Rath žene pražské 'rozumbrady' z kavárny do první linie u Doněcku
1
Do debaty o krizi na Ukrajině se zapojil i David Rath. Bývalý prominent ČSSD a středočeský hejtman chycený se sedmi miliony v krabici varuje před jednostranným pohledem na věc. Kdo volá po „tažení na Rusa“, měl by prý sám odjet z pražské kavárny do první linie u Doněcku. Česko podle něj má na výběr. Buď bude posluhovat vždy nějakému velkému bratru, nebo bude oázou, kam si lidé z nesvářených stran rádi zajedou na dovolenou.
Za obvinění z přijetí úplatku mu hrozí až 12 let vězení. To ale Davidu Rathovi nebrání, aby Čechům zkusil sáhnout do svědomí. V obsáhlém příspěvku, který zveřejnil na svém facebookovém profilu, se pustil do rozboru konfliktu na Ukrajině. „Vše nasvědčuje tomu, že je naše společnost rozdělená na dva skoro stejně velké tábory v názoru na zuřící ukrajinskou občanskou válku,“ píšu v textu nazvaném Oáza, nebo posluha.
„I u nás se najdou rozumbradové, kteří v teple pražské kavárny vykládají silácké řeči o neústupnosti a silovém, tedy i vojenském řešení. Snad i chtějí, aby NATO, tedy i my, jsme táhli na Rusa.“
„Mediální mainstream má jasno, kdo je hodný a kdo zlý, přesto se zdá, že většina lidí tak úplně jasno nemá. Kdo hledá pravdu rozumem, tak jasno mít nemůže, respektive musí mu být zřejmé, že je jen terčem propagandy a záplavy informací, o jejichž správnosti se přesvědčit nemůže,“ všímá si. Podle Ratha je zřejmé jedno: „To co se na Ukrajině děje, je občanská válka a denně tam dochází ke stovkám šílených osobních tragédií lidí, kteří donedávna žili klidným a vcelku normálním životem.“
Čtěte také: Svědectví z Ukrajiny: Lidé musí žít ve sklepích
Lékař a bývalý hejtman se pouští do těch, kdo volají mezinárodním vojenském zásahu. „I u nás se najdou rozumbradové, kteří v teple pražské kavárny vykládají silácké řeči o neústupnosti a silovém, tedy i vojenském řešení. Snad i chtějí, aby NATO, tedy i my, jsme táhli na Rusa,“ zmiňuje Rath a dodává: „Chtělo by se jim doporučit, aby šli osobním příkladem, sbalili se a šli to zkusit někam k Doněcku do první linie. Pokud to přežijí a vrátí se, pak ostatním mohou vyprávět, co si myslí teď.“
„Opět jsme masírováni, abychom věděli, kdo je hodný a kdo zlý. Tak Srbové byli zlí a padaly na ně humanitární bomby, Saddam taky, Kaddáfí jakbysmet, Mubarak určitě, Asad jistě, Janukovič bez debat o Putinovi snad ani nemá cenu mluvit.“
Podle bývalého středočeského hejtmana by ostatní měli raději držet palce, aby rozum a rozvážnost zvítězily nad mocenskými zájmy. Připomíná přitom i tuzemskou historii. „Mnoho z nás prožilo podstatnou část svých životů v režimu, který nás neustále strašil hrozbou vojenské intervence západních nestvůr. Už od základních škol nás navlékal do plynových masek, na ruce nám natahoval igelitové pytlíky a balil nás do pláštěnek, aby se v nás pevně usadil strach,“ rekapituluje.
Zatímco po pádu Varšavské smlouvy byla podle Ratha většina lidí ráda, že „otravné hry na vojáčky končí“, teď jsou zpět. Jakkoli pláštěnky a igelitové pytlíky zatím chybí, bývalý hejtman vidí společné rysy. „Opět jsme masírováni, abychom věděli, kdo je hodný a kdo zlý. Tak Srbové byli zlí a padaly na ně humanitární bomby, Saddam taky, Kaddáfí jakbysmet, Mubarak určitě, Asad jistě, Janukovič bez debat o Putinovi snad ani nemá cenu mluvit,“ vypočítává.
Rath: Špatné bývá vyměněno ještě za mnohem horší
Bývalý hejtman ale z domovské Hostivice varuje, jak takové snahy končí. „Postupem času všichni vidíme, že ono to až zas tak černobílé není. Špatné je vyměněno za ještě mnohem horší, a pokud do té doby trpěly stovky odpůrců toho či onoho diktátora, tak po našich spravedlivých zásazích trpí už miliony zcela nevinných lidí, které jsme ve jménu dobra připravili o úplně vše a vystavili je nezměrnému utrpení,“ uvádí.
„Beneš chtěl z republiky mít most mezi západem a východem, Jan Masaryk ironicky glosoval, že po mostech se šlape. Nejde o most, ale spíš o oázu pro každého, kdo chce pohodu, odpočinout si a zažít legraci a respektuje, že v této oáze utichají zbraně a nenávistné vášně.“
Česko podle Ratha není zemí, která by měla možnost cokoli zásadně ovlivnit nebo změnit. Má proto na výběr, jestli bude spolupachatelem a vezme na sebe vinu za rozhodnutí jiných. „Nechceme si žít podle vlastní úvahy, zabývat se našimi zájmy a cíli a spíš s ostatními dobře vycházet? Být prostě zemí, kde si svůj byznys či dovolenou můžou vedle sebe v klidu užít Američané, Rusové i Ukrajinci, či přívrženci a odpůrci toho či onoho,“ ptá se Rath, podle kterého na planetě takových míst ubývá.
„Beneš chtěl z republiky mít most mezi západem a východem, Jan Masaryk ironicky glosoval, že po mostech se šlape. Nejde o most, ale spíš o oázu pro každého, kdo chce pohodu, odpočinout si a zažít legraci a respektuje, že v této oáze utichají zbraně a nenávistné vášně. Je na nás, zda chceme být takovou oázou, nebo raději posluhujeme nějakému velkému bratru v pozadí a máme vždy jasno, kdo je hodný a kdo zlý,“ uzavírá svůj příspěvek David Rath.
Jeho příspěvek obratem sdílel sociální demokrat Stanislav Huml. Poslanec, který na svém Facebooku často publikuje proruské příspěvky, které zpochybňují vidění konfliktu z pozice Ukrajiny. Stejný Huml, který schytal ostrou kritiku za sdílení názoru, že tenistka Petra Kvitová je kvůli danění v zahraničí „špína“.
