Podivné. Online pokladny nejsou, ale vláda už rozděluje miliardy
Zásadní porušení pravidel
ANALÝZA
1
Experti ministerstva financí si nedělají starosti s normou o rozpočtových pravidlech, podle níž smí být rozpočet sestavován pouze podle platných zákonů. Není tedy možné plánovat příjmy ani výdaje státu, pokud předtím nebyl sněmovnou schválen potřebný zákon. Právě takové pravidlo porušuje návrh rozpočtu na rok 2016, který ve středu schválila vláda.
Návrh předpokládá předpokládá dramatické zvýšení příjmů na dani z přidané hodnoty (DPH). Zajistí ho každoměsíční hlášení podnikatelů o obratu, které bude platit od ledna, a také zavedení elektronických registračních pokladen (EET). Ovšem zákon o elektronických pokladnách ještě neplatí, opozice ho navíc prohlásila za normu, kvůli které je ochotna úplně zablokovat sněmovnu. Už dnes je vyloučeno, že zákon bude schválen do konce září, kdy sněmovna začne projednávat rozpočet, a jen optimisté si myslí, že začne platit od ledna.
Odzbrojující je samozřejmost, se kterou ministerští úředníci vyšší příjmy z DPH vypočítávají. V příštím roce vynese kontrolní hlášení státní pokladně 7,1 miliard korun navíc, online pokladny se budou v prvním roce teprve zavádět a jejich výnos dosáhne „jen“ dvě a půl miliardy. V roce 2016 pokladny zajistí nárůst příjmů z DPH o další 3,9 miliardy, ještě víc, částkou 8,6 miliardy pomůže kontrolní hlášení. Ve skutečnosti vynesou pokladny a hlášení ještě víc, protože téměř poloviční sumu na výběru DPH inkasují obce a kraje.
Rozpočtáři ministerstva financí tak předpokládají, že po úplném zavedení elektronických pokladen podnikatelé odvedou o osm a půl miliardy korun ročně navíc. To odporuje dokonce odhadu stejného ministerstva financí, které očekává, že pokladny zvýší odvody DPH o pět miliard.
Ledabylost při sestavování rozpočtu nebyla dříve zvykem. Například ministr úřednické Fischerovy vlády Eduard Janota se i v období nejhlubší krize roku 2009 snažil striktně dodržovat zákony. Aby dokázal sestavit rozpočet se schodkem pod 200 miliard, musel během léta připravit balík zákonů, které by hrozící deficit o 60 miliard snížily. Pod hrozbou rezignace si vynutil na 24. září mimořádnou schůzi, při které sněmovna balíček schválila během jediného dne ve stavu rozpočtové nouze. Teprve potom předal poslancům návrh rozpočtu.
Sobotkův kabinet zvolil jiný přístup. Dostává se tím do nebezpečí, že sněmovna v září odloží schválení rozpočtu, který nestojí na platných zákonech.
