Strhující rodinný příběh Schapira. Rodiče opustili dcery před holokaustem

Aby se pokusili zachránit životy dvou malých dcer i ty svoje před holokaustem, rozhodli se manželé Czernerovi odjet do Spojených států amerických a dívky nechali v Praze. Jejich obavy z budoucnosti, naději, že se zase uvidí, i unikátní pohled na tehdejší nelehkou situaci zachycuje několik desítek dopisů, které si během druhé světové války vyměňovali. Shrnuje je nová kniha s názvem Dopisy z Prahy 1939–1941, kterou nedávno vydala společnost Irene. Její vznik podpořil bývalý americký velvyslanec Andrew Schapiro, který je přímým potomkem autorek dopisů. 

„Tato kniha vypráví příběh těch, kterým se podařilo dostat pryč, a těch, kterým se to nepodařilo. Příběh o útěku naší rodiny před holokaustem – a o ztrátách, které v něm utrpěla – znám již od útlého dětství. A když moje matka a teta našly dopisy z Prahy a shromáždily je do anglicky psané knihy, s velkým zájmem jsem si ji přečetl, především proto, že jsem věděl, jak hluboce milovaly Paulu a Erwina,“ napsal v úvodu Schapiro, který v Praze zastával funkci amerického velvyslance až do začátku letošního roku.

Mínil tím Paulu Fröhlichovou, která byla babičkou obou dívek a zůstala s nimi Praze. Psala své dceři Irmě Czernerové do USA. Ta byla se svým manželem Maxem bezprostředně po okupaci postavena před těžké rozhodnutí: zanechat své dvě dcery v Praze s babičkou a strýcem a z exilu usilovat o jejich rychlý odjezd, nebo riskovat jistou smrt svého vysoce postaveného manžela. Rozhodla se pro první variantu.

Strhující sbírka textů, které si matka s dcerou i další členové rodiny vyměňovali v letech 1939 až 1941, zachycuje důvěrný popis každodenností z životů v nelehké době. Zároveň poskytuje osobní pohled na segregaci, izolaci a ožebračení skupiny obyvatel za druhé světové války, kteří už jen čekali na výzvu k deportaci. Například měli tajné označení pro nacisty, na které jim cenzoři nikdy nepřišli. V dopisech o nich mluvili jako o tetě Steffi, která je „nepříjemná jako obvykle“.

Paula Fröhlichová a Irma Czernerová okolo roku 1935

​​​​​​​​​​​​​​Dívenky Helgu a Raju Czernerovy se nakonec podařilo dostat do Spojených státu, kde se zase setkaly s rodiči. Jejich babička Paula Fröhlichová, ani strýc a před válkou úspěšný lékař Erwin Fröhlich vycestovat nemohli. Oba dva deportovali nacisté do Terezína a odtud byli převezeni do koncentračních táborů. Paula Fröhlichová skončila v roce 1942 v Treblince a její syn Erwin Fröhlich byl o rok později poslán do Osvětimi.       

Kniha obsahuje kromě více než šesti desítek dopisů také množství fotografií a poznámek. Pro české vydání, které nevychází z překladu anglické verze, zpracovala korespondenci historička Kateřina Čapková. Anglické vydání Dopisů z Prahy 1939–1941 vyšlo ve Spojených státech v roce 1996.

​​​​​​​V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Ikonický snímek záchrany Židů. Po 72 letech se podařilo najít ženy z fotky