TÝDENÍK ECHO: Miliardový byznys s diplomy ničí vysoké školy
Co způsobuje touha po titulech
Na začátku byla touha po tom, co bylo vzácné a výnosné. Ještě před patnácti lety mělo v Česku vysokoškolské vzdělání necelých 10 procent lidí. Na univerzity nastupoval jen jeden ze čtyř maturantů. Tomu odpovídal finanční bonus za diplom.
Ti, kdo ho měli, vydělávali v průměru víc než dvakrát tolik co lidé s maturitou. Byla to pojistka před nezaměstnaností. Nemluvě o společenské prestiži, kterou jim diplom přinášel v zemi tak posedlé akademickými tituly, jako je Česko. Málokde, s výjimkou Rakouska a Německa, si je lidé tak důsledně dávají na vizitky a zvonky. V Americe nebo Británii by se vaší vizitce Mgr. nebo MBA vysmáli.
Politici podlehli veřejné poptávce a velmi rychle otevřeli cestu na vysoké školy masám. Na začátku byl dobrý úmysl, sen o vzdělané společnosti a tvořivé znalostní ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Bohužel se zvrhl.
Rychle se ukázalo, že v éře upadající náročnosti značná část společnosti netouží po skutečném vzdělání a vědění, ale jen po diplomu, k němuž se chce dostat cestou nejmenšího odporu, s co nejmenší námahou. Místo skutečného vzdělání se české vysoké školy posunuly k masovosti a pavzdělanosti. Je to miliardový byznys s veřejnými i soukromými penězi, který je ušitý na míru průměrným, protože v něm mají většinový hlas. Nedaří se v něm výjimečnosti a excelenci, která vždy bývala smyslem a hlavním posláním nejvyššího vzdělání.
Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst v novém vydání Týdeníku Echo.
Co dále najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo:
Musí mít recepční v hotelu vysokou? Na úvodní téma Lenky Zlámalové o udělování vysokoškolských diplomů navazuje Salon. O návrhu odebrat akreditace Univerzitě Jana Ámose Komenského a úrovni vysokých škol diskutuje s redaktorem Vladimírem Ševelou prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Vyhnánek, europoslanec a bývalý děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, bývalý rektor Univerzity Karlovy a senátor Václav Hampl a předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíra Dvořáková.
Petr Holub ve svém komentáři Sobotka se inspiroval u arcinepřítele píše o víkendovém sjezdu ČSSD. Premiér Sobotka na něm „nasliboval všechno všem“ a zároveň vytáhl do boje proti šéfovi hnutí ANO a ministru financí Andreji Babišovi, kterého však ČSSD sama pustila k moci.
„Sociálním demokratům dáme šanci ukázat, jestli boj s oligarchizací myslí upřímně,“ říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru I ty přispěješ na větší šperk Moniky Babišové, který s ním vedl komentátor Týdeníku Echo Daniel Kaiser.
Dlouho se táhnoucím i nově objeveným potížím spojených s pražským megaprojektem tunel Blanka se v textu Gigantická stavba mnoha debilů věnuje Petr Holub. „Pražský tunel Blanka je těžkou porážkou veřejné správy, proto se k její stavbě nikdo nehlásí,“ píše.
Fotoeditorial Jana Zatorského je tentokrát zasvěcen jedné z největších českých barokních památek: Šporkovu hospitálu v obci Kuks, který se nyní otevírá po rozsáhlé rekonstrukci.
Silnou postavu současného Řecka, kontroverzního ministra financí Janise Varufakise, představuje v profilu Marxistická elegance řeckého ministra financí komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss. Zároveň se zamýšlí, zdali se významná postava řecké vlády nestává její největší zátěží.
Porozumět arabskému světu se ve své eseji snaží geolog a klimatolog Václav Cílek. V textu si klade otázku, proč se bojíme islámu a proč se islám bojí nás. „Situace muslimského světa je mnohem závažnější, než si připouštíme,“ píše.
O současném venezuelském prezidentovi Nicolási Madurovi píše Tomáš Nídr. Pod titulkem Bez Cháveze musíme přitáhnout šrouby popisuje, jak státní představitel reaguje na propad své popularity zatýkáním opozičních lídrů.
„Železný tu vychoval generaci idiotů. Je to začarovaný kruh,“ říká v rozhovoru s Lukášem Novosadem spoluscenárista internetového fenoménu Kancelář Blaník Robert Geisler. Jeho třetí řada se začne vysílat na konci března.
Richard Klíčník připomíná ve svém článku Tolik vesmírů a tak málo času autora fantasy a ceněného spisovatele Terryho Pratchetta, který zemřel minulý čtvrtek.
Ondřej Štindl píše v recenzi Hysterák na počest hrdinů o velkofilmu Město 44 polského režiséra Jana Komasy. Ten se odehrává za dob Varšavského povstání. Snímek je podle něj tak špatný, až oči přecházejí.