Většinovou vládu sestaví, ale moc armády nezlomí

Barma prožívá historickou euforii. Opozice získala absolutní většinu v barmském parlamentu. Cesta k vysněné demokracii je ale ještě daleko. Uvědomuje si to i ředitelka Barmského centra v Praze Sabe A. Soe. „Prožíváme tu euforickou náladu a zároveň si stále ještě držíme palce, aby konečné výsledky voleb zůstaly optimistické jako teď,“ řekla pro Echo24.cz z Rangúnu ještě před schůzkou opozice s prezidentem. Komise oznámila, že opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede laureátka Nobelovy ceny míru Su Ťij, získala 85 % všech hlasů, které se v těchto volbách rozdělovaly. Tento výsledek by NLD zajistil většinu v obou komorách parlamentu, přestože barmská armáda automaticky drží 25 % křesel.

Příznivci Su Ťij jsou i po zveřejnění výsledků neustále ve střehu. Podobným způsobem totiž opozice zvítězila již v roce 1990. Vojenská junta, která vládne od roku 1962, nicméně volby zrušila a dál pokračovala v teroru proti vlastním občanům. Su Ťij byla několik let v domácím vězení. Teprve v roce 2011 junta zdánlivě uvolnila otěže, umožnila Su Ťij kandidovat v doplňovacích volbách a nyní i vést opozici do svobodných voleb.

„Právě kvůli předchozím zkušenostem s barmskou armádou z voleb roku 1990 všichni obyvatelé Barmy teď trpělivě čekají. Pokud se nic zásadního mezitím nestane, současné vládě nezbývá nic jiného než předat moc vítězné straně. Teď bude také klíčové, jak proběhne jednání vedení NLD se současným prezidentem, předsedou parlamentu a vrchním velitelem ozbrojených sil o formátu předání moci. NLD zřejmě bude muset přistoupit i k nějakým kompromisům, aby vše v klidu proběhlo.,“ řekla Sabe A. Soe, která se domnívá, že polovojenská vláda udělala historicky významný krok, když uznala vítězství opozice krátce po volbách.

Opozice se zatím neobává, že by armáda zasáhla silou, jak to předvedla před pětadvaceti lety. Politické změny, byť důležité otěže moci jsou stále v rukách armády, nastartovaly změny ekonomické. A v nich má armáda a armádní generálové své soukromé zájmy. „Kvůli zachování vlastních ekonomických zájmů není moc pravděpodobné, že by armáda teď zasahovala násilím. Proto bude velmi důležité, jak dopadnou jednání vítězné strany s armádou, jaké kompromisy udělají.“ Opozice, tím, že získala většinu, může navrhnout svého kandidáta na prezidenta. Dalšího kandidáta navrhne armáda. Hlava opozice Su Ťij se prezidentkou stát nemůže, protože ji to barmská ústava neumožňuje. Stejně tak se opozice při sestavení nové vlády musí vždy dohodnout s armádou – podle ústavy jmenuje armáda ministra obrany, ministra vnitra a ministra pohraničí.

„Ke skutečným změnám v Barmě dojde, až se změní ústava. To ale nebude v nejbližší době,“ dodala Sabe A. Soe a upozornila na vliv armády, který bude i nadále silný. Přesto dál věří, že v Barmě již demokratický proces nikdo nezastaví.

Opozice vyzvala prezidenta, aby v přechodném období nepodnikal žádné kroky, které by byly v rozporu s přáním většiny obyvatelstva. Jedním z požadavků bylo okamžité propuštění politických vězňů, zastavení vojenských operací v oblastech, kde žijí minoritní etnika, a okamžité zastavení soudního procesu se studenty, kteří byli uvězněni, když protestovali proti nového návrhu školského zákona. Prezident na výzvu nereagoval, nicméně ústy svého mluvčího vzkázal, že soudní proces se studenty ještě není u konce, proto jej nemůže zastavit.

Jestli světlo na konci barmského tunelu skutečně prozáří nastupující demokracii nebo opět zhasne pod rozkazy armádních generálů, ukáží následující týdny. V lednu, kdy se má sejít nově zvolený parlament a opozice začne sestavovat vládu, a následně v únoru, kdy by měl být zvolen nový prezident.

