Na Eurovision vystoupí krymskotatarská zpěvačka. A bude zpívat o deportaci
Hudba s nádechem politiky
To, že evropská pěvecká soutěž Eurovision reflektuje spíše než souboj největších pěveckých talentů mezinárodní politickou situaci, naposledy dokázal i výběr ukrajinského reprezentanta do nadcházejícího ročníku. Zemi totiž bude zastupovat zpěvačka krymskotatarského původu Jamala a téma její písně je příznačné: Stalinova deportace krymských Tatarů v roce 1944.
Obsah písně vypráví o statisících krymských obyvatel, které tehdejší sovětský vůdce Stalin nechal deportovat z jejich domoviny, informoval britský server Sky News. Stalo se tak v roce 1944, tedy dva roky po anexi poloostrova Sovětským svazem.
32letá jazzová a soulová zpěvačka, vlastním jménem Susana Jamaladinova, vyhrála v neděli domácí kolo soutěže, a tak bude Ukrajinu zastupovat na mezinárodní úrovni Velké ceny Eurovize. Když se během nedělního klání začalo hovořit o další anexi Krymu v roce 2014, Jamala i jeden z porotců stěží zadržovali slzy.
Čtěte také: Polsku hrozí vyloučení ze soutěže Eurovision. Kvůli ovládnutí médií
Sama zpěvačka k výběru své písně uvedla, že sdělení příběhu její rodiny by mohlo zabránit tomu, aby se chyby z historie znovu opakovaly. „Hlavním poselstvím je pamatovat si a znát tento příběh. Když ho známe, můžeme mu znovu zabránit,“ sdělila agentuře Reuters.
Květnového finále evropské pěvecké soutěže, které letos proběhne ve Stockholmu, se účastní i Rusko. Účast Jamaly by tak mohla přispět ještě k většímu politickému vyhrocení mezi oběma zeměmi.
Čtěte také: Putinova krásná ‚Pokémonka‘ zakázala na Krymu tatarský parlament
Krymští Tataři byli během druhé světové války obviněni z kolaborace s nacisty a deportováni na území střední Asie. Strastiplnou cestu museli absolvovat v nákladních automobilech s minimálním množstvím vody, jídla i čerstvého vzduchu. Loni odsouhlasil ukrajinský parlament rezoluci, podle níž se tyto deportace rovnaly genocidě.
Tataři, většinou muslimského vyznání, jsou původními obyvateli krymského poloostrova. Většina z těchto 300 000 obyvatel protestovala proti anexi území Ruskem v roce 2014 právě z obavy z možné diskriminace nebo perzekuce. Počínání současných úřadů se skutečně zdá jako tažení proti Tatarům. Naposledy se tak stalo v polovině února, kdy krymská prokurátorka a Putinova přívrženkyně Natalja Poklonská zakázala neformální parlament krymských Tatarů zvaný medžlis. Stalo se tak po vlně zatýkání představitelů krymskotatarské menšiny, kteří se staví proti ruské okupaci Krymu.