Koho pase Zeman a proč Hadamczik trénuje Brazílii

Soustředit se v pátek na sepsání názoru je náročné, neboť pisatel už je duší na víkendové grilovačce a sleduje závěrečné mače fotbalového mistrovství světa. Ale nemůže za to, pouze se na něj přelévá nálada z novin, též rozjuchaných příslibem volna. Na zem pisatele vrátí až kancelářská rozprava s kolegy o daních Petry Kvitové. Jsem z toho Huml, ale to téma skutečně žije. Naštěstí pisatel se s ním vypořádal již včera, dnes k němu nehodlá nic dodávat, a tak směle přistupuje k poslednímu mediálnímu výlovu tohoto týdne rozhodnut omezit výběr politických témat.

Protože jejich záběr je napříč novinami obdobný: poslanec Huml řekl pitomost, že by Petra Kvitová měla vrátit občanství, když jinde platí daně, tak se to glosuje. (Jak se může občanství vracet? Snad se ho jen lze zříct, ne?) Hodně se píše o duelech Argentina: Německo a Izrael: Hamás. Válková sbírá síly, protože má podporu Hradu. A těla vojáků zabitých před třemi dny v Afghánistánu jsou v Česku: kdyby tomu někdo nevěřil, stačí mrknout na fotky, je jich k tomu v novinách dost.

Čtěte také: Česká malost esenbáka Humla

Dvě výjimky přesto udělám. Hospodářské noviny se nadále věnují ministru dopravy Antonínu Prachařovi. Ten měl včera návštěvu, hostil premiéra Bohuslava Sobotku a ukazoval mu úřad, což musí být náramná zábava. Z článku, jímž tuto návštěvu Hospodářky připomínají, není jasné, zda došlo na rozhovor o vodním kanále tří řek, k jehož náhlé oblibě se ministr témuž listu vyznal předevčírem. Chtěl si k projektu nechat vypracovat odbornou studii. To se tak s oblibou dělá, když se neví, zač by se utrácelo. Ale včera Prachař se Sobotkou rozhodně řešili dálnice a mýta, protože v roce 2016 končí pronájem mýtných bran firmě Kapsch. Prachař by na to, co dál, rád měl odbornou studii. Deník zjistil, že jednu už ministerstvo má vypracovanou. Napsali o tom, to je v pořádku. Snad to ministrovi dají ještě přečíst. – Lidové noviny oživují kult prezidenta Zemana. Tématem vydání je, kdo všecko ze správy Pražského hradu Zemanovi leze kam, jak často a hluboko a jak toho Zeman využívá a obrací jednotlivé partičky proti sobě. Po nafukovacích člunech je to osvěžení, už jsem měl o Zemana strach. Lidovky ještě připisují, jak si prezident postupně omotává kolem prstu některé ministry. Hovoří se o dvou a obou už byla řeč: hradními skřety údajně mají být Prachař a Válková, která Zemanovi dokonce „políbila prsten“. Jsou věci, které by se v novinách neměly objevovat.

V Letních novinách MF DNES pokračuje edice románu Pavly Horákové Hrobaříci a hrobaři. Včera jsem na to upozornil žertem, ale jeho výsledkem bylo zjištění, že román je publikován bez vědomí, natož souhlasu autorky či jejího nakladatele. Normální zlodějna. Strhla se k ní krátká vášnivá diskuse na Facebooku a skončila pointou od samotné autorky, jíž reagovala na reakci spisovatele Marka Tomana: „Mně takhle odvysílali povídku na Vltavě. To je asi něco jako exekuce. Prostě to přijde, no... příště Ti vyjde knížka, a ani nebudeš muset sedět nad korekturama!“ – Horáková: „Nebo ji ani psát!“ A stejně je to zlodějna! Tak! – Za intelektuální výkon celého dopoledne, na nějž můžu být hrdý, považuji to, že v Dětských novinách téhož deníku jsem vyřešil případ Komisaře Vrťapky. Tedy on byl na stopě, ale až já jsem přišel na to, že pachatelem – kdo chce luštit, nečte dál! – je námořník s jehlou a nití, protože co by vyšíval na parníku, když ten přece nemá plachty. To dá detektivní rozum.

V příloze Práva Víkend se ukrývá nepatrná zpráva velké inspirace: „Když (v Seville) začali na Plaza de la Encarnación hloubit jámu pro podzemní garáže, narazili na cenné stavební pozůstatky z doby starého Říma. Garáže šly stranou, nový projekt počítal se zajištěním a zpřístupněním památky, s návratem někdejší tržnice a s dalším oživením prostoru v centru města. Korunou všeho mělo být zastřešení, resp. zastínění nově vzniklého prostoru. V soutěži vyhrál projekt berlínského architekta Jürgena Mayera. Parasol, tedy slunečník, který je největší dřevostavbou na světě, byl podle svého tvůrce inspirován oblouky nedaleké katedrály a fíkusy rostoucími v okolí.“ Halekám wow! a propadám víře, že se podobného přístupu dočkám i v našem kraji bohulibém. Koneckonců šance tu jsou, nebo jak píše Právo dokonce na titulní straně: „Čeští archeologové u Kyšic na Plzeňsku objevili pozůstatky uměle vytvořené nádrže, která může být stará 8000 let. Doposud existovaly důkazy o tom, že první přehrady začali naši předkové stavět o tři tisíce let později. K plzeňskému nálezu se nyní upírá pozornost řady vědců.“ Moje taky. – Z Práva ještě kultura: Zdeněk Svěrák dostal v Karlových Varech Cenu prezidenta festivalu Jiřího Bartošky a celé to uváděl Marek Eben. Strašně závidím Štindlovi, že tam byl a mohl už takhle v předpremiéře zhlédnout Svěrákovu novinku Tři bratři. Já ji uvidím v úplně jiném obsazení.

Blesk dohání včerejší ztráty: „Nová kolegyně Reye Korantenga dělá všechno pro to, aby si na ni zvykl jako na Lucii Borhyovou. Kristina Kloubková rozmazluje Reye buchtami.“ Napadají mě příšerné věci, takže radši dál... – Nechci ale Blesku křivdit, protože dnes přinesl také zásadní investigativní zprávu: argentinský a brazilský fotbalový tým prý trénuje Alois Hadamczik. Výbušnost tajného střídání na lavičce hned dvou týmů se list sice snaží mírnit familiérními titulky „mají svého Lojzu!“, ale nenechme se mást dneškem: o víkendu bude jasně vidět, kdo je kdo. – Z téhož listu ještě kultura (skutečně na ni může dojít i v Blesku): Zdeněk Troška „trpce přiznal“, že „komunisti ten film zmršili!“ Pak dlouze vysvětluje, co to byly filmové schvalovačky a jak probíhaly u filmu Slunce, seno, jahody: „Jeden soudruh na mě řval stylem, až jsem viděl, jak mu stříká z čela pot, jak byl brunátný. Kolegové, kteří na té schvalovačce byli, navrhovali, abych za trest dostal pětiletý distanc.“ Troška prý ve filmu znevažoval socialistickou společnost, důchodce, zemědělce a další. Já tedy myslím, že znevažoval, ale tehdy ještě zábavně. Každopádně vzhledem k tomu, že jediným Troškovým tehdejším trestem bylo několik vystřižených scén, které pak přetočil ve dvou pokračováních snímku, je celý ten článek taková nuda, že vlastně nevím, proč jsem se o něm tak rozepsal.

Závěrem týdne si dovolím vytáhnout z tramvaje Metro. To na titulce uvádí zcela zásadní radu: „Ztratíte-li se v Africe, jste v nebezpečí.“ Prosím vás, jsou dovolené a jistě furt někde rajzujete, tak na to pamatujte.