Režisér si vymyslel hