Zemřel bývalý panamský diktátor Noriega
SMRT DIKTÁTORA
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Wikimedia Commons/U.S. Marshals Service in Miami, Florida/public domain
Generál Manuel Noriega ovládal Panamu jako vrchní velitel armády šest let, od prosince 1983 do prosince 1989, kdy ho svrhla americká vojenská invaze. Poté byl ve vazbě či vězení v USA, Francii a Panamě. Někdejší informátor americké CIA a později usvědčený obchodník s drogami tak strávil „pod zámkem“ posledních více než 27 let. Noriega zemřel v noci na dnešek ve věku 83 let.
Někdejší spojenec USA a bývalý informátor CIA upadl v nemilost Washingtonu koncem 80. let kvůli vazbám na kolumbijský drogový kartel. Svržen byl při americké invazi do Panamy koncem prosince 1989, při níž podle OSN přišlo o život kolem 500 panamských civilistů.
V září 1992 byl Noriega v USA odsouzen ke 40 letům vězení za obchod s drogami, vydírání a praní špinavých peněz, trest mu byl ale v březnu 1999 o deset let zkrácen a po započtení více než dvou let vazby a za „dobré chování“ mohl být Noriega koncem roku 2007 propuštěn. Zůstal však za mřížemi kvůli žádosti Francie o jeho vydání, kam byl vydán v dubnu 2010 a kde byl odsouzen k sedmi letům vězení ze praní špinavých peněz.
Noriega dostal ve Francii v nepřítomnosti trest deset let vězení už v roce 1999, překročil totiž zákon tím, že v 80. letech poslal 15 milionů francouzských franků (asi 59 milionů korun) do dnes již neexistující francouzské banky. Podle francouzského soudu to měly být provize od kolumbijského drogového kartelu, podle Noriegy šlo o dědictví, majetek jeho ženy a peníze od CIA.
Noriegovo vydání do Francie, která mu v roce 1987 udělila Řád Čestné legie, komplikoval několik let status válečného zajatce. Ten mu přiznal americký soud v roce 1990, neboť Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu. Na tento status se odvolávali Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy (panamské zákony totiž umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení). Až v březnu 2010 pak americká justice definitivně potvrdila Noriegovo vydání do Francie.
Už v prosince 2011 se ale po 22 letech vrátil do vlasti, putoval rovnou do věznice El Renacer v pralese v oblasti Panamského průplavu. Tam měl strávit dalších 20 let, k nimž byl odsouzen kvůli zodpovědnosti za vraždy politických oponentů v 80. letech. Nejznámější byl případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na této vraždě byl Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení. Dalších 20 let si měl odsedět za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků, včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.
Noriega se narodil 11. února 1934 v chudé čtvrti Panamy. Již v mládí se rozhodl pro službu v armádě, později absolvoval vojenskou školu v peruánské Limě, kterou mimochodem vychodil i pozdější levicový prezident Venezuely Hugo Chávez. Další vojenské vzdělání si v oblasti kontrašpionáže doplnil v 60. letech na tehdejší americké základně Fort Gulick v panamském průplavu a účastnil se i kurzu psychologických operací na základně Fort Bragg v Severní Karolíně.
Noriegu si pak za šéfa zpravodajských služeb Panamy vybral v roce 1968 Omar Torrijos, který se k moci dostal týž rok vojenským převratem. Noriega pak CIA dodával informace mimo jiné o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech byl Noriega určitou dobu placen CIA i za to, že jí pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.
V roce 1983 se Noriega stal vrchním velitelem armády, a de facto tak ovládal zemi, i když formálně stále existoval úřad prezidenta, v němž se za Noriegovy diktatury vystřídalo několik lidí. V únoru 1988, kdy byl Noriega v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz, se panamský prezident Eric Arturo Delvalle pokusil na nátlak USA zbavit Noriegu funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Armádní velitelé se ale postavili proti a parlament Delvalleho sesadil.
V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala, Noriega vytvořil vlastní parlament a prohlásil se hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění embarga z dubna 1988. V listopadu byl Noriega zvolen předsedou parlamentu, který 15. prosince schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu.
Obsah rezoluce naplnily americké jednotky 20. prosince 1989, kdy vpadly do Panamy a mimo jiné vybombardovaly čtvrť v hlavním městě, kde sídlil generální štáb. Noriega ale uprchl. Několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna 1990 vzdal Američanům.
Noriega, která byl v 70. a 80. letech údajně v těsném spojení s japonským buddhistickým hnutím Sóka gakkai (Společnost pro nastolení hodnot), byl ženatý a měl tři dcery.
