Podnět ke sledování exmanželky dal Nečas, říká advokát
Utajované informace
Bývalý premiér Petr Nečas dnes u soudu odmítl, že by v roce 2012 jeho tehdejší manželku Radku sledovala vojenská rozvědka. Sledování přitom podle obžaloby zařídila Nečasova nynější manželka Jana, dříve Nagyová. K žádné nezákonnosti nedošlo, řekl Nečas po výslechu novinářům. Avšak podle advokáta Nečasovy současné manželky Eduarda Bruny expremiér při výslechu potvrdil dřívější spekulace o tom, že impuls, který vedl k akci tajné služby ohledně jeho bývalé manželky, vzešel od něj.
Expremiér o případu promluvil poprvé, před policií dříve odmítl vypovídat. Výslech byl v režimu utajení a veřejnost jej nemohla sledovat, podrobnosti Nečas proto nesdělil. Podle žalobce se snažil manželku zbavit viny.
Nečas vypovídal s přestávkou zhruba 3,5 hodiny. Nejdřív sdělil svou verzi a pak odpovídal na dotazy žalobce a advokátů. Po výslechu krátce promluvil s novináři. „Vypovídal jsem pravdu. Mohu pouze zopakovat, co říkám od roku 2013, že podle mého nejhlubšího přesvědčení k žádné nezákonné činnosti nedošlo,“ řekl. Neupřesnil, od koho směřoval podnět k Vojenskému zpravodajství, aby údajně zahájilo sledování jeho bývalé manželky, nebo prověřilo informace o nebezpečí. „Žádné sledování neprobíhalo,“ dodal pouze.
Podle advokáta Bruny však expremiér při výpovědi potvrdil, že impuls, který vedl k akci tajné služby ohledně jeho bývalé manželky Radky, vzešel od Nečase samotného. Tím se ale přitom nesnažil svou nynější obžalovanou partnerku zbavit případné viny, jak tvrdí státní zástupce, dodal obhájce Nagyové.
Pečlivě připravená výpověď
Výslech se odehrál za zavřenými dveřmi, protože soudkyně Helena Králová vyloučila veřejnost kvůli informacím v režimu utajení. Nečas, žalobce ani advokáti tak nemohli sdělit podrobnosti. K soudu přišel expremiér sám, Jana Nečasová se z jednání pro tento týden kvůli nemoci omluvila.
Žalobce Rostislav Bajger z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, uvedl, že Nečasova výpověď byla „velmi pečlivě připravená s cílem vyvinit svou manželku a další obžalované“. „Náš názor je jednoznačný. Toto není jediný důkaz v této trestní věci,“ dodal. Nečasova výpověď tak prý na věci nic nemění, dalšími důkazy jsou podle Bajgera například odposlechy, které navrhuje přehrát u soudu v příštích termínech.
Čtěte více: Máte problém? Jana Nečasová rozjíždí byznys osobní koučky
Nečas odmítl dříve vypovídat při výslechu před policií a řekl, že si vysvětlení nechá pro nezávislý soud. Kauza je podle něj vymyšlená a politická. Veřejnost se o případu dozvěděla v polovině června 2013, kdy policie zadržela Nagyovou a další vysoce postavené úředníky. Kauza vedla k pádu vlády. Nečas se později s Nagyovou oženil.
Na podzim roku 2012 podle obžaloby zařídila Nagyová sledování Radky Nečasové, přičemž důvodem prý byly osobní zájmy – chtěla údajně získat kompromitující materiály kvůli svému tehdy ještě utajenému vztahu s Nečasem. Následující rok na jaře ještě nechala podle státního zastupitelství sledovat některé pracovníky úřadu vlády.
Čtěte více: Stát se omluvil exposlancům ODS za Ištvana. Vyplatí jim odškodné
Advokát Jany Nečasové Eduard Bruna již dříve řekl, že jeho klientka údajně chtěla akcí chránit Nečasovu rodinu, protože se k ní dostaly informace o jejím ohrožení. Radka Nečasová se prý zřejmě mohla dostat do vlivu jehovistů.
Dále jsou v případu obžalováni dva bývalí ředitelé rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. Čtveřici hrozí pětileté vězení za zneužití pravomoci. Vojenští důstojníci tvrdí, že akce nebyla sledováním, ale že operativci prověřovali podezření týkající se rodiny premiéra, které přišlo „z nejvyšších míst“.
Čtěte více: Nečasová prý nepřiznala dary za 9,6 milionu. Od politiků i podnikatelů
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů týkajících se Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je bývalá významná vládní úřednice pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty. Na základě odposlechů se vyšetřovatelé dostali k Nagyové. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.
Legální zdroj rozvědky?
Některá média spekulovala, že Nečas na sebe u soudu vezme zaúkolování Vojenského zpravodajství, čímž se ovšem vystaví nebezpečí trestního stíhání, protože úkolovat VZ může oficiálně jen vláda. Advokát Jan Vučka však upozornil, že problém nelze zjednodušovat na triviální otázku, zda Nečas k tomuto kroku měl nebo neměl souhlas vlády.
Podle něj se expremiérovi nabízí jednoduchá možnost, jak vše vysvětlit a nedostat se do konfliktu se zákonem. Kromě oficiálních úkolů zadaných vládou totiž tajné služby jednají i samostatně na základě informací, které získají z nejrůznějších zdrojů: vlastních agentů, informací od jiných tajných služeb nebo otevřených zdrojů. Tajná služba také může konat na základě informace od novinářů či politiků, předsedu vlády nevyjímaje.
Pokud Petr Nečas prohlásí, že měl informace o možném ohrožení státních zájmů přes svou manželku a sdělil je dobrovolně zástupcům Vojenského zpravodajství, postaví se tak do role operativního zdroje a vůbec k tomu nepotřebuje žádné hlasování na zasedání vlády. Je to zcela legální (konec konců předseda vlády jako čelný představit státu by měl podporovat státní zájmy) a pokud tajná služba tyto informace vyhodnotila, že zasluhují rozpracování, k žádnému zneužití pravomoci premiérem nedošlo …
Není známo, zda to tak opravdu bylo, případně zda Petr Nečas vypoví zcela jinou verzi událostí. Uvádím tuto variantu na vysvětlení, že problém nelze zjednodušovat na triviální „měl souhlas vlády/neměl souhlas vlády“, jak se bohužel často děje.