Ruská kniha Pravda o Ukrajině? Jen kremelská propaganda
Ruskýma očima
NOVÉ
3
Zrušit informační monopol médií a ukázat Čechům pravdu o tom, co se děje na Ukrajině. To byl hlavní cíl spolku Skuteční přátelé Ruska, který minulý týden prezentoval knihu ministerstva zahraničí Ruské federace nazvanou Bílá kniha aneb Pravda o Ukrajině. Publikace ale po bližším přečtení nepřináší nic jiného než proruskou propagandu. Tu navíc notně přiživují české texty v úvodu a závěru knihy.
V prostorách ruského kulturního centra v Praze se při představení knihy mluvilo opakovaně o monopolu médií, vnucování jediného názoru a obrovské mediální převaze, která produkuje velké množství dezinformací. Dokument ruského ministerstva zahraničí měl, alespoň podle svých tvůrců, tomu všemu zamezit. Tím, že lidem v Česku ukáže pravdu o dění na Ukrajině. Pravdu bychom ale v knize hledali jen těžko. Publikace totiž nabízí přesně to, co kritizuje. Jednostranný pohled na věc.
„Nemohli jsme ignorovat hroznou tragédii v Oděse 2. května 2014, kdy za tiché dohody místních orgánů s extremisty Ukrajinské ultranacionalistické a neonacistické skupiny zabíjely desítky lidí, jejichž jedinou chybou bylo, že měli jiné politické názory na budoucnost Ukrajiny. Ale nikdo z pachatelů této zákeřné operace do dnešního dne nebyl potrestán,“ udává v předmluvě jeden z důvodů vzniku knihy její autor Konstantin Dolgov z ruského ministerstva zahraničí. Podle něj se po zveřejnění prvního vydání Bílé knihy, která se zabývala obdobím od listopadu 2013 až do března 2014, geopolitická krize na Ukrajině dále stupňovala. Proto přišel s publikací mapující období dubna až června 2014.
„Od lidí vyžadovali palivo, přičemž od pohrůžkami svlékli lidi do spodního prádla. Bitím, ponižováním a nadávkami vojáci žádali o zásoby a vybavení. Všechno nahrávali na mobily. Lidé byli propuštěni výměnou za motorovou naftu (litr na osobu), dokud nezasáhla policie. Podle obyvatel část „ukrajinské posádky“ nerozuměla ani rusky, ani ukrajinsky, a mluvili pouze anglicky,“ píše Dolgov.
Dolgov v jednotlivých kapitolách dokumentu píše mimo jiné o porušování lidských práv, zastrašování a únosech politických oponentů, omezování svobody médií nebo o diskriminaci. Velká část knihy je věnována právě květnovým událostem v Oděse, kde zemřely desítky lidí.
Autor svůj exkurz začíná v dubnu 2014, tedy pár týdnů poté, kdy byl po protestech na Ukrajině svržen proruský prezident Viktor Janukovyč. „V důsledku převratu se (orgány v Kyjevě – pozn. red.) násilně uchopily moci a na oblasti východní Ukrajiny – Doněcka, Luhansku a Charkova začaly uplatňovat fráze, jako „Protiteroristické operace“ (ATO), a místo přístupu k politickému dialogu začalo násilné potlačování disentu ukrajinských občanů,“ píše se v první kapitole knihy.
Čtěte také: Rusové vydali knihu Pravda o Ukrajině. Pokřtil ji Hájek
V té samé době musely podle Dolgova samozvané ukrajinské orgány rychle řešit nedostatek financí a možnosti financování vojenských operací proti obyvatelům východní Ukrajiny. Proto do bojů v první řadě nasadily vojska s radikálními nacionalisty a neonacisty z Pravého sektoru.
O pár dní později, 17. dubna, už měla ukrajinská armáda v Doněcké oblasti vzít jako rukojmí vesničany Kutuzovky: „Od lidí vyžadovali palivo, přičemž pod pohrůžkami svlékli lidi do spodního prádla. Bitím, ponižováním a nadávkami vojáci žádali o zásoby a vybavení. Všechno nahrávali na mobily. Lidé byli propuštěni výměnou za motorovou naftu (litr na osobu), dokud nezasáhla policie. Podle obyvatel část „ukrajinské posádky“ nerozuměla ani rusky, ani ukrajinsky, a mluvili pouze anglicky.“
Tragédie v Oděse
Kniha se dále snaží doložit provokace a problémové chování ukrajinské armády. Většinou přes svědectví lidí z východu země nebo údajných důvěryhodných zdrojů ruských médií. Ruským novinářům tak například měly být podstrčeny drogy, další prý byli vyslýcháni a fyzicky mučeni.
Největší část knihy se věnuje tragickým událostem v Oděse ze začátku května minulého roku. Tady zabil požár téměř padesát lidí. Ukrajinská a ruská strana se ihned po události začaly vzájemně obviňovat. Podle ukrajinských médií měl oheň vzniknout vhozením zápalných lahví do oken prvního patra Domu odborů, kde v tu dobu byli proruští aktivisté. Ti napadli ukrajinské fotbalové fanoušky a následně se před jejich odvetou ukryli do budovy. Nestranné vyšetřování poté přineslo nové informace: oheň měli založit lidé uvnitř budovy, ne útočníci zvenčí.
Více čtěte: Kdo zabíjel v Oděse? Každá strana má svoji verzi
Ani tady ale kniha nepřináší avizovanou pravdu. Opět jde pouze o jednostranné hodnocení události.
„2. května 2014 v Oděse rukou extrémistů ukrajinských ultranacionalistických a neonacistických skupin došlo k masové vraždě přívrženců federalizace Ukrajiny,“ píše Dolgov a dodává, že místní média „s odkazem na anonymní svědky právních orgánů a soudní znalce“ informovala, že obětí bylo 72 až 116. Ruské ministerstvo zahraničí tragédii odsoudilo s tím, že jde jen o další potvrzení trestní neodpovědnosti kyjevské vlády: „Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil soustrast pozůstalým rodinám v Oděse a řekl, že je pobouřen postojem ukrajinské vlády, který se dá kvalifikovat jako trestný čin.“
Česká stopa v Bílé knize
V úvodu i závěru knihy přidali své postřehy k problematice konfliktu na Ukrajině také někteří Češi. Ti ale svými příspěvky pouze podpořili propagandistický charakter celého dokumentu.
Třeba podle politologa Jana Miklase, který je znám svými sympatiemi k Rusku, čeká Ukrajinu tvrdé vystřízlivění. To může mít jen dva výsledky. Buď Ukrajinci odmítnou současné prozápadní elity a protiruskou hysterii a projdou sebereflexí, kdy si uvědomí geopolitickou realitu a svoji kulturní, etnickou i ekonomickou provázanost s Ruskem a skutečnost, že je Ukrajina do značné míry projektem s uměle vytvořenými hranicemi – a pak si zachovají Ukrajinu v současných hranicích. „V opačném případě totiž Ukrajinu v budoucnosti čeká definitivní rozdělení země, kdy jihovýchodní část Ukrajiny se dříve či později postaví proti násilnému diktátu Kyjeva a vnucované integraci se západem a protiruské hysterii, a půjde vlastní cestou, což de facto znamená rozpad Ukrajiny.“
Podle publicisty Daniela Solise je zase prokazatelné, že NATO má v současné době jasné zadání – a sice vystupňovat mezinárodní napětí. „Řinčení zbraněmi jde ruku v ruce s bezzubými západními hospodářskými sankcemi proti Ruské federaci, kterými si zoufalá a naivní Evropa, vedená buďto hlupáky, nebo zaprodanci či fanatiky, střílí do vlastní nohy. Tato cesta vede do záhuby a má podobný smysl jako bití vlastní hlavou do zdi. Pokud Evropa urychleně nevystřízliví, nebude jí na konci této slepé uličky čekat nic dobrého,“ varuje Solis.
