Státy Perského zálivu uprchlíky nepřijímají. Raději vypíší šek

Představitelé států Perského zálivu diskutují o kritické situaci v Sýrii velmi vášnivě až empaticky. Tamní média z války zmítané Sýrií téměř nepřetržitě přenáší informace a nabízí televizní reportáže. Miliony syrských uprchlíků se přesto raději vydávají na dlouhou a nebezpečnou cestu do Evropy, spíše než by zkusili štěstí právě v těchto bohatých, geograficky bližších arabských státech. Proč, ptá se The New York Times?

Vprostřed humanitární krize, kdy miliony uprchlíků zaplavují Evropu, obviňují humanitární organizace stále hlasitěji státy Perského zálivu z toho, že k uprchlické krizi přistupují chladně a že je jejich pomoc nedostatečná. ,,Spravedlivé rozdělování uprchlíků neznamená pro státy Zálivu nic. Přístup Saúdské Arábie, Emirátů nebo Kataru spočívá v tom, že raději podepíší šek a tu starost samu o sobě přenechají na ostatních,“ řekla Sarah Leah Whitsonová, výkonná ředitelka organizace Human Rights Watch. ,,Teď se ale všichni ozývají a říkají: To není fér,“ dodala.

Samozřejmě, že finanční dary Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů na humanitární účely jsou závratné. To jim nikdo odepřít nemůže. Například Saudská Arábie darovala do fondu OSN 18,4 milionu dolarů a Kuvajt dokonce 304 milionů dolarů, čímž se stal třetím nejštědřejším dárcem-státem na světě. Uprchlíky však tyto země přijímat nechtějí.

The hashtag #Welcoming_Syria‘s_refugees_is_a_Gulf_duty, used more than 33,000 times on #Twitter in the past week pic.twitter.com/raJSsNuchy

— Cristina Casabón (@casabonnline) 5. Září 2015

Ve státech Perského zálivu žijí ve skutečnosti stovky tisíc Syřanů. Tyto státy s relativně malou populací se totiž díky bohatství pramenící z ropy staly vysněnou destinací pro celý svět. Menšina Syřanů, kteří zde působí, jsou však odborníci budující lukrativní kariéru. Ta zbylá většina jsou pak chudí dělníci, kteří mohou být v případě nezaměstnanosti nemilosrdně deportováni zpět do Sýrie.

Státy Zálivu chudým Syřanům utíkajícím před válkou nicméně neposkytují žádné záruky, žádnou ochranu, ani finanční podporu, tedy to, co je jinde pro lidi se statusem uprchlíka samozřejmostí. Nedostává se jim tu ani nejmenšího příslibu toho, že by jednou mohli získat státní občanství. A uprchlíci si jsou postojem států Zálivu vědomi. ,,V Evropě jsem viděl naději, v Zálivu nikoliv,“ potvrdil syrský uprchlík Omar Hariri, který připlul na raftu do Turecka.

Na Twitteru v reakci na postoj států Perského zálivu proto vznikl hashtag „Přijetí syrských uprchlíků je povinností zemí Zálivu“, který byl za poslední týden sdílen několika desítky tisíci uživateli. Sociální sítě rovněž zaplavují karikatury vystihující postoj států Perského zálivu k uprchlíkům.

cartoon by @LatuffCartoons The Arab Gulf‘s two faced #Syria policy, terrorists in refugees out pic.twitter.com/YuWOcYiZVg

— Edward Dark (@edwardedark) 4. Září 2015

Why Syria’s refugees feel more welcome in Europe and not the Gulf http://t.co/8vyuViKgaH pic.twitter.com/3Tjca3eHOH

— Bloomberg Business (@business) 5. Září 2015

Představitelé států Perského zálivu kritiku odmítají. V obraně vyzdvihují štědrou humanitární pomoc, kterou poskytují a tvrdí, že možnost práce, kterou Syřanům dávají, je lepší než je nechat žít v ekonomicky slabých státech ve špinavých uprchlických táborech.

V reakci na kritiku obrací pozornost na Spojené státy americké a země Západ. Obviňují je, že dovolily, aby konflikt v Sýrii dospěl až do současné fáze, že dovolily Bašáru Asadovi nasadit chemické zbraně a bombardovat civilní oblasti. Přímou vinu podle nich nese také Írán a Rusko, státy silně podporující Asada a jeho armádu.

Čtěte také: Proč Syřané neprchají do bohatých zemí Perského zálivu