Jako za starých časů. Krymští Tataři znovu čelí ruské perzekuci

Nechtěné zvýšené pozornosti se dočkala komunita krymských Tatarů. Ruská tajná služba FSB a místní vláda začala provádět prohlídky jejich domovů založené na nesmyslných důvodech. Medžlis, neformální krymsko-tatarský parlament, považuje takové prohlídky za záměrné zastrašování svých obyvatel.

Krymská odnož Rádia Svoboda informovala o domovních prohlídkách u několika rodin, kde policie pátrala především po zbraních a „extremistické literatuře“. Prý z důvodu vyšetřování incidentu z letošního května, kdy skupina krymských Tatarů zablokovala silnice v Armjansku na severu poloostrova, píše Human Rights in Ukraine.

Květnový incident nastal poté, co ruské úřady neumožnily předákovi tatarských obyvatel, Mustafovi Džemilevovi, přiletět přes Moskvu na Krym. V reakci na to autority krymských Tatarů vybídly své lidi, aby Džemileva uvítali přímo na hranicích Krymu a doprovázeli ho po zbytek jeho cesty.

Na místo skutečně dorazilo přibližně tisíc aut plných lidí, dostavil se však také podobný počet ruských policistů. Kvůli riziku krvavého střetnutí se nakonec Džemilev na Krym nevydal a Tataři se spokojili s pokojnými protesty, během nichž dočasně zablokovali několik silnic.

Více čtěte zde: Vůdce krymských Tatarů se bez úspěchu pokusil proniknout na Krym

Krymská státní žalobkyně Natalja Poklonská ale událost označila za extremistické chování, za něž byla řada lidí pokutována a několik jich dokonce čelilo obžalobě. Ani takový postih však krymské vládě nestačil a v posledních týdnech tak začala provádět domovní prohlídky za účelem vyšetření tohoto incidentu.

Při domovních prohlídkách se zabavuje náboženská literatura

Jedné z těchto prohlídek byla vystavena rodina Ruslana Paralamova, v jehož domově se na začátku září objevilo 15 vyšetřovatelů a ozbrojených policistů. Po dvouhodinovém zákroku, během nějž se pátralo po zbraních, však policie zabavila pouze několik náboženských knih. Paralamova následně odvedli na výslech na policejní stanici s tím, že je vyšetřován pro zapojení do květnových protestů. Podle svých slov však incidentu ani nebyl přítomen. Rodina, která ve vesnici žije déle jak dvacet let, nikdy nic podobného nezažila.

V též době proběhlo podle místních obyvatel dalších sedm prohlídek, především mezi lokálními zástupci Medžlisu. Policie, státní žalobce i FSB však odmítly tyto informace komentovat.

Podle mluvčího Medžlisu je záměrem těchto prohlídek zastrašení Tatarů. Metody vyšetřování mají obyvatelům připomenout deportaci, kterou jejich předci podstoupili ve čtyřicátých letech za Stalinova režimu, myslí si. Jak uvádí Human Rights in Ukraine, zákroky vůči krymským Tatarům začaly téměř okamžitě poté, co poloostrov spadl pod ruskou sféru vlivu.

A domovní prohlídky nejsou to jediné. Například oficiální noviny tatarského etnika už dvakrát obdržely od úřadů varování, že se v jejich tisku objevuje extremismus kvůli pojmům jako anexe nebo okupace. Prohlídky proběhly i v řadě muslimských škol, kde maskovaní muži zabavili různé knihy. Pozoruhodné na tom je, že žádná z těchto knih pravděpodobně neobsahuje nic, co by mohlo být za extremistické považováno. Ruský seznam zapovězené literatury obsahuje více jak 2000 výtisků, z nichž velkou většinu žádné jiné vlády za extremistické neoznačují. Ani na Ukrajině žádný takový seznam nikdy neexistoval a knihy byly volně k dostání.

Krymští Tataři žijí na poloostrově v Černém moři již od 12. století, později byla oblast obývaná Tatary připojena k Rusku. Na konci druhé světové války nechal Stalin většinu tatarského obyvatelstva jako údajné německé kolaboranty masově deportovat do střední Asie, na Sibiř a na Ural. Rehabilitováni byli Tataři o dvacet let později, zpět na Krym se ale mohli vracet až od konce osmdesátých let.

Čtěte také: Vůdce krymských Tatarů Džemilev převzal ve Varšavě cenu