Nejlepší české domy roku. Podívejte se

Nejlepší české domy roku. Podívejte se
V ročence české architektury je výběr 35 nejzajímavějších staveb od domácích autorů. Přinášíme práce několika z nich. Obytný komplex v Praze 8 - Libni (Mediapolis, Chmelař architekti) Foto: repro Česká architektura 2012-2013
26
Panorama
Sdílet:

Přestože se architekti v posledních letech potýkají s úbytkem investic a staví se méně, ročenka české architektury 2012-2013 přináší řadu kvalitně zpracovaných staveb. Mezi pětatřiceti nejzajímavějšími projekty jsou zrekonstruované byty, originální rodinné domy, nápadité oživení nevyužívaných prostorů nebo luxusní resort na ostrově v Maledivách.

Ročenka české architektury je specifická v tom, že reprezentativní přehled aktuální tuzemské produkce vždy vybírá jeden architekt. Letos jím byl docent ČVUT Zdeněk Jiran. „V současnosti se mnoho nového nestaví, spíše se mění účely nefunkčních výrobních areálů, lázní a podobně,“ píše.

Svoje slova potvrzuje například výběrem bývalého uhelného mlýnu v Libčicích nad Vltavou - dnes slouží výrobci nábytku, jehož návrhář má v budově zároveň ateliér. Renovací prošly i bývalé Baťovy obuvnické továrny ve Zlíně, dvě šestipodlažní budovy se změnily v muzeum, knihovnu a galerii.

Ročenka nemá být jen rukovětí architektů, ale především laiků, kteří z ní mohou čerpat inspiraci při vlastních projektech. Standardní bytovka 3+1 je tu pře(d)stavena do futuristické podoby – prostor modelovaný bílým nábytkem a modrým osvětlením připomíná víc můstek vesmírné lodi z Abramsova Star Treku než byt v Uherském Hradišti.

Trochu jiná světnice

Přibližně polovina projektů v ročence se realizovala za soukromé peníze, tu druhou polovinu reprezentuje třeba Oblastní galerie v Liberci, která získala novou podobu konverzí lázní ve vilové čtvrti. Díky dotacím z evropských fondů (celkově stála přes 300 milionů korun) se schátralá budova proměnila ve svatyni umění. Nový prostor charakterizuje vana bazénu zakrytá pochozí zasklenou plochou, pod níž vznikla další výstavní místa.

Jiran vybíral zástupce do ročenky se záměrem ukázat novostavby, rekonstrukce i samostatné interiéry. Zařadit mohl také pomník, parkovou úpravu, detail typu fasády nebo schodiště, ale žádný takový projekt nakonec ze 160 zaslaných návrhů nevybral. Knihu ve výsledku sestavil podobně jako kurátor výstavu - vybrané typy staveb tvoří dvojice, které se nějak doplňují, odporují si, každopádně komunikují. Stejně tak je podle Jirana při vzniku krásné architektury klíčová komunikace mezi klientem a architektem.

Ročenka ukazuje, že dobrá architektura vzniká ve všech koutech republiky, objevuje české, moravské i slezské stavby. Jednou z nejoriginálnějších je roubenka na Vysočině, jejíž majitel ji trpělivě a systematicky rekonstruoval. Zatímco navenek ctí tradice a chlubí se dřevem zpracovaným historickými tesařskými technikami, „vnitřnosti“ představují souznění rurálního a moderního.

Na Maledivách se nešetří

„Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Nepříznivá situace na straně poptávky se negativně odrazila i na hospodaření stavebních firem a na navazujících oblastech podnikání,“ myslí si Jiran. Stavební produkce loni meziročně klesla o 8,3 procenta. 

Mezi vybranými projekty je ale i takový, na němž se architekti a designéři mohli vyřádit bez ohledu na rozpočet. Jedná se o resort, který na ostrově v Maledivách nechal vybudovat jeden z nejbohatších Čechů Jiří Šmejc. Rozkládá se na zastavěné ploše 25 tisíc metrů čtverečních, uprostřed bujné přírody je technologické jádro a ubytování pro personál, na vnějším okraji u pláží je 48 vil, několik restaurací, golfová akademie, spa, krytý tenisový dvorec a squashový kurt. „Soukromý ráj“  za tři miliardy korun zcela odporuje současnému trendu renovací a šetření.

Protože fotografové si svoje betonové modelky poctivě naaranžovali  a dobrou práci odvedlo i studio Najbrt, ročenka architektury 2012-2013 je zároveň zajímavým objektem do knihovny (především pak s dalšími díly ročenky). Česko-anglická publikace reprezentuje tuzemskou architekturu v několika světových metropolí: mají ji knihovny v Moskvě, Londýně, Tokiu, Pekingu, Stockholmu, Madridu, Soulu nebo ve slavné Knihovně Kongresu ve Washingtonu.

Sdílet:

Hlavní zprávy