Jaguar XF: Vyšší střední třída po anglicku

Jaguar

Jaguar XF: Vyšší střední třída po anglickuAUTOTEST 8
Auto
  • František Vahala
Sdílet:

Jaguar XF se na trhu již zabydlel a na konci loňského roku byla představena jeho druhá generace. Značka zažívá renesanci, která ji dostává zpět na výsluní prémiových výrobců. Tentokrát jsem vyzkoušel základní model…

Druhá generace modelu, soupeřícího o zákazníky například s BMW řady 5, Audi A6 či Mercedesem E, vypadá už při prvním setkání vyzývavě. I když máme pod kapotou základní naftový motor, sebejistý vzhled vozu nechybí. Dýchá z něj dynamika a já i dle reakcí okolí uznávám, že auto je opravdu pěkné.

Příjemná změna

Základem vozu je lehký, ale velmi tuhý hliníkový skelet, díky němuž se proti předchůdci podařilo snížit hmotnost až o 190 kg. A je to znát. Testovaná verze váží 1545 kg, což je pro vůz vyšší střední třídy optimální hodnota. Nové XF je také o 7 mm kratší než předchůdce, ovšem vnitřní prostor narostl díky delšímu rozvoru kol (o 51 mm). Těžit z toho budou zejména pasažéři na zadních sedadlech. Opravdu je to změna – i když si nastavím sedadlo pohodlně s „dlouhýma“ nohama, klidně se vejdu sám za sebe. A to zdaleka nebývá pravidlem.

Jaguar Drive Control
Při jízdě si díky kontrolnímu ovladači můžete vybrat z různých jízdních režimů – Standard, Eco, Dynamic nebo Rain Ice Snow. Každý z režimů se vyznačuje mírně pozměněnou charakteristikou řízení, ovládání škrticí klapky a řazení převodovky. Režim Eco je logicky určen pro co nejúspornější jízdu, zatímco režim Dynamic zrychluje reakci motoru na pohyby plynového pedálu, více vytáčí motor a snižuje účinek elektromechanického posilovače řízení. Režim určený na jízdu po sněhu zase zajišťuje plynulejší přenos síly při jízdě na kluzkém povrchu. K tomu pomáhá i All Surface Progress Control (ASPC), který je v podstatě jakýmsi tempomatem pro pomalou jízdu v situacích s nízkou adhezí.

Co se týče přední části interiéru, potěšily mě nejen materiály a designové zpracování, ale i ergonomie. Snadno jsem nacházel potřebné funkce, jediné, co by zasloužilo trochu intuitivního přístupu, byla navigace. Sedadla potažená černou kůží se ukázala jako příjemná, nijak nevybočující ze standardu třídy, ovšem dobře tvarovaná a se správnou tuhostí. Na otočný ovladač osmistupňového automatu už jsem si zvykl, a ačkoliv bych raději normální páku, i s tímto se dá žít.

Famózní osmiválec

Pod kapotou modelu XF je možné mít celou paletu motorů, která začíná čtyřválci a končí famózním osmiválcem. Já zkouším v podstatě základní naftovou verzi s dvoulitrovým motorem o výkonu 163 koní (točivý moment dosahuje hodnoty 380 Nm). Dynamické parametry jsou zcela běžné – zrychlení na stovku zabere 8,7 s a maximální rychlost dosahuje 227 km/h. V praxi motor startuje se zaduněním poté, co několik vteřin (je minus 10 stupňů) žhaví. Při jízdě se chová příjemně – hlučnější je pouze ve vyšších otáčkách, ale ani to příliš neruší. Zátah je lineární, turbo se rychle nadechuje a vůz zrychluje. Pro běžné cestování je výkon dostatečný, ale pokud se ve vás probudí choutky na ostřejší jízdu, nepočítejte s tím, že „pozávodíte“ majitele ostřejších TDI… Celkově tedy motor považuji za spíše průměrný, přičemž po 700 km se spotřeba ustálila na 7,6 l/100 km. Připomínám, že jsem jezdil v zimě a dokonce dojel ve čtyřech i na hory.

Tehdy, na zasněžených silničkách Krušných hor, jsem s radostí využíval schopnosti vozu. Ačkoliv testovaná verze měla poháněna pouze zadní kola, díky použití dobrých pneumatik a celkovému nastavení vozu jsem nezaznamenal sebemenší problém. Naopak mě v dobrém překvapila stabilita a ovladatelnost i při jízdě s vypnutým ESP. Pochvalu zaslouží řízení, které je zejména v režimu Dynamic citlivé a nejde zbytečně lehce. Do ruky padne volant ideálního tvaru. Podvozek XF se mi také líbil – přejezdy nerovností nechaly interiér v klidu a posádku nerušily žádné zbytečné pazvuky a to i přes použití větších, 18palcových kol s pneu 245/45 (základem jsou 17palcové disky). Zkrátka velmi dobře naladěný podvozek s dvojitými lichoběžníky vpředu a víceprvkovou nápravou vzadu.

Jaguar si za XF s tímto motorem žádá 1 219 680 Kč s daní (výbava Pure). To je o něco víc, než kolik si BMW účtuje za model 520d (1 144 000 Kč). Je třeba zmínit, že BMW má vyšší výkon (190 k proti 163 k), ale nemá v ceně automatickou převodovku. Ta je u BMW za příplatek 60 086 Kč. Audi za model A6 s motorem 2.0 TDI (150 k) žádá 1 154 900 Kč (verze s automatem). Funkční výbava je víceméně podobná. Jaguar je tedy o něco málo dražší, ale zase má jasněji definované výbavové stupně a nehrozí, že by se výsledná cena zásadně navýšila. Dobře vybavený model se dá koupit za 1,5 milionu, což je u plnohodnotného auta vyšší střední třídy únosná hladina.

Plusy:

Přesné a citlivé řízení, podvozek, jízdní stabilita, pocit z interiéru

Minusy:

Ovládání navigace, přehlednost karoserie směrem dozadu, slabší motor

Verdikt:

XF je dobré, dospělé auto, které vzbuzuje při jízdě příjemné pocity. I základní verze se mi až na několik drobnějších detailů moc líbila a potěšila mě zejména ovladatelností a stabilitou na sněhu a za horších podmínek. V zatáčkách jsem ocenil rozložení hmotnosti 50:50 a z toho plynoucí chuť zatáčet.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články