Omezení Babiše je možné
Reakce na argumentaci ministryně pro místní rozvoj
Pozměňovací návrh upravující zákaz účasti společností, ve kterých má podíl člen vlády, označila ministryně Šlechtová za nesouladný s evropským právem.
Ministryně při své argumentaci odkazovala na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-213/07, který však zcela dezinterpretovala. Původně tvrdila, že státy EU nemohou rozšiřovat výčet důvodů pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Následně přiznala, že tato interpretace je chybná a argumentovala porušením principu přiměřenosti (proporcionality).
Oba argumenty se nezakládají na pravdě a nejsou ani uvedeny v citovaném rozhodnutí.
Z uvedeného rozhodnutí naopak vyplývá, že členské státy mohou stanovit opatření směřující k vyloučení účastníka, jejichž cílem je zaručit dodržování zásady rovného zacházení s uchazeči a zásady transparentnosti, pokud taková opatření nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. Soudní dvůr dále přímo konstatoval, že každý členský stát může nejlépe, ve světle historických, právních, hospodářských nebo sociálních hledisek, která mu jsou vlastní, identifikovat situace, ve kterých může docházet k jednáním vedoucím k porušování těchto zásad. Právo Společenství nebrání přijetí vnitrostátních opatření za účelem vyloučit ve výběrových řízeních na veřejné zakázky riziko praktik ohrožujících transparentnost a narušujících hospodářskou soutěž.
Předkládaný návrh přitom směřuje právě k odstranění rizika ohrožení transparentnosti, když v případě společností, v nichž má podíl na hlasovacích právech člen vlády, reálně hrozí, že zadavatelé budou tuto skutečnost brát v úvahu. Tyto společnosti také mohou disponovat neveřejnými informacemi, se kterými disponuje právě člen vlády, které je mohou v zadávacím řízení zásadně zvýhodnit.
Předložený pozměňovací návrh neporušuje ani princip proporcionality.
V posuzovaném řeckém případě bylo předmětem zkoumání Soudního dvora přípustnost vyloučení subjektů majetkově nebo personálně propojených s podniky sdělovacích prostředků. Toto vyloučení tedy bylo velice široké. Oproti tomu námi navrhované vyloučení uchazečů ze zadávacích řízení se týká pouze malého množství subjektů, v nichž nakládá s podílem na hlasovacích právech člen vlády. Toto úzké vymezení bylo přitom voleno i s ohledem na zachování přiměřenosti daného opatření. Platí přitom, že je naprosto přiměřeným a spravedlivým požadavkem, aby se společnosti vysokých veřejných činitelů neúčastnili zadávacích řízení.
Na závěr je vhodné také uvést, že nová zadávací směrnice č. 2014/24/EU přímo umožňuje členským státům vyloučit ze zadávacích řízení určité subjekty, pokud nelze jinými, méně omezujícími opatřeními vyřešit střet zájmů.
Shrnutí
Soudní dvůr EU výslovně stanovil, že členské státy mohou rozšiřovat důvody pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení
Každý členský stát je oprávněn na základě svých odůvodněných a reálných potřeb přijmout potřebná opatření k zachování transparentnosti.
Směrnice 2014/24/EU umožňuje vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení k vyřešení střetu zájmů
Navrhované opatření je v souladu s principem proporcionality