Jak to bylo se sestřelením ruského letadla? Fyzikové vše spočítali
Obě strany kamuflují
Zatímco Rusko s Tureckem se stále dohaduje o tom, jak a proč došlo k sestřelení ruského letounu na syrsko-tureckých hranicích, dva belgičtí astrofyzikové použili k objasnění celé záležitosti matematické výpočty. Po zanalyzování faktorů jako nadmořská výška letadla nebo rychlost a směr letu došli k jednoduchému závěru: obě verze, jak ruská, tak turecká, mají ve své věrohodnosti značné mezery. O výsledcích zveřejněných na webových stránkách Leuvenské univerzity informoval rozhlas Deutsche Welle (DW).
Všechno to začalo diskuzí během oběda, když si Tom van Doorsslaere a Giovanni Lapenta lámali hlavu nad tím, jak se celý incident mohl odehrát. „Oba jsme byli docela zmateni údaji, které šířilo Rusko a Turecko. Když jsme se vraceli do našich kanceláří, něco jsme si spočítali v hlavě a pak jsme to propočítali řádně,“ uvedl Doorsslaere, proč se záležitostí začali zabývat.
Podle turecké verze byl letoun sestřelen kvůli tomu, že se po dobu přibližně 17 vteřin pohyboval nad tureckým územím. Přes Turecko měl přeletět v té době 2 kilometry. Přitom v předchozích pěti minutách před sestřelením měli piloti obdržet deset varování, aby změnili směr. To je podle fyziků téměř nemožné.
Čtěte také: Hrají Turci vůči islamistům vlastní hru?
Vzhledem k tomu, kam dopadly trosky bitevníku, musel stroj letět v době sestřelení rychlostí 980 kilometrů za hodinu. V takové rychlosti by letadlo urazilo vzdálenost dvou kilometrů za sedm vteřin, ne 17, jak tvrdí Turecko.
Co se týče údajně deseti vyslaných varování, vědci uvádějí, že během zmiňovaných pěti minut by letoun v rychlosti 980 km/h urazil 80 kilometrů. Z toho uzavírají. „Jak by mohlo turecké vojenské letectvo předpokládat, že ruské letadlo vletí do jejich vzdušného prostoru? Vojenské letouny jsou velmi hbité a teoreticky mohl stroj v poslední chvíli uhnout,“ píší na blogu s tím, že v době, kdy Turecko začalo vysílat varování, se muselo jednat o pouhé spekulace, že letoun do tureckého prostoru opravdu vnikne.
Čtěte také: Erdogan lituje sestřelení ruského letadla. ‚Ale stalo se‘
Ani ruská verze není podle vědců tak úplně věrohodná. Ta totiž ukazuje, že sestřelené letadlo udělalo otočku o devadesát stupňů od Turecka, než bylo zasaženo. Moskva trvá na tom, že stroj v žádném případě hranice nepřeletěl a že byl sestřelen nad syrským územím. Podle vědců ale otočku o devadesát stupňů v tak vysoké rychlosti mohl zapříčinit pouze předmět mnohem těžší, než samotný bitevník.
„Raketa je mnohem lehčí než letadlo,“ uvedl Doorsslaere pro DW. „Taková změna směru je mnohem pravděpodobnější ve scénáři, kdy například něco jako vlak narazí do něčeho jako je automobil,“ vysvětlil s tím, že se muselo jednat o tureckou stíhačku.
Čtěte také: Rusko vrací Turecku úder. S vízy a na Twitteru
Ani jeden z vědců se podle svých slov nesnažili dokázat, která z verzí je pravděpodobnější. Chtěli pouze upozornit na to, že údaje z obou stran nejsou zcela objektivní. Hlubší analýzu celého incidentu sice neplánují, nevylučují však, že by se do ní mohl pustit někdo jiný. „Bylo by dobré, kdyby někdo vytvořil ještě výstižnější model,“ uzavřel Doorsslaere.