provokacích, český internet toho pak bude odrazem,“ řekl pro ECHO24.cz Zavoral.
„Podle mne to má dva prameny,“ přemýšlí pak Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky nad důvodem současných nálad. „Jednak jsme pořád velmi uzavřená, homogenní společnost, lidé málo cestují a málo znají svět, a v podstatě se ho bojí. Za druhé, máme širokou koalici politiků a politických stran, které z nedostatku lepších témat volí strašení snadno identifikovatelným nepřítelem jako nástroj k ovládání lidí,“ dodal Konvalinka.
Významnou roli při šíření nenávistných myšlenek přiřkl internetu a médiím včetně těch masových Jakub Macek z brněnské Masarykovy univerzity. „Ukázkově například deník MF Dnes, který se během posledních týdnů svými titulními stranami na vyvolávání atmosféry ohrožení podílel snad až bezskrupulózně,“ uvedl Macek ve shodě s ostatními akademiky s tím, že na portálech jako je Aeronet jsou podobné příspěvky ještě daleko zřetelnější a častější.
„Hraje v tom například roli také nedostatek relevantních informací, kdy někteří lidé nedělají rozdíl mezi muslimy a Islámských státem. Někteří stále tuto teroristickou organizaci považují za stát, se kterým se muslimové ztotožňují – díky jeho názvu,“ uzavírá Lukáš Houdek z HateFree. „V současné době považuji za klíčové, aby do debaty vstoupili odborníci, kteří mohou situaci uklidnit, podat občanům chybějící informace a pokusit se fundovaně celý problém vysvětlit. Zatím to je bohužel tak, že se k daným tématům vyjadřují zejména lidé, kteří odborníci na daná témata nejsou a komunikují dané téma jen na populistické rovině.“
