1,5 milionu zabitých není genocida? O Arménii se diskutuje už sto let
SPOR O GENOCIDU
Arméni na celém světě si v pátek připomněli 100. výročí od začátku masového vyvražďování jejich národa během první světové války. Součástí vzpomínkových akcí a pietních aktů jsou i iniciativy představitelů tohoto kavkazského národa, které požadují, aby vlády, které tak dosud neučinily, uznaly smrt 1,5 milionu lidí jako genocidu. Česká republika tuto genocidu dosud neuznala, a proto Arméni odpoledne předali zástupcům parlamentu petici s touto výzvou.
V České republice si 100. výročí od začátku první „moderní“ genocidy 20. století připomněly přibližně dvě stovky lidí, které se zúčastnily církevní liturgie v kostele svatého Jiljí nedaleko Karlova mostu. Mnozí z nich měli trička připomínající vyvražďování Arménů před 100 lety a na tvářích měli namalované arménské vlajky. Večer se ke stému výročí masakrů uskuteční ve svatovítské katedrále bohoslužba, na které má promluvit kardinál Dominik Duka a ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.
Velvyslanec u příležitosti výročí masakru řekl, že ambasáda, arménská komunita i čeští přátelé Arménie podnikají veškeré kroky k tomu, aby Česko uznalo genocidu Arménů. Zeman loni vyjádřil názor, že vyvraždění Arménů bylo genocidou. Podle Hradu ale šlo jen o prezidentův soukromý názor. Také zahraniční výbor Sněmovny ve svém nedávném usnesení píše o tehdejších událostech jako o genocidě.
Masové vraždění Arménů v letech 1915 až 1923 historici označují za první „moderní“ genocidu 20. století. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše však odmítá, že by šlo o genocidu, a popírá i její rozsah. Ankara tvrdí, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, šlo prý ale o výsledek chaosu vyvolaného boji. Jednalo se údajně o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
Okolo uznání masového vyvražďování Arménů Osmany (Turky) během první světové války coby genocidy se ve světě dlouhodobě vedou bouřlivé diskuze. Zatím tak učinily země jako Rakousko, Argentina, Belgie, Bolívie, Kanada, Chile, Kypr, Francie, Řecko, Itálie, Libanon, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Litva, Švédsko, Švýcarsko, Urugay, Vatikán a nebo Venezuela. Označení genocida pochopitelně používá i samotná Arménie.
Za popírání genocidy pět let vězení
V této souvislosti je zajímavé zmínit Spojené státy, protože jejich postoj balancuje mezi uznáním a neuznáním. Přestože 43 z 50 jednotlivých států genocidu uznaly, USA jako celek se k tomu příliš nemají. Například, když o těchto smutných událostech před pěti lety mluvil prezident Obama, použil výrazu Mec Jegérn, což je arménské pojmenování pro tragédii (podobně jako když Židé říkají holocaustu Šoa). Přitom ještě v roce 2008, když coby senátor usiloval o prezidentský úřad, jasně deklaroval, že „jako prezident uzná arménskou genocidu“.
Neméně zajímavý je i přístup Francie, která v roce 2006 zašla dokonce tak daleko, že připravila zákon, který by popírání genocidy trestal až pětiletým vězením a pokutou 45 000 eur. Zákon však ostře zkritizovali zastánci svobody projevu, a proto byl nakonec stažen. V roce 2011 se o něm začalo diskutovat znovu a parlament jej dokonce přijal. Nakonec však zasáhl ústavní soud, který jej s konečnou platností smetl ze stolu.
Příklady těchto dvou zemí poměrně jasně naznačují, kde může být v souboji o uznání genocidy pomyslný zakopaný pes. I přes to, že v obou zemích žije početná arménská komunita (ve Francii až půl milionu lidí) a uznáním jejich vyvražďování během první světové války, coby genocidy, by si je vládnoucí garnitura hluboce zavázala, pořád se k tomu nemá. Jednou z příčin tohoto jevu může být to, že Turecko je jeden z mála opravdu spolehlivých spojenců Západu ve stále nestabilnější oblasti a zároveň je členem NATO.
Mezi země, jež pojem genocida uznaly, se nově zařadilo i Německo. Zěmě, jež má početnou tureckou komunitu, v textu, který se této problematice věnuje, uvedla, že osud Arménů za 1. světové války je příkladem „masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid 20. století“.
