Nábojnice omotané slaninou... Mladý Syřan čelí humorem kruté realitě

„Holka, jsi Sýrie? Protože chci nasednout na loď a odjet od tebe tak daleko, jak je to jen možné.“ Ali Hakím takto podobně černým humorem bojuje proti bezútěšné situaci v jeho válkou zasažené domovině. Dvacetiletý syrský mladík získal tisíce stoupenců na Facebooku díky svému originálnímu a zároveň mrazivému humoru, ve kterém často hraje hlavní roli smutek a nihilismus. „Smrt tam venku je, víš? Jen se s ní musíme vypořádat,“ vysvětluje pro ECHO24.cz svůj způsob vypořádávání se s realitou Hakím.

Na svérázný způsob jak se vypořádat s válkou zuřící kolem přišel dvacetiletý Syřan Ali Hakím z Damašku. Na Facebooku začal přidávat množství příspěvků, které i přes častou tématiku smrti a zoufalství vyvolávají na síti pobavení mezi tisíci lidmi. Hakímův nihilismus se dotýká situace v Sýrii i každodenního života v blízkosti válečné zóny s lehkostí a humorem vlastním celosvětově fungujícím zábavním portálům.

„V současnosti stále bohužel žiji v Damašku. Moje oblast je relativně bezpečnější než většina ostatních míst, protože je blízko od armádní základny a většinově sekulární názory lidí v tomto okolí způsobují, že islámský extremismus zde prakticky neexistuje,“ popisuje pro ECHO24.cz Ali Hakím.

Hakím se pomocí svých ironických až sarkastických poznámek dotýká otázek běžného života mladého člověka. Z mnoha příspěvků by tak člověk ani neřekl, že je píše Syřan. Pomocí v současnosti populárních internetových memů se tak dozvídáme o problémech s dívkami, sebevědomím nebo polemiky nad smyslem života. To vše ale Hakím podává humorným způsobem, jak dokumentuje například jeho status: ,,Mám úplně nejhorší paměť. Doufám, že jednou zapomenu i dýchat.“ nebo „Jsem schopný všechno pos*at tak moc, že by mě IS nevybral pro testování prototypu jejich výbušné vesty“.

„Čas od času stále slyšíte nějaké rány a výbuchy, ale kromě zvuku střelby nedalekých kanónů a bombardování přilehlých oblastí stíhačkami se tu moc neděje,“ vypráví dále Ali Hakím o nelehkých okolnostech života v hlavním městě Sýrie. „Je to ale citelné vylepšení proti období před dvěma lety, kdy i ve velmi blízkých oblastech byla slyšet neutuchající střelba a my jsme kvůli tomu museli pro jistotu stále zůstávat při zemi a mimo okna. Naštěstí se mi nějak podařilo všem krutostem vyhnout.“

Blogováním proti stresu každodenního života

Dvacetiletý Syřan, který ovládá perfektní angličtinu a který i přes pochmurné založení svého humoru – a hlavně přes skutečnost, že žije ve válečné zóně – mluví o svém životě s překvapivou lehkostí. Pro ECHO24.cz popisoval svou motivaci k tomuto originálnímu pojetí internetového blogování.

„Nemyslím si, že jsem žánr mých příspěvků vytvořil, ale rád bych si myslel, že jsem mu velmi v jeho rozšíření napomohl. Smrt vidím všude kolem mě a to mě k mým smutným/nihilistickým postům inspiruje. A snažím se je pojmout humorně, abych trochu snížil závažnost celé situace a možná ji i trošku maskoval jako určitou vrstvu ironie,“ říká Hakím. „Ať už je to skrze hraní si se slovy nebo dětinské vtípky nebo memy, všechno se to míchá v jedné velké míse shitpostů (termín pro v zásadě spamové ale oblíbené příspěvky, které obsahují nejrůznější odkazy na internetové fenomény pozn.red.). Většinou hodně přemýšlím nad čímkoliv, co přidávám a tento proces samotný mě alespoň odvádí od všeho, čím procházím v reálném životě.“

Ali Hakím spojuje události a zážitky ze Sýrie do pestré přehlídky černého humoru. „Hodný Putin nám poslal novou výbavu. Tenhle nový HaramWalker4000 je poslední antidžihádistickou technologií a obsahuje vše včetně slaninou omotaných nábojnic a alkoholem naplněných raket. IS nemá šanci. Jsme vděčni za Putinova požehnání a ceníme si jeho asistence v tomhle totálně zku*veném válečném chaosu,“ popsal Hakím ironicky fotografii, kde s kamarádem pózují před pásovým podle všeho nearmádním strojem. „Syřani fakt všechno zaspí. 4/20 bylo před třemi dny vy ho*na. Tahle země si zaslouží válku nebo něco,“ napsal v dalším hojně sdíleném příspěvku s fotografií, která zachycuje dým stoupající z místa bombového útoku v Damašku v narážce na 20. duben – celosvětově uznávaný den marihuany.

„Vnášení světla do smrti by se mohlo zdát jako nějaká forma Hakuna Matata, upřímně si ale jednoduše myslím, že se jedná o způsob, jak si uvědomit, co se kolem děje,“ přemítal Ali Hakím s odkazem na svahilské přísloví o bezstarostnosti. „Smrt tam venku je, víš? Jen se s ní musíme vypořádat.“

Čtěte také: Další syrská nemocnice terčem náletu. Byli to Rusové?

VIDEO: Poslední pediatr v syrském Aleppu zemřel při náletu na nemocnici