Putin: Kdo má zdravý rozum, ví, že se Ruska nemusí bát

Jako nesmysl odmítl ruský prezident Vladimir Putin spekulace, že Rusko ohrožuje Pobaltí a že by vůči svým sousedům mohlo použít jaderné zbraně. Sám by na svém dosavadním přístupu k Západu nic nezměnil, hodně měnit by naopak měli představitelé Západu. Právě obavy z ruské agresivní politiky po anexi Krymu a propuknutí konfliktu na východě Ukrajiny vedly Severoatlantickou alianci na červencovém summitu k rozhodnutí rozmístit v Polsku a Pobaltí čtyři alianční prapory jako výraz odhodlání bránit spojence.

„Všichni lidé se zdravým rozumem, kteří se zabývají reálnou politikou, chápou, že je naprostý nesmysl odvolávat se na hrozby z Ruska vůči – řekněme – Pobaltí,“ řekl Putin agentuře Bloomberg v rozhovoru, který Kreml zveřejnil v plném znění. „Cožpak se snad chystáme bojovat s NATO? Kolik lidí žije v členských zemích NATO? Asi 600 milionů, že? Ale v Rusku žije 146 milionů lidí. Ano, jsme největší jaderná velmoc, ale cožpak skutečně předpokládáte, že se chystáme dobýt Pobaltí s použitím jaderných zbraní? Co je to za nesmysl?“ divil se ruský vůdce.

Čtěte také: Tužky a boty prozrazují, že Putin dělá něco jiného, než tvrdí Kreml

Moskva si podle Putina přeje, aby vliv Ruska byl „zjevný a podstatný“, ale „vkládáme do toho absolutně mírový a pozitivní obsah“, tedy má jít o „vliv ekonomický, humanitární, vliv související s rozvojem rovnoprávné spolupráce s našimi sousedy“.

Vztahy Ruska se Západem prudce ochladly po ruské anexi Krymu a rozpoutání proruského povstání na východě Ukrajiny proti novému prozápadnímu režimu v Kyjevě na jaře 2014. Vyhlášení západních sankcí proti Rusku vedly Moskvu k odvetě v podobě zákazu dovozu západních potravin.

„Ne, nic bych neudělal jinak. Myslím si, že naši partneři by měli mnohé dělat jinak,“ řekl Putin na dotaz, zda by něco během své éry změnil ve vztazích se Západem. Tvrdil, že Rusové na konci sovětské éry prozradili svá odposlouchávací zařízení v americkém velvyslanectví v Moskvě, ale od Američanů se ničeho podobného nedočkali, naopak americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) špehuje Rusko více než kdykoliv dříve. Podobně Rusové na deset let přerušili lety svých strategických bombardérů podél hranic USA, zatímco lety amerických bombardérů pokračovaly.

Podle expertů si přerušení letů ruských bombardérů v letech po rozpadu Sovětského svazu vynutil nedostatek peněz. A Američané museli v roce 1985 přerušit výstavbu svého nového velvyslanectví v Moskvě, protože zjistili, že novostavba je prošpikovaná sovětským odposlouchávacím zařízením.

Putin řekl, že se ještě nerozhodl, zda se bude v roce 2018 ucházet o zvolení na dalších šest let v čele státu. Jasno má však v tom, že příští ruský vůdce by podle něj měl být „poměrně mladý, ale zralý“. Sám prý nemá žádný tajný recept na dlouholeté vládnutí, stačí mu prý, že se zajímá o nálady a potřeby lidí a podle toho se zařídí.