ROZHOVOR s ředitelkou Barmského centra v Praze, paní Sabe A. Soe:

V Československu se v roce 1989 zhroutil režim takřka přes noc, což v Barmě, zdá se, není možné, vojáci se na možný demokratizační proces připravili a přebírání moci opozicí je pod silnou kontrolou armády. Domníváte se, že hrozí, že by armáda mohla zasáhnout jako v roce 1990?

Armáda se připravovala na tento okamžik dlouhodobě a plánovaně. Sestavovala cestovní mapu k demokracii podle vzorů západních demokracií, ale se zajištěním své moci a kontroly. Současná ústava země, kterou armáda sepsala, ji zaručuje 25 % křesel v parlamentu bez účastí na volbách. Armáda si stále bude moci obsazovat strategické ministerské pozice jako ministerstvo obrany, vnitra nebo pohraničních záležitostí. Ke skutečným demokratickým změnám dojde, až se ústava změní. Na to ale určitě brzy nedojde. Nová vláda bude muset hledat spojence i v řadách armády. Kvůli zachování vlastních ekonomických zájmů není moc pravděpodobné, že by armáda teď zasahovala násilím. Proto bude velmi důležité, jak dopadnou jednání vítězné strany s armádou, jaké kompromisy udělají.

Jaký předpovídáte vývoj v zemi. Sestaví NLD vládu a bude moci naplňovat svou politiku? Dovedete si představit, že v nějaké historické době moc armády zcela pomine?

Dle současného vývoje NLD zřejmě bude moci sestavit většinovou vládu. Bude ale mít mnoho omezení při správě země kvůli právě zmíněné ústavě. Pokud budou představitelé NLD zdatní vyjednávači, mohou přimět armádu k okamžitému zastavení bojů s etnickými skupinami a zastavení porušování lidských práv. Ale nemyslím si, že dokáže přimět armádu, aby snížila svůj vliv na politické dění v zemi. Armáda v Barmě má dlouhou tradici a volební období 5 let je krátké na tak zásadní změnu. Nová vláda bude muset spolupracovat s armádou a postupně se pokusit o její reformu.

Barma nastoupila cestu k demokracii. Vaše Barmské centrum v Praze řadu let upozorňovalo českou veřejnost a politiky na porušování lidských práv ve vaší zemi. Jaký vývoj v Barmě by vedl k tomu, že byste mohla Barmské centrum zavřít a říct si, že už vaše práce není potřeba?

Právě v čase budování nového demokratického státu bychom mohli více pomoci barmským přátelům. Zprostředkovat kontakt s dalšími demokratickými zeměmi jako je Česká republika. Nová Barma bude potřebovat spolehlivé přátele a obchodní partnery ze světa, kteří ctí stejné demokratické hodnoty a lidská práva a mají zájem o vzájemnou spolupráci. Díky naším znalostem obou zemí – Barmy a České republiky, bychom mohli nadále působit jako most pro výměnu zkušeností. Nová vláda převezme Barmu v zuboženém stavu, kde nefungují státní systémy, jako je zdravotnictví, školství a ochrana životního prostředí. Bude potřeba reformovat soudní systém a přepsat zastaralé zákony. Je zde stále mnoho práce a Barma bude potřebovat expertízy a zkušenosti od jiných států, které prochází transformací směrem k demokratické společnosti. V tomto ohledu by mohly být české zkušenosti stále užitečné, inspirativní nebo poučné.

V roce 1990 vyzvala Su Ťij, aby se turisté Barmě raději vyhnuli, aby nepodporovali vojenskou juntu. Doporučujete nyní cesty českým turistům do Barmy? A jak se mají chovat, aby co nejvíc podpořili místní obyvatele a ne armádou kontrolovaný turistický průmysl?

Českým cestovatelům bych primárně doporučovala, aby jezdili do Barmy s otevřenými smysly a vnímali více místní lidi, jejich obyčeje a respektovali je. Barma není jen krásná turistická destinace, ale je hlavně domovem pro 56 milionů lidí, kteří museli snášet totalitní režim přes 60 let a za tu dobu neměli možnost poznávat svobodný svět jako mnozí z vás. Proto kontakt s cizinci by měl být pro ně obohacující, co se týče informací o životě v demokratické společnosti, jak funguje taková demokracie jinde ve světě a jaké jsou práva a povinnosti občanů v těchto společnostech. Samozřejmě doporučuji, aby si ještě před cestou přečetli naše doporučení o odpovědném cestování na stránkách: www.ecoburma.com