Bradáčová se exšéfovi protikorupční policie Martincovi omluvit nemusí
SPOR BRADÁČOVÁ VS. MARTINEC
NOVÉ
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se nemusí omlouvat bývalému řediteli protikorupční policie Tomáši Martincovi za tvrzení, že proti ní konstruoval kauzu. Ve čtvrtek o tom rozhodl soud, který zamítl Martincovu žalobu. Bývalý policista, který po medializovaném sporu s Bradáčovou rezignoval na svou funkci, požadoval vedle omluvy také 200 tisíc korun za zásah do osobnostních práv. Verdikt není pravomocný.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Otília Hrehová konstatovala, že Martinec v prvé řadě vůbec neměl žalovat Bradáčovou jako soukromou osobu, ale Vrchní státní zastupitelství v Praze, které nese za výroky své šéfky odpovědnost. Martincův právník Jiří Vyvadil sice v tomto smyslu navrhoval žalobu rozšířit, ale až těsně před vynesením rozsudku, na což soud nepřistoupil. Hrehová navíc nenašla příčinnou souvislost mezi sdělením Bradáčové a údajným porušením osobnostních práv Martince.
Martinec tvrdí, že Bradáčová využila svého vlivu a spustila proti němu kampaň, aby ho profesně zlikvidovala. V březnu 2013 řekla moderátorovi Frekvence 1 po oficiální části interview v rádiu, že protikorupční policie na ni „vyrobila“ kauzu podjatosti při šetření zakázky údajně spojené s jejím manželem. Novinář pak informaci zveřejnil, což rozpoutalo mediální přestřelku i zhoršení vztahů mezi žalobci a protikorupčními policisty.
Soudkyně upozornila, že Bradáčová s moderátorem hovořila takzvaně off record, tedy mimo záznam, a že takto poskytnuté informace mají význam ryze operativní, nikoliv důkazní. Novinář z nich sice může vycházet, ale nemůže je použít bez ověření. Takové výroky podle ní nelze poměřovat s veřejnými. „Výroky pronesené v soukromí bez předpokladu jejich zveřejnění nelze hodnotit jako způsobilé k zásahu do osobnostních práv,“ podotkla.
Ohledně toho, že žaloba neměla směřovat přímo na Bradáčovou, Hrehová připomněla nedávný pravomocný verdikt pražského městského soudu, který řešil jinou žalobu na vrchní státní zástupkyni podanou exhejtmanem Davidem Rathem. Také Rath si stěžoval na mediální výroky Bradáčové, neuspěl však právě proto, že žalobkyně nevystupovala jako soukromá osoba.
Bradáčová ani Martinec k soudu nedorazili. Martincův právník novinářům řekl, že rozsudek považuje za skandální. „Paní Bradáčová trvale po několik týdnů lhala,“ prohlásil. „Považuji to za velmi nekorektní způsob osočení mé klientky,“ reagoval zástupce Bradáčové Pavel Uhl. Bradáčová už dříve sdělila, že Martincův postup nemá důvod komentovat. Podle soudního rozhodnutí jí má bývalý policista zaplatit náklady vynaložené na soudní řízení.
Martinec připouští, že se před interview s Bradáčovou sešel a sdělil jí, že její manžel, s nímž v té době už nežila, figuruje v jedné z kauz. Udělal to prý proto, že vzhledem k těmto okolnostem považoval za vhodné, aby případ řešilo jiné státní zastupitelství. Podle pozdějších závěrů kontroly policejního prezidia se tím nedopustil trestného činu ani přestupku, postupoval však nestandardně. Martinec uvádí, že na něj nadřízení začali vyvíjet tlak, který vyústil v jeho rezignaci a odchod od policie.
