Němci přitvrzují. Chtějí zakázat burky a zrušit dvojí občanství

Maiziereova protiteroristická opatření

Němci přitvrzují. Chtějí zakázat burky a zrušit dvojí občanstvíAKTUALIZOVÁNO 2
Svět
Echo24
Sdílet:

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere (CDU) volá po přísnějších protiteroristických opatřeních. Chtěl by zavést nemalé změny – součástí jeho programu jsou lépe ozbrojení policisté, rychlejší deportace odmítnutých žadatelů o azyl, celoplošný zákaz burek i konec dvojího občanství, píše Deutsche Welle.

Deníky Kölner Stadt-Anzeiger a Bild tvrdí, že k uvedení některých změn v platnost nutně nepotřebuje souhlas tamější dolní komory, nýbrž horní. Urychlení deportací odmítnutých žadatelů o azyl je podle Maiziera zásadním bodem pro řešení současné uprchlické krize v Německu.

Ovšem mezi nejrazantnější opatření ministra vnitra považují německé noviny především celoplošný zákaz burek, svrchní vrstvy oděvu muslimských žen, určené pro zakrytí celého těla na veřejnosti, a také ukončení dvojího občanství. Němci, u nichž se dokáže spolupráce s teroristickými organizacemi, se mohou s dvojím občanstvím rozloučit. S podobným návrhem přišla už dříve i populistická Alternativa pro Německo (AfD).

„Odmítáme tyto rozpolcené loajality. Dvojí občanství je v současnosti velkou překážkou pro bezproblémovou integraci,“ píše ministerstvo ve své tiskové zprávě. „Ti, co se chtějí angažovat v politice zahraničních vlád, nechť odejdou z Německa.“ Jeho program podpořili spolupracovníci z Křesťanskodemokratické unie (CDU) i protějšci z Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU).

V rámci boje proti terorismu chce vláda podle Bildu rovněž omezit rozsah lékařského tajemství. Nově by měli lékaři mít povinnost informovat úřady v případech, kdy jim jejich pacient sdělí, že uvažuje o spáchání trestného činu. De Maiziére také navrhuje rozšířit rozsah dat, která musí poskytovatelé komunikačních služeb schraňovat o svých zákaznících a na vyžádání je poskytovat policii.

Dále jsou v programu výrazně větší tresty pro muslimské duchovní. Za podezření z nenávistných kázání a verbování zradikalizovaných věřících do řad teroristických skupin bude hrozit vazba či deportace. Představitelé CDU/CSU mluví i o lepší kontrole financování mešit. Úřady by podle nich měly zajistit, že peníze pro muslimské modlitebny nebudou proudit od extremistických organizací.

Do roku 2020 chce ministerstvo nasadit do ulic dalších 15 tisíc policistů. Měli by být vyzbrojení těžšími zbraněmi, někteří i útočnými puškami, a malými osobními kamerami pro lepší přehled o dění na veřejných místech a dopravě. Maiziere a jeho spolupracovníci z CDU i protějšci z CSU by měli návrh podepsat příští týden a následně jej předat Spolkové radě k projednání.

Debatu o náboženském extremismu v Německu posílila červencová série krvavých útoků na jihu země. Dva z nich vyšetřovatelé hodnotí jako teroristické činy s islamistickým motivem: ve vlaku do Würzburgu napadl sedmnáctiletý Afghánec nožem pět lidí a zranil je, na hudebním festivalu v Ansbachu odpálil odmítnutý syrský žadatel o azyl výbušninu v batohu a zranil 15 lidí, sám zemřel.

I soudci volají po zákazu

I Asociace německých soudců navrhuje zakázat muslimské šátky v soudní síni. Zákaz by se měl týkat soudců a právníků, podle soudců jde o nezbytné opatření pro zajištění neutrality soudu. Oponenti argumentují právem na náboženskou svobodu. Informoval o tom německý The Local.

Německá ústava momentálně nezakazuje občanům nošení náboženských symbolů. Pouze v Berlíně je nesmí nosit státní úředníci. Asociace německých správních soudců a Německá asociace soudců však navrhují změnu. Podle nich by soudkyně a právničky neměly nosit šátek pokrývající hlavu při jednáních v soudní síni. Argumentují tím, že veřejné přiznání náboženské orientace může ohrozit vnímání soudní síně jako neutrálního prostoru.

Debata o muslimských šátcích se v Německu rozpoutala poté, co mladé právničce v bavorském městě Augsburg zakázali u soudu nosit šátek. Pětadvacetiletá Aqilah Sandhuová byla v té době premiantkou na místní právnické fakultě a zákaz si nenechala líbit. U soudu napadla bavorský právní systém a případ vyhrála. Podle augsburského soudu je zákaz nošení náboženských symbolů u advokátů a advokátních koncipientů porušením náboženské svobody.

Rozhodnutí augsburského soudu se ale některým soudcům a politikům nelíbí. Guido Wolf z konzervativní CDU, ministr spravedlnosti v Bádensku-Württembersku, již pracuje na zákonu, který by šátky u soudu zakázal. „Jsou zde velmi přísné požadavky na dodržení neutrality v soudní síni, je třeba se vyhnout jakýmkoli náznakům neobjektivity,“ řekla ministryně spravedlnosti Uta-Matie Kuderová z Meklenburska-Předního Pomořanska.

Němečtí soudci a soudkyně musí nosit předepsané oblečení, které se skládá z černého taláru s bílou košilí a bílým motýlkem, kravatou nebo šátkem kolem krku. Podle předsedy Asociace německých správních soudců Roberta Seegmüllera je jednotné oblečení symbolem nezávislosti soudců. Podle něj je oblečení projevem toho, že soudci nezakládají svá rozhodnutí na svých názorech, ale na platných zákonech.

Oponenti však argumentují tím, že každý má právo na náboženskou svobodu. Částečně s tím souhlasí i předseda Německé asociace soudců Jens Gnisa, který upozorňuje, že je třeba zvážit osobní právo na náboženskou svobodu a povinnost soudce být neutrální a nestranný.

Ostřeji se naopak vyjadřuje Seegmüller, který by byl nejraději, kdyby se zákaz promítl i do německé ústavy. V tom případě by se však podle něj měl zákaz týkat všech náboženských symbolů, což by asi mohlo narazit v katolickém Bavorsku.

Čtěte také: Mohou firmy zakázat zaměstnankyním nosit islámské šátky?

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články