6 Znovuotevření Mánesa

Nový Mánes stojí 800 tisíc měsíčně. Co se tam bude dít?

FOTOGALERIE

Na jednom z kreslených vtipů Ivana Steigera sedí spokojený chlapík před svým (možná čerstvě zrekonstruovaným) domkem a přes dokonale posekaný trávník hledí do dáli. Divák ale pozoruje, že pod upravenou plochou je ve skutečnosti obří jáma na harampádí, aniž by chlapíkovi navršené problémy překážely ve výhledu. Výjev mimoděk evokuje situaci výstavní síně Mánes, která se po dvouleté rekonstrukci částečně otevírá právě retrospektivou karikaturisty a malíře Steigera.

Oprava a modernizace slavné funkcionalistické památky na Rašínově nábřeží v Praze stála 160 milionů korun. S pomocí dobových fotografií se oživily luxfery a terasa připomínající palubu parníku, opravila se oprýskaná omítka, celá budova je osazená technologickými vnitřnostmi, které zajistí bezpečnost i klima pro vystavovaná díla. Naopak jsou pryč některé prvky, které se postupem času vzdalovaly původní vizi architekta Otakara Novotného.

Otázkou zůstává, kolik výstav se v Mánesu vlastně bude konat, do jaké míry budova nad Vltavou poslouží umění a do jaké komerčním zájmům. To děsí část umělecké obce, která založila výzvu Mánes umělcům, do níž se zapojili mimo jiné Milena Bartlová, Tomáš Císařovský, Kryštof Kintera, Eva Koťátková, Dominik Lang, Vladimir 518 nebo Jiří Thýn.

Gastronomie zaplatí umění

Mánes patří Nadaci českého výtvarného umění, která pronajme kanceláře v prvním patře, bistro, kavárnu a francouzskou restauraci s výhledem na řeku a vysoký strop, který kdysi zdobil štětec Emila Filly. V samotném výstavním sále se má střídat umění a „komerční akce z oblasti kultury“, předseda nadace Petr Kuthan zatím neprozradil, jaké jsou konkrétní plány. Zmínil jen to, že i automobil BMW podle něj může být kusem krásného umění. A už v prvním květnovém týdnu měl v galerii premiéru kabriolet od Ferrari.

Nadace celý objekt převedla na firmu, kterou sama založila, aby se s ním dalo ručit při úvěru, z něhož se rekonstrukce financuje. Měsíční splátka se podle Kuthana pohybuje v rozmezí 700 až 800 tisíc korun. Návštěva galerie bude stát 120 korun, snížené vstupné je 90 korun, každou středu od 17 do 20 hodin bude vstup zdarma pro všechny. Provoz a splátky tak mají financovat hlavně pronájmy a gastronomická zařízení stejně jako v minulosti Mánesu, který byl zadlužený v podstatě od svého vzniku.

Podle nadace má Mánes navazovat na předválečnou tradici, kdy sloužil nejen výstavám, ale i společenským akcím nebo dobré gastronomii. Mánes ve své historii zažil autosalon i osmdesátiny prezidenta Masaryka. V minulosti byly součástí Mánesu také přednáškové místnosti, klubovna nebo zázemí pro publikační činnost. V současném Mánesu podobné prostory nejsou.

Nezvolíme vás, ale pojďte kandidovat

Na přelomu 20. a 30. let si budovu postavil ze svých prostředků Spolek výtvarných umělců Mánes, mezi jehož zakladateli byli Mikoláš Aleš nebo Luděk Marold. V roce 1956 komunisti spolek zrušili a místo něj dosadili Český fond výtvarných umění, který měl mimo jiné „přispívat k rozvoji nového písemnictví a umění, sloužících výstavbě socialismu a kulturnímu povznesení lidu.“

Nadace českého výtvarného umění vznikla v roce 1994 jako Nadace Český fond umění a ze zákona se stala právním nástupcem komunistické organizace. Výzvě Mánes umělcům se nelíbí především neprůhlednost nadace a její správní rady a také to, že nereprezentuje a nepouští mezi sebe mladé umělce.

Nadace vždy kritiku odmítala a tvrdila, že kverulanti mají sami do nadace kandidovat prostřednictvím uměleckých spolků. Někteří z kritiků ze spolku Skutek do rady v minulých dnech kandidovali, ale žádný z nich zvolen nebyl. Zatím není zřejmé ani to, kdo zvolen byl, protože na internetové stránce nadace stále visí dřívější složení. K informaci se nedostali ani neúspěšní kandidáti.

„Ukradli si ho sami“

Neprůhledností kolem lukrativní nemovitosti, která je sama o sobě prosvětlená díky velkým oknům, bylo několik. Po revoluci se ozvalo dvacet původních členů Spolku výtvarných umělců Mánes s nárokem na restituci, ale soud jim nevyhověl. Nadace k tomu dnes na svém webu dodává: „Spolek Mánes nebyl obětí ohavné doby. Jeho členové byli – až na čestné výjimky – jejími aktivními spolutvůrci, mimo jiné prostřednictvím své mohutné účasti ve vedení nových ideových i hospodářských oborových struktur, právě těch, které jejich následovníci dnes označují za bolševické a činí je odpovědnými za údajnou křivdu, jež prý byla na SVU Mánes spáchána. Spolek Mánes 'ukradl' svou budovu i svou identitu sám sobě.“

V roce 2009 časopis Týden upozornil na případ manažerky nadace Kláry Vomáčkové, která tehdejší ředitelku Dagmar Baběradovou upozornila, že hrozí nevýhodný pronájem galerie mediální agentuře. Následně Vomáčková dostala výpověď, i když nadace nakonec smlouvu nepodepsala. Baběradová později nedokázala říct, proč k podpisu nedošlo, každopádně Vomáčkové přišlo i trestní oznámení. Na její straně tehdy stála i organizace Transparency International.

Na začátku roku 2013 se spekulovalo, že zájmy v Mánesu sleduje Martin Roman, tehdy předseda dozorčí rady ČEZ. Údajně byl připravený dát na rekonstrukci 100 milionů korun.

Dnes je Mánes ve zkušebním provozu, Steigerova retrospektiva potrvá pouze měsíc. Druhá kolaudace proběhne na přelomu srpna a září, až se bude moct zprovoznit francouzská restaurace.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.