Posudky EIA? Stát je uznává, i když jsou roky propadlé, zlobí se advokáti
JAK STÁT OHÝBÁ ČESKÉ ZÁKONY
NOVÉ
Obchvat kolem Českých Budějovic, který díky výjimce nebude potřebovat nový posudek EIA a který je součástí plánované D3, nemá podle názoru právníků platná územní rozhodnutí. Ta byla podle jejich výkladu zákona vydána v době, kdy platnost stanoviska ministerstva životního prostředí byla už čtyři roky propadlá a tudíž rozhodnutí nejsou legální, tvrdí advokáti. Státní orgány si prý ale zákony ohýbají, jak se jim hodí, a dvouroční platnost odmítají.
Obchvat kolem Českých Budějovic by měl být součástí dálnice D3, která po dokončení povede z Prahy přes Tábor a České Budějovice na česko-rakouskou hranici u Dolního Dvořiště. Tam by se měla spojit s dostavovanou rakouskou rychlostní silnicí. Stavba dostala výjimku díky rychle protlačenému zákonu, který ve čtvrtek schválili senátoři, a nepotřebuje tak nový posudek o vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Podle názoru advokátů ale posudek, který stavba podle státu má, není už roky platný.
„Pokud stanovisko nebylo prodlužováno, vypršela jeho platnost za dva roky od jeho vydání. Tedy 20. května 2007. Pakliže byla příslušná územní rozhodnutí vydána až po tomto datu, jsou nelegální,“ uvedl pro server ECHO24 advokát Radek Motzke. Stanovisko ministerstva životního prostředí bylo vydáno 20. května 2005 na základě normy z roku 1992. Dokumentace k územnímu rozhodnutí pro oba úseky obchvatu byla sice zpracována v roce 2005, územní rozhodnutí ale nabyla právní moci až v září a říjnu roku 2011. Podle výkladu advokáta ale posudek EIA přestal platit už v roce 2007 a územní rozhodnutí jsou tak neplatná.
Právě územní rozhodnutí je ale podmínkou, kterou musela stavba splnit, aby jí mohla být udělena výjimka. Obchvat Českých Budějovic ji sice plní v tom, že územní rozhodnutí bylo vydáno před datem 31. března 2015, podle názoru advokáta je ale neplatné. Logicky by tak neměla stavba patřit mezi výjimky, které novela zákona vymezuje.
Stát si dělá co chce
Nejasnosti kolem omezení vyplývají ze dvou zákonu. Zatímco první norma, zákon č. 244/1992 Sb. dobu platnosti nijak neupravoval, její nástupce zákon č. 101/2001 už jasně stanovoval, že posudek platí pouze dva roky ode dne vydání. Podle Motzkeho je tak novější zákon nadřazený zákonu staršímu.
Za pravdu Motzkemu dává i advokát Dopravní federace Pavel Černohous, podle kterého se ale státní orgány chovají, jako by stanoviska měla neomezenou platnost. „Když se přijala ta nová norma č.101/2001 Sb., tak její přechodná ustanovení vůbec neřešila, co se děje s posudky zákona z roku 1992. Úřady si ale odvodily, že z důvodu návaznosti budou stanoviska brát, jako by byla vydána podle nového zákonu. Bylo to pro ně nejjednodušší. Takže na ně podle mého názoru má platit i dvouroční lhůta,“ uvedl pro server ECHO24 Černohous.
Podle Černohouse si ale stát upravuje situaci podle toho, co je pro něj výhodné. „Ty pozitivní aspekty, tedy že staré posudky mají vlastnosti i obsah podle zákona 101, se jim hodily. Nemusely se díky tomu dělat posudky nové. Ten negativní, kterým je dvouroční lhůta, se jim nehodí a tak tvrdí, že pro posudky neplatí,“ dodává Černohous.
To nepřímo potvrzuje ve svém výkladu z roku 2004 i ministerstvo životního prostředí. Posudek vydaný k obchvatu Českých Budějovic má podle resortu neomezenou platnost, protože byl vydán ještě podle normy č. 244/1992. Zákon č. 100/2001 Sb. se na něj podle výkladu ministerstva nevztahuje.
Pragmatická politika státu
To ale Motzke opět rozporuje. „Toto stanovisko nemá žádnou oporu v textu zákona. Citované přechodné ustanovení v § 24 odst. 2 pouze říká, že ‚stará řízení EIA‘ se dokončí podle ‚starého zákona EIA 244/1992 Sb.‘. Není tam nic o tom, jaký zákon se uplatní, jakmile je takové ‚staré‘ řízení dokončeno a stanovisko je vydáno,“ říká advokát. Z logiky věci doba trvání stanoviska se řídí následně vydanými předpisy. Posudek EIA tak měl bez ohledu na zákon z roku 1992 platit jen dva roky.
„To, co říkám, je elementární právní logika. Opačný názor ministerstva je čistá politika, která nemá oporu v právu. Chápu, že je to politika pragmatická, která měla šetřit čas i peníze investorů. Na druhou stranu politiku nelze dělat v rozporu s platným právem,“ myslí si advokát.
To, že je v praxi situace jiná, než jak ji vidí právníci potvrzuje i Miroslav Patrik předseda sdružení Děti země. „V praxi ten posudek podle zákona z roku 1992 platí. Stát ho uznává. Třeba dálnice D8 měla stanovisko EIA z roku 1996 a v roce 2012 se podle něj vydalo poslední stavební povolení. Takže stanovisko platilo 16 let,“ uvedl obdobný případ Patrik.
Senátoři ve čtvrtek schválili novelu zákona, díky které se na desítku dopravních staveb nemusí dělat nové posudky EIA. Výjimku vyjednal s Evropskou komisí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), novela zákona pak prošla ve zrychleném čtení sněmovnou.
Česko nemá obecně ve stavbě dálnic moc dobré výsledky. Největším problémem by se v nejbližší době mohla stát nedokončená dálnice D11, která by měla být napojena na polskou rychlostní komunikaci S3. Jenže zatímco polská silnice je z poloviny už hotová a blíží velkou rychlostí k české hranici, česká dálnice ještě nedošla ani do Hradce a prioritní úsek Trutnov – Královec se začne stavět až v roce 2019.
