Musíme mluvit s Ruskem, zdůrazňoval na summitu Zeman
ZEMAN O VZTAHU NATO-RUSKO
AKTUALIZOVÁNO
Miloš Zeman se podle svých slov na summitu NATO snažil zdůrazňovat potřebu dialogu s Ruskem. Český prezident to před odletem z Polska řekl českým novinářům. Dialog podle něj může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zeman zároveň přivítal, že NATO bude v Afghánistánu působit i nadále ve stejných počtech.
Prezident na tiskové konferenci prohlásil, že alianční vztah k Rusku je ambivalentní. Prohlášení NATO podle něj na jedné straně zemi kritizuje, na druhé ji považuje v některých oblastech za partnera.
Zeman přivítal, že dojde k obnovení dialogu s Moskvou v rámci Rady NATO-Rusko. „Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí – výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale,“ řekl.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek poznamenal, že s Ruskem by aliance měla hovořit o tom, jak zamezit náhodnému incidentu.
Zeman také řekl, že velmi přivítal shodu na setrvání spojeneckých jednotek v Afghánistánu, na kterém se dnes lídři aliance domluvili. „Sám jsem se pokoušel zdůraznit, že jakákoli redukce by vedla k tomu, že bychom znehodnotili oběti, které byly v této válce až dosud spojeneckými jednotkami včetně českých vynaloženy,“ podotkl. Hrozila by podle něj vláda Talibanu a do Afghánistánu by se přestěhoval takzvaný Islámský stát.
Zeman přivítal i postupné zesilování účasti NATO na boji s teroristickou organizací Islámský stát. NATO dnes rozhodlo, že poskytne speciální letouny AWACS a spustí operaci ve Středozemním moři. „Vyjádřil jsem naději, že z toho jednou vypadne koordinovaná, ucelená akce Severoatlantické aliance,“ řekl český prezident.
K vyslání čtyř praporů NATO do Pobaltí a Polska, které varšavský summit schválil, Zeman řekl, že Česko respektuje vůli Pobaltí, Polska a zřejmě i Rumunska mít alianční vojáky na svém území. Zvažovaná síla asi 800 vojáků v každém z praporů je podle něj z vojenského hlediska spíše jen symbolická než efektivní. „Současně jsem zdůraznil, že Česká republika o ničem podobném neuvažuje a o nic podobného nepožádala,“ řekl.
Podle náčelníka českého generálního štábu Josefa Bečváře bude nyní velitelství NATO jednat o podobě praporů. Bečvář poznamenal, že pravděpodobně ne každý prapor bude stejný. Až bude jasné jejich složení, bude se jednat o případné české účasti.
Česká armáda již přislíbila vyslání 150 vojáků do Pobaltí na výcvikovou misi, která začne ve spolupráci s V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) od začátku příštího roku. Jednání o podrobnostech v příštích dnech proběhnou v Praze. Podle Stropnického se zvažovalo, že by jednotka během tříměsíčního působení vystřídala více zemí, od této myšlenky se ale nakonec ustoupilo.
Stropnický novinářům řekl, že summit nepřekvapil, což je pro bezpečnostní situaci dobrá zpráva. Vyzdvihl, že aliance projevila jednotu a že Británie ubezpečila ostatní země, že britská úloha v NATO se nemění po rozhodnutí britských voličů, že Británie opustí Evropskou unii.
Na závěr dvoudenního aliančního summitu jeho účastníci jednali o Ukrajině. Zaorálek řekl, že česká pozice je stejná, jako všech zbylých aliančních zemí. Tedy že se staví „za celistvou Ukrajinu, integrovanou v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic“.
