Invaze proti Saddámovi nebyla odůvodněná. Blair oklamal Brity, tvrdí komise

Plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Uvádí to podle agentury Reuters zpráva vyšetřovací komise vedená bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem. Právní základ pro britskou vojenskou akci v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý, tvrdí vyšetřovací skupina.

Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Británie se připojila k invazi v Iráku dříve, než se využily všechny mírové možnosti. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise v dlouho očekávané zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let.

Tehdejší britský premiér Tony Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě Al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit. Blair a jeho vláda ale úmyslně neklamaly parlament či britskou veřejnost ohledně situace v Iráku před invazí, tvrdí komise.

Tvrdě ale komise podle agentury AP odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je podle jejího předsedy Johna Chilcota přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem. Iráčané ohromně trpěli intervencí, která byla v jejich zemi špatně vedena, uvedla vyšetřovací skupina.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.

Blairova reakce: Beru na sebe veškerou zodpovědnost

Britský expremiér Tony Blair v reakci na zveřejnění nebývale kritické zprávy Chilcotovy komise o válce v Iráku řekl, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za chyby, které se před zapojením země do konfliktu staly. Uvedl však rovněž, že se o účasti ve válce rozhodoval v dobré víře a že stále věří, že odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna bylo správnou věcí.

„Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem jej v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země,“ uvedl bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.

Blair však zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl.

Výběr hlavních závěrů komise, vedené bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem, která se zabývala britskou účastí ve válce v Iráku:

Nedostatečný právní rámec pro válku

- John Chilcot má například pochybnosti o okolnostech, za kterých bylo rozhodnuto o právním zakotvení britské účasti ve válce. Za nedostatek považuje například to, že na jednání kabinetu nebyla důkladně prodiskutována vyžádaná právní analýza. „Nikdo neprojevil vážný zájem zeptat se generálního prokurátora Petera Goldsmitha na jeho expertízu,“ uvádí zpráva, podle které neexistuje ani žádný záznam o tom, že by proběhla hlubší diskuse o právních otázkách spojených ze zásahem v Iráku.

Tajné služby

- Zpráva kritizuje způsob, jakým předseda vlády Tony Blair informoval veřejnost o informacích tajných služeb. Poukazuje zejména na to, že si premiér Blair záměrně vybíral formulace, podporující jeho názor, a přehlížel závěry, ke kterým dospěl vládní výbor pro řízení tajných služeb. Terčem kritiky jsou ale i samotné tajné služby, které nedokázaly odhalit, že Irák v době zahájení války nepředstavoval v oblasti chemických, biologických a jaderných zbraní hrozbu.

Předčasné ukončení diplomatických jednání

- Velká Británie se rozhodla zapojit do invaze ještě předtím, než byly vyčerpány všechny možnosti jednání o odzbrojení. „V době parlamentního hlasování 18. března (2003; o zapojení Británie do války) ještě nebyly vyčerpány diplomatické prostředky. Tehdy ještě nebylo dosaženo bodu, kdy by byla vojenská akce jediným řešením,“ uvádí Chilcotova zpráva.

Nebezpečí ze strany Al-Káidy

- Tony Blair od svých poradců věděl, že invaze do Iráku může zvýšit nebezpečí, které hrozí Velké Británii ze strany teroristické sítě Al-Káida a jejích spojenců. „Vždy jsem zastával názor, že ustupovat terorismu by bylo naprosto špatné,“ řekl k tomu Blair ve svém stanovisku pro komisi v roce 2011.

Strategický neúspěch

- „V roce 2009 nebylo v Iráku dosaženo cílů, vytyčených Velkou Británií v lednu 2003; rozhodně se nejedná o strategický úspěch. Hranice země sice zůstaly stejné jako v roce 2003, vnitřní stabilitu a jednotu ale ohrožuje hluboce zakořeněné sektářské dělení,“ uvádí zpráva.

Nedostatečná příprava na dobu po invazi

- Britská vláda měla podle zprávy již před invazí dostatek informací na to, aby si vytvořila jasnou představu o úkolech, jež se v Iráku objeví po skončení bojů. V okamžiku zahájení invaze ale neexistovaly dostatečně propracované plány na poválečnou obnovu země, které by pomohly eliminovat riziko strategického selhání.