Náhrada za nesplacené miliardy: Babiš chce získat elektrárnu v Turecku

Špatný kotel na uhlí, puč proti Erdoganovi, zmatky mezi českými ministry. To všechno jsou komplikace, které se pojí s projektem tepelné elektrárny Yunus Emre v Turecku. Češi na její výstavbu půjčili Turkům téměř 12 miliard korun, splacení úvěru se ale zdá v nedohlednu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nyní přišel s návrhem jak situaci řešit. Zdá se však, že miliardy z peněz daňových poplatníků se do státního rozpočtu jen tak nevrátí.

Peníze na stavbu elektrárny půjčila Turkům Česká exportní banka (ČEB), která spadá pod Babišovo ministerstvo financí. Právě ČEB by nyní podle Babiše měla rozestavěnou elektrárnu získat. Případný provoz elektrárny po jejím dokončení nebo dalším odprodeji by Čechům měl vynahradit nesplacený téměř 12miliardový úvěr.

Konkrétně Babiš podle Hospodářských novin chce, aby byla na prodej dvou rozestavěných bloků elektrárny vypsána veřejná soutěž s minimální cenou 11,7 miliardy korun, které odpovídají pohledávce ČEB za tureckou stranou. Do tendru se přihlásí i ČEB. Pokud někdo nabídne víc, elektrárnu získá a zaplatí pohledávku ČEB, v opačném případě elektrárnu dostane banka. Turci prý s tímto scénářem souhlasí.

Babiš předběhl Zaorálka i Mládka

Babišovy plány však způsobily určitý zmatek mezi českými ministry. Původní plán totiž byl, že otázku rozestavěné elektrárny otevře ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který Turecko navštívil v polovině prosince, mimo jiné kvůli případu dvou zadržených Čechů. Zaorálek měl předjednat situaci pro ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který by situaci dořešil.

Jednání Babišova poradce v Turecku proběhlo 23. listopadu 2016, tedy téměř měsíc před tím, než jel situaci vyjednávat sám ministr zahraničí. „Turecká strana považovala předběžné výsledky jednání za příslib dojednání scénáře řešení, nedoporučovala však projednávat záležitost jako otevřenou na politických jednáních. Na to ministr financí ministra zahraniční upozornil,“ uvedla pro Echo24 Kateřina Vaidišová z ministerstva financí.

Když tedy Zaorálek o měsíc později dorazil do Turecka, zjistil, že zemi už před ním navštívil Babišův poradce. Ten v zemi jednal o výše zmíněném scénáři (tedy že ČEB by místo splacení úvěru získala rozestavěnou elektrárnu). Babiš jinými slovy obešel jak Zaorálka, tak Mládka, což se oběma ministrům podle HN nelíbí.

Uhlí neodpovídá kvalitě kotlů

Řešení se nyní podle ministerstva financí musí ujmout ČEB. Ta se bude podle něj snažit stavbu dokončit a prodat. S elektrárnou jsou ale problémy. Sice už se rozjela, ale kvůli problémům s uhlím z blízkého dolu byla odstavena. Uhlí totiž neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny, připomněla ČTK. „V principu dojde ke změně úvěru ČEB na přímou investici českého subjektu. K dostavění elektrárny, jejímu provozu na omezenou délku času a k jejímu prodeji,“ věří ve svůj plán ministerstvo financí.

Babiš o svém plánu v pondělí informoval ministry a premiéra a podle Mládka ho předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) požádal, aby předložil materiál do vlády. Babišův poradce Ján Jursa listu řekl, že je nutné ještě dořešit podmínky pojištění od státní pojišťovny EGAP při převodu úvěru, který pojistila.

Pokud se problém nepodaří vyřešit, mohou náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnout na české daňové poplatníky. Ministr Mládek už dřív odhadl, že náklady na státní rozpočet by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard Kč.

Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engineering, která je v insolvenci a prochází reorganizací.

Čtěte také: Zaorálek bude v Turecku řešit případ dvou zadržených Čechů

Němečtí imámové donášeli turecké vládě na příznivce Gülena