‚Pryč s parlamentem.‘ V Moldavsku stále protestují tisíce lidí

KAM SMĚŘUJE MOLDAVSKO?

‚Pryč s parlamentem.‘ V Moldavsku stále protestují tisíce lidíAKTUALIZOVÁNO
Prostesty v Moldavsku. Foto: Reprofoto: RFE/RL
3
Svět
Echo24
Sdílet:

V moldavském Kišiněvu i ve čtvrtek pokračovaly mohutné protesty. Vleklou politickou krizi jen zhoršil nástup nové proevropské vlády, která v noci na čtvrtek v tichosti složila přísahu. Její nástup doprovázely střety mezi demonstranty a policií, kdy protestující v jednu chvíli dokonce pronikli do budovy zákonodárného sněmu. Policie je musela zahnat slzným plynem zpátky.

Chudá východoevropská země se už několik měsíců nachází ve vleklé politické krizi, ve které se kromě domácích záležitostí rozhoduje i o jejím zahraničněpolitickém směřování. To ostatně působí i současnou nevoli mezi částí občanů, kteří již několik měsíců pravidelně demonstrují v centru Kišiněva. Někteří požadují, aby v zemi došlo k zásadním reformám a omezení korupce, jiným vadí západní směřování a přáli by si, aby v zemi převažoval ruský vliv.

Současné protesty jsou výsledkem několik měsíců trvající vládní krize, kterou způsobil únik miliardy dolarů (necelých 25 miliard korun) z moldavských bank v roce 2014. Únik částky, která odpovídá jedné osmině moldavského HDP, v říjnu loňského roku dovedl tamní parlament k odhlasování nedůvěry proevropské vládě tehdejšího premiéra Valeria Streletse.

Čtěte také: Moldavsko se bouří. Z rozpočtu se vypařila miliarda dolarů

Následovalo několik měsíců zmatených vyjednávání, kdy se rozhodovalo o dalším směřování nejchudší evropské země. Prezident Nicolae Timofti se vládní krizi se pokusil vyřešit tím, že v prosinci pověřil výkonem premiérské funkce Iona Sturzu, který tento úřad zastával už koncem 90. let. Parlament mu měl vyjádřit důvěru začátkem ledna, ale kvůli nedostatečnému počtu poslanců se nakonec hlasování nekonalo.

Demokratická strana, která je hlavní součástí koalice, v reakci na tento vývoj navrhla do čela kabinetu vlivného politika a podnikatele Vlada Plahotniuka, který je považován za šedou eminenci moldavské politiky. Prezident ale jeho kandidaturu odmítl s tím, že má vážné pochybnosti o Plahotniukově bezúhonnosti.

Dalším možným řešením mělo být jmenování nové vlády pod vedením premiéra Pavla Filipa, pro kterou se ve středu vyslovilo 57 z celkových 101 moldavských poslanců a která v noci na čtvrtek v tichosti složila přísahu.

Ještě před hlasováním ale demonstranti před parlamentem začali mávat moldavskými vlajkami a vykřikovat, že chtějí předčasné volby. Po hlasování se tisíce protestujících střetly s policisty a dostaly se do budovy zákonodárného sněmu. Mnozí skandovali hesla jako „Zrušte hlasování!“ či „Zloději!“. Policie je zatlačila zpátky, demonstranti se ale ještě znovu do parlamentu dostali. Situaci se podařilo uklidnit až po příjezdu policejních posil.

Někteří z protestujících se domnívají, že nová vláda představuje kompromisní řešení, což znamená, že nebude zasahovat proti korupci a provádět důležité reformy. Jiní mají naopak problém s tím, že vláda je proevropská a myslí si, že by Moldavsko mělo zůstat více pod vlivem Ruska. Policisté proti demonstrantům použili slzný plyn, protestující zapálili části plotu, který se nacházel před parlamentem.

‚Pryč s parlamentem!‘

Při potyčkách demonstrantů s policií, které se ve středu odehrály před i uvnitř budovy parlamentu, bylo podle ministra vnitra zraněno 31 lidí, z toho 27 policistů; 11 z nich muselo být hospitalizováno.

Situace ale byla kritická i ve čtvrtek, kdy v centru Kišiněva demonstrovalo podle policie skoro 10 000 lidí. „Pryč s parlamentem!“, „Pryč s vládou!“ skandoval dav. „Podvedli nás, vysmáli se demokracii, svobodě a lidským právům,“ prohlásil jeden z organizátorů demonstrace, advokát Andrej Nastase, a vyzval „vrátit zemi lidu“.

Díky protestům se celý ceremoniál složení přísahy premiéra Filipa a jeho týmu, na který nebyli připuštěni novináři, odehrál za přísných bezpečnostních opatření v rezidenci prezidenta Nicolae Timoftiho.

„Doufám, že tato vláda, vytvořená po dlouhém období politické nestability… nyní dokáže schopně a kompetentně zvládnout obtížnou situaci, v níž se Moldavsko v současné době nachází,“ prohlásil podle komuniké zveřejněného prezidentskou kanceláří prezident Timofti po ceremoniálu.

Pokud by se zákonodárcům nepodařilo schválit novou vládu nejpozději do 29. ledna, prezident by musel parlament rozpustit a vypsat předčasné volby.

Čtěte také: V Moldavsku vyhrály prozápadní strany, Rusko protestuje

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

×

Podobné články