Historický den: Svatořečení dvou papežů provedli dva papežové

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se v neděli odehrála jedna z nejvýznamnějších událostí pro křesťanskou veřejnost za poslední desítky let. Poprvé v dějinách byli v jeden den kanonizováni dva papežové. Papež František svatořečí své předchůdce Jana Pavla II. a Jana XXIII., velké církevní osobnosti 20. století. Do Říma míří podle odhadů více než milion poutníků, zejména Poláků.

V případě Jana Pavla II. jde o nejrychlejší kanonizaci v novodobé historii katolické církve. Svatořečen byl pouhých 9 let po své smrti. Obřadu se účastnil také emeritní papež Benedikt XVI. Nebylo jasné, zda mu to zdravotní stav dovolí.

Do Vatikánu se vydalo na ceremonii nejméně milion lidí. Svatořečení Jana Pavla II. si nenechali ujít zejména Poláci, pro které je dodnes jejich rodák neobyčejně významnou osobností. Na samotné Svatopetrské náměstí se vejde zhruba 180 000 lidí. Další lidé mohli sledovat událost prostřednictvím velkoplošných obrazovek. Datum kanonizace není náhodné. Papež Jan Pavel II vyhlásil v roce 2000 první neděli po Velikonocích jako neděli Božího milosrdenství. Při této příležitosti tehdy svatořečil polskou řeholnici Faustinu Kowalskou.

Ostatky obou papežů se již několik let nacházejí přímo v Bazilice svatého Petra, kde se jim mohou věřící poklonit. Rakev Jana XXIII. sem byla přesunuta v roce 2001. Ostatky Jana Pavla II. o 10 let později u příležitosti jeho blahořečení.

Papež, který procestoval svět

Jan Pavel II. byl zvolen papežem v roce 1978 ve věku 58 let jako první neitalský papež po 455 letech, kdy se papežem stal Holanďan Hadrián VI. Od pontifikátu Jana Pavla II. se naopak Ital papežem nestal.

Narodil se 18. května 1920 jako Karol Wojtyla ve Wadowicích poblíž Krakova. Roku 1946 byl vysvěcen na kněze. V roce 1958 se stal biskupem. Od roku 1963 působil jako krakovský arcibiskup. Kardinálem se stal v roce 1967.

V roce 1978 zemřel papež Jan Pavel I. jen měsíc po svém zvolení. Jeho nástupcem byl zvolen právě Wojtyla, který ve volbě rozhodně nebyl favoritem. První Slovan na svatopetrském trůně byl papežem bezmála 27 let.

Jana Pavla II. se pokusil zavraždit španělský kněz Juan Fernández Krohn, který na papeže zaútočil nožem, ale zranil jej pouze na rukou. Důvodem paradoxně bylo, že jej považoval za komunistu a agenta KGB.

Jan Pavel II. změnil zažité zvyklosti a na rozdíl od svých předchůdců procestoval svět. Zahraničních návštěv během svého úřadu vykonal 104. V roce 1990 navštívil Československo. Českou republiku navštívil v letech 1995 a 1997.

Během pontifikátu na něj bylo spácháno několik pokusů o atentát. Nejznámějším se datuje do roku 1981. Turek Mehmet Ali Agca se pokusil Jana Pavla II. zavraždit přímo na Svatopetrském náměstí. Ačkoliv jej při střelbě čtyřikrát zasáhl, papež útok přežil. Agcu později navštívil ve vězení a učinil mu rozhřešení.

O rok později se Jana Pavla II. pokusil zavraždit španělský kněz Juan Fernández Krohn, který na papeže zaútočil nožem, ale zranil jej pouze na rukou. Důvodem paradoxně bylo, že jej považoval za komunistu a agenta KGB.

Janu Pavlu II. jsou připisovány zásluhy na rozpadu komunistického bloku ve východní Evropě. Významný podíl má také na dialogu mezi různými náboženstvími. Vyzval křesťany, aby se omluvili Židům za útrapy, které jim po staletí způsobovali tím, že odmítali a uráželi jejich vyznání. Jan Pavel II. navštívil jako první papež kromě synagogy také mešitu. Několikrát se setkal i s Dalajlámou.

Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let. Proces blahořečení začal již 87 dnů po jeho smrti. Blahořečen byl v roce 2011. Jan Pavel II. svatořečil rekordní počet osob. Nyní se této pocty dočká sám.

Papež, který pomohl církev reformovat

Trochu ve stínu svatořečení Jana Pavla II. se ocitl papež Jan XXIII., kterému se přezdívalo Papež míru. Od Smrti pontifika uplynulo loni již 50 let. V úřadu strávil v letech (1958-1963) čtyři a půl roku. Jeho nejvýznamnějším krokem je svolání Druhého vatikánského koncilu, který zásadně ovlivnil další vývoj Katolické církve. V neposlední řadě prý oplýval osobitým humorem.

Jan XXIII. se narodil 25. listopadu 1881 jako Angelo Giuseppe Roncalli. V roce 1905 byl vysvěcen na kněze. Biskupem se stal o 20 let později.

Během druhé světové války se angažoval ve prospěch pronásledovaných Židů, válečných zajatců a uprchlíků. Musel se také potýkat s tím, že Vatikánu bylo vytýkáno, že se během války otevřeně nepostavil na stranu spojenců. Svým vřelým vystupováním a lidským přístupem si získal za války velkou oblibu všude, kde působil: Turecku, Řecku, Francii.

V roce 1953 byl jmenován kardinálem. Papežem byl zvolen v roce 1958. Po více než 500 letech nečekaně vrátil do dějin papežství jméno Jan. Posledním papežem se jménem Jan byl totiž v letech 1410-1415 vzdoropapež stejného jména, Jan XXIII. Fakt, že si nově zvolený papež nezvolil jméno Jan XXIV. znamená, že jej jako papeže neuznává. Jako nejčastější důvod, proč si zvolil právě jméno Jan bývá uváděno, že jej chtěl očistit od odkazu středověkých papežů.

Vydal také encykliku Pacem in terris (Mír na zemi). Odsuzuje v ní mimo jiné odsuzuje zbrojení a vyslovuje se pro zákaz atomových zbraní.

Jan XXIII. během svého úřadu prosadil řadu významných změn. Jednou z nich bylo užívání místních jazyků při mši místo předepsané latiny. Vydal také encykliku Pacem in terris (Mír na zemi). Odsuzuje v ní mimo jiné odsuzuje zbrojení a vyslovuje se pro zákaz atomových zbraní. Jeho heslem bylo „Poslušnost a mír“.

Papež během svého úřadu zrušil několik století platnou kvótu na omezení počtu kardinálu. Sám jich desítky jmenoval. Snažil se, aby kardinálský sbor měl mezinárodní obsazení.

Nejvýznamnějším činem bylo svolání Druhého vatikánského koncilu. Koncil začal v roce 1962 a trval tři roky. Hlavním bodem bylo přizpůsobení církve požadavkům moderní společnosti. Papež během koncilu 3. června 1963 zemřel. Dokončil jej další významný papež Pavel VI. v roce 1965. Koncil spustil vlnu změn v církvi, v jejichž uplatňování pokračoval i Jan Pavel II.

Koncil mimo jiné zrušil vzájemnou exkomunikaci mezi východní a západní církví a deklaroval vztah křesťanství k jiným náboženstvím. Díky snaze zlepšit vztahy s jinými církvemi a pro lidský přístup byl velmi oblíben.

V roce 2000 byl Jan XXIII. blahořečen. Při posuzování, zda má být papež svatořečen se zkoumá celý jeho život, ne jen období pontifikátu.

O oblíbenosti obou papežů svědčí také fakt, že ve Vatikánu je možno koupit mnoho upomínkových předmětů, připomínajících jejich osobnosti. Jan Pavel II. je i bezmála 10 let po své smrti v obchodech přítomen stejně často jako současný papež František.