Pašeráci inkasují stovky eur. Pak uprchlíky vyhodí z auta
Svědectví české dobrovolnice
FOTOGALERIE UVNITŘ
Uprchlíci vědí většinou přesně, kolik je má stát cesta do vytouženého Německa nebo Švédska. Například z jihu Maďarska do Budapešti by se měli dostat za 250 euro, k hranicím za dalších 500. Všudy přítomní pašeráci je ale stejně okrádají. Nechají si zaplatit a po pár metrech migranty z auta vyhodí, popsala deníku ECHO24.cz česká dobrovolnice, která pomáhala tisícům běženců na maďarsko-srbských i srbsko-chorvatských hranicích.
„Sklady neziskových organizací jsou plné balíků věcí, ale nemá je kdo rozdávat. Například v Röszke byli pracovníci Lékařů bez hranic už tak vyčerpaní, že si od nás nechali třídit léky. Jinak jsme většinou rozdávali jídlo a oblečení, uklízeli tábor. Chodili jsme i mezi uprchlíky a zjišťovali, co potřebují. Příležitostně jsme pomáhali i s jejich koordinací a komunikací,“ uvedla dobrovolnice Kristýna Boháčová, jinak studentka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy .
Dvaadvacetiletá Boháčová vyrazila v průběhu září pomáhat uprchlíkům nadvakrát. Nejdříve spolu s dalšími dobrovolníky z Česka rozdávala vodu, potraviny a oblečení na jihu Maďarska poblíž záchytného tábora u hraničního města Röszke. Podruhé se vypravila na srbsko-chorvatský hraniční přechod v obci Babska. Jde o místa, kudy vedou hlavní trasy migrantů ze Srbska dále na Západ.
Poblíž Röszke na přilehlé čerpací stanici přitom na uprchlíky čekaly desítky pašeráků. „Policie převaděče neřešila. Jeden doktor ze Sýrie mi vyprávěl, jak si s přáteli vzal taxíka za 250 euro do Budapešti, cena byla podle něho odpovídající. Věděl i to, že za dalších 500 euro se dostane až na hranice. Řidič je ale po 400 metrech z auta vyhodil, ať jdou,“ popsala zkušenost uprchlíků s převaděči česká studentka.
Jiný lékař podle Boháčové také nechal svoji rodinu doma v Sýrii a mířil do Německa. Chtěl si nejdřív najít práci a manželce s dětmi vytvořit zázemí pro život v cizí zemi. Přívrženci vládního režimu chtěli, aby vstoupil do vládních sil syrského vůdce Bašára Asada. Odmítl, nechtěl bojovat proto vlastním lidem. Jeho manželce farmaceutce proto rozmlátili obchod. Po dalších výhružkách se rozhodl ze Sýrie odejít.
Dav uprchlíků se vrhl proti policistům
Po uzavření maďarsko-srbských hranic v polovině září se uprchlická vlna přesunula na hranice s Chorvatskem, odtud chtěli migranti do Německa a Švédska pokračovat přes Slovinsko a Rakousko. Chorvatský premiér tehdy prohlásil, že uprchlíky přijme. Srbové proto autobusy navezli uprchlíky ke společným hranicím, tam ale podle Boháčové panoval chaos.
„Na silnici v noci v dešti najednou mrzla až tisícovka lidí. Chorvati je neměli jak do 17 kilometrů vzdáleného tábora odvézt. Seděli na zemi, někteří jen v žabkách. Byla tam i spoustu těhotných holek Neměli jsme pro ně ale dostatek teplého oblečení, pláštěnek ani bot. Po nějaké době jsme se domluvili s chorvatskými policisty, že otevřou hranici,“ popsala Boháčová.
„Slíbili, že nechají volný průchod, ale po hodině a půl hranici opět uzavřeli. Lidé proto seděli na zemi až do následujícího poledne. Po té dlouhé době se menší skupinka naštvala a snažila se prorazit zábrany. Nastala tlačenice. Několik lidí si zlomilo ruce, jedna žena začala rodit, další měla nervový záchvat. Policisté si nevěděli rady, tak vytáhli obušky, pepřák, jeden kluk tam pak měl vnitřní zranění. Kolegové se z toho davu snažili vytáhnout alespoň malé děti,“ doplnila.
Maďarská vláda nakonec zavřela i hranici s Chorvatskem, uprchlíci si tak o víkendu začali hledat jinou cestu – přes Slovinsko.
Uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku i Afriky
Většina migrantů, se kterými se česká studentka setkala, přišla ze Sýrie. Objevili se ale i lidé z Afghánistánu, Iráku, několik migrantů pocházelo prý i z Afriky. Mnozí z nich byli vzdělaní lidé, doktoři, učitelé. Vždy někdo ze skupiny hovořil plynule anglicky. Zdržovat se v improvizovaných táborech dobrovolnických organizací ale uprchlíci nechtěli. Báli se úřadů, které by je umístily do záchytných zařízení.
„V Maďarsku zůstávali uprchlíci v kukuřičném poli 400 metrů před Röszke a čekali, jestli je policisté pustí. My jsme jim tam nosili vodu, jídlo. Občas je nechali projít, ale pak je zas pochytali a svezli zpátky auty. Problém byl, že nikdo s nimi pořádně nekomunikoval. Ti lidé často nevěděli, kde jsou nebo proč nemohou jít dál do vnitrozemí,“ komentovala dobrovolnice.
Příliv migrantů do Evropy z válkou sužované Sýrie i dalších zemí Blízkého východu i navzdory chladnému počasí nepolevuje. V posledních dnech dorazilo přes makedonské hranice do jihosrbského příhraničního města Preševo přes 24 000 lidí.
Běženci častěji využívají rovněž cestu přes Bulharsko, přes hraniční přechod u města Dimitrovgrad do Srbska denně přicházejí asi tři stovky lidí. Většina běženců se v Srbsku zdrží jen několik dní při cestě k hranicím Chorvatska nebo Maďarska či teď aktuálně Slovinska, přes něž pak pokračují dál do Rakouska a Německa.
