Tajemství Shakespearova génia? Pomáhala marihuana
Forenzní audit dýmek
Může za nadčasový úspěch největšího dramatika všech dob kouření marihuany? V dýmkách, které se našly na zahradě Williama Shakespeara, analýza objevila zbytky konopí setého. S nálezem, který přináší svědectví o alžbětinské Anglii i autorově životě, přišla Akademie věd Jižní Afriky.
Forenzní technologie na identifikování více než 400 let starých spálených zbytků na úlomcích dýmek použil J. Francis Thackeray z Jižní Afriky. Jeho výzkum při periodiku South African Journal of Science jihoafrické akademie věd naznačuje, že William Shakespeare kouřil marihuanu.
Autor použil extrémně citlivou metodu pro určování podobně starých dýmek nazvanou plynová chromatografie. Dýmky pro analýzu zapůjčila organizace spravující Shakespearův majetek ze Stratfordu nad Avonou. Kromě konopí setého z dýmek Shakespeara se v dalších dýmkách v okolí jeho domu nalezly také pozůstatky kokainu nebo nikotinu.
Obě rostliny, ze kterých látky pocházejí, do Anglie přivezli zámořští objevitelé. Z Virginie v severní Americe to byly listy tabáku s nikotinem od Waltera Raleigho, listy koky mohl s sebou domů z Peru přivést Francis Drake. Podobným způsobem se tak do Anglie mohla dostat i marihuana a následně se mezi vyšší společností rozšířit jako oblíbené kuřivo.
To dokumentuje i zápis a řezba v herbáři Johna Gerarda z roku 1597. V něm popisuje několik druhů „tabáků“, které za dob Shakespeara Drake i Raleigh společnosti představili.
Shakespeare tak podle autorů studie mohl preferovat uvolněnější a tvořivější stavy mysli, které mu spíše než kouření koky dopřávala marihuana. To naznačuje i fakt, že z celkem 24 vzorků dýmek z oblasti měly 4 z jeho zahrady stopy konopí, žádná na jeho pozemku nejevila známky kokainu.
Náklonnost k marihuaně je údajně patrná i z jeho sonetů č. 76 a 118, kde se v různých náznacích zmiňuje o možném druhu tabáku, jako způsobu čerpání nápadů.