Různé potraviny jsou nepřijatelné, řešení je však hlavně na zákaznících

Dvojí kvalita potravin mezi zeměmi EU je problém, který existuje a chápu, že hodně lidí štve. Také se mi nelíbí, že rybí prsty v Německu mají více masa než ty u nás. Jednoduché legislativní řešení ale neexistuje.

Dosud evropské zákonné předpisy řeší pouze bezpečnost potravin v tom smyslu, že nesmí ohrožovat zdraví spotřebitelů. Je pevně stanoveno, jak mají vypadat informace pro spotřebitele, tedy jaké údaje musí být povinně uvedeny na obalech výrobků. Někteří lidé však tvrdí, že by se EU měla zabývat i problémem kvality potravin ve smyslu konkrétního složení, což už do evropské legislativy nepatří. K tomu, aby se tento problém mohl řešit na celounijní úrovni, by byl nutný souhlas všech členských zemí. Ale ruku na srdce, opravdu to chceme? Už takhle se EU vyčítá přílišná byrokracie a důraz na to, že výrobek označený slovem „máslo“ musí mít alespoň 80% podíl mléčného tuku, jinak musí být přejmenován.

Možné je ale vydání nařízení, aby výrobky ve stejném obalu měly ve všech zemích stejné složení. Dále by tedy nestačilo jen například přepsat podíl ovocné složky jogurtu a jinak vše nechat úplně stejné. Než a jestli se tak stane, máme několik možností, jak proti dvojí kvalitě potravin bojovat.

Předně má každý stát v této záležitosti poměrně široké pravomoce, kdy může zákonem stanovit závazné složení pro konkrétní produkt. V České republice je tomu tak například u špekáčků, které musí obsahovat minimálně 40% podíl masa. Dalším opatřením může být po vzoru Německa využívání výsledků různých spotřebitelských textů, kdy lidé výrobky se špatným hodnocením prostě nekupují nehledě na cenu. To v České republice příliš neumíme, což je hlavním kamenem úrazu. Nedávno se i jeden z obchodních řetězců hájil tím, že nabízel špekáčky za 90 korun za kilogram a také všehosměsné buřty v ceně 60 korun za kilogram, kdy je lidé přesto kupovali a kvalitnější špekáčky ležely ladem.

Zkráceně tedy hlavně začněme u sebe – nekupujme špatné potraviny a bojkotujme ty výrobky, které jsou nám nabízeny v horším provedení než jinde. A také dávejme přednost kvalitním českým potravinám, kterých máme víc než dost. U nich dvojí kvalita na jiném trhu nehrozí.