Tak tu máme ‚kurzarbeit‘. Přišel pozdě a je špatný
1
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení takzvaný kurzarbeit – tedy státní podporu pro podniky, které nemohou kvůli ekonomickým potížím nebo živelné katastrofě uchovat plnou zaměstnanost. Ve zkratce se dá konstatovat, že je to nadbytečné opatření. Nemotivuje firmy, aby ho využívaly, a přichází úplně mimo ekonomický vývoj.
Připomeňme, že poprvé si s termínem kurzarbeit pohrávala vláda Petra Nečase. Na rozdíl od propracovaného systému, který byl zaveden v Německu a blahodárně zapůsobil na tamní ekonomiku, se ale omezila jen na podporu vzdělávání zaměstnanců. Druhého pokusu se chopil kabinet Bohuslava Sobotky, aby ztlumil dopady protiruských sankcí, jež dopadly na některé české firmy.
Největší chybou schváleného návrhu je v nastavení výšky podpory. Zaměstnavatelé mají pracovníkům vyplácet aspoň 50 procent jejich průměrného výdělku, dalších 20 procent jim pak přidá stát formou „příspěvku v době částečné nezaměstnanosti“. Jak už dříve upozornil například Svaz průmyslu, pro firmy je tato hranice příliš vysoká.
Zákoník práce totiž umožňuje, aby poslaly zaměstnancům poslaným na „překážky“ proplácely 60 procent mzdy. To je sice o deset procentních bodů více než při kurzarbeitu, na druhou stranu si ale firmy ušetří spoustu papírování (podle novely musí kromě dokladů předložit dohodu s odbory nebo vnitřní předpis, podrobný výčet důvodů, seznam dotčených provozoven a prognózu dalšího hospodaření).
Nárok na podporu navíc nevzniká automaticky, ale každou jednotlivou žádost musí schvalovat vláda – to si loni vymínil ministr financí Andrej Babiš.
Druhý průšvih je načasování. S následky protiruských sankcí se české podniky musely dávno popasovat samy. Vláda jim nabízí nefunkční podporu v zaměstnanosti až v okamžiku, kdy se podmínky zlepšují – ekonomika se po několika hubených letech rozjela nebývalým tempem, dlouhodobě klesá nezaměstnanost a roste průměrná mzda. Schvalování novely se krom toho výrazně protáhlo. Původně měl kurzarbeit platit od ledna (už tehdy bylo pozdě), teď to vypadá nejdřív na září – pokud se senátorům bude chtít odsouhlasit předlohu v létě a následně ji ještě podepíše Miloš Zeman.
Zaměstnavatelé, odboráři a vláda strávili nad projednáváním kurzarbeitu spoustu času. Škoda energie, dalo by se říci. Přijmout se dá snad jen argument, že je lepší mít pro horší časy něco, než nic. Momentálně by českému trhu práce prospělo něco úplně jiného. Třeba nižší daně nebo sociální odvody.
