Vzteklina Zemanem

Incident ze severomoravského Krnova, při němž dva policisté v civilu vyvedli dvojici demonstrantů s protizemanovským transparentem, je prozatímním dovršením symbolického zápasu, který je nešťastný, ať jej uchopíme, z jakého chceme konce.

Pokud to vezmeme odzadu, není žádný rozumný důvod, aby v takových situacích policie vystupovala v civilu a vzbuzovala tak nepřípadné asociace se Státní bezpečností, gestapem a čekou. Člověk by předpokládal, že pro policejní sbor, jehož velitelé jsou si jisti svým počínáním, bude normální modus operandi vystupovat s odkrytým hledím. Tedy policista v normální čepici s odkrytou tváří a se služebním číslem. Je otázka pro policejního prezidenta, snad i ministra vnitra, proč se policisté v historicky tak mírumilovné zemi každou chvíli chovají, jako by byli mezi teroristy nebo členy nějakého ozbrojeného gangu – a přitom jsou to v lepším případě ředitelé sekretariátu premiéra, v horším případě skinheadi a rowdies (kteří si hrají na myši jen při těchto hrách s po krk navlečenými kočkami v uniformách a helmách).

Postupujme dál. Člověk by taky nečekal, že se demonstranti s transparentem nesoucím nápis „Stydíme se za svého prezidenta“ musejí skrývat pod balaklavami. Je možné, že chtějí evokovat dívky z ruské skupiny Pussy Riot, v tom případě by bylo jednoznačnější, kdyby si na demonstraci hromadně zasouložili. Takhle vzniká mýlka, že mají strach být v malém městě rozpoznáni a ostrakizováni lidem.

Čtěte také: Policejní zvůle? Politici odsoudili potlačení kritiků Zemana

Demonstranti na cosi reagují. Člověk u prezidenta samozřejmě předpokládá, že nebude mluvit sprostě v rádiu. Ale dá se čekat, že v Číně a v Rusku bude provozovat takovou politiku, jakou provozuje. Nedělal z toho žádné tajemství ani před svým vítězstvím v prezidentské volbě. Takže výzvy k abdikaci za chování při zahraničních cestách jsou nepochopením demokracie a trucováním, že volby dopadly jinak, než jsem si přál já.

Z několika stran padlo podezření, že Miloš Zeman v Českém rozhlase sprostě promluvil s úmyslem. Je to pravděpodobné a pravděpodobné je i to, že očekávání prezidentské kanceláře se nesla tím směrem, kterým se pak vyvinuly i události. Že to byl pokus polarizovat společnost s předpokladem, že za mnou stojí ta mlčící většina, která nemá přístup do médií. Není to úplná novinka. Před druhým kolem prezidentské volby, kdy ho čekal souboj s Karlem Schwarzenbergem, Zeman v rozhovoru, který jsme s ním tehdy pořizovali pro Lidové noviny, sám sebe vřadil do historického souboje plebejců s patricii. Pokud by toto rozdělení rolí platilo, má Zeman vyhráno, poněvadž plebejců je vždycky víc, a v demokracii má každý jeden hlas. Je tedy záhada, proč mu jeho protivníci na tu hru svými plamennými výzvami na internetu, komponováním urážlivých písniček a organizačními výbory, které chystají demonstrace na 17. listopadu, přistupují.

Nikdo nedemonstroval, když Zeman skandálně domlouval s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, jaké mu nominuje soudce. Zdá se, že většině společnosti je jedno, pokud místopředseda vlády veřejně označuje svého kolegu za alkoholika a psychicky narušeného jedince a navrch za zloděje, a dál s ním v té vládě sedí. Jasná vůle této vlády složené z ČSSD, ANO a (v tomto bodu se zdráhající) KDU-ČSL zlepšovat vztahy s Ruskem a Čínou k žádným internetovým peticím nevedla.

Dalo by se namítnout, že lidé cítí důležitost prezidentského úřadu, jakou má symboliku pro veřejnou kulturu v zemi. Ale nikdo jim nebrání inspirovat se inspirativním prezidentem a nepovedeného prezidenta ignorovat a přetrpět. Miloš Zeman na Hradě za tři a půl roku nebude, podle toho, jak zatím funguje, možná doslouží ještě dřív. Zbyde zhanobená instituce hlavy státu. To opravdu někdo chce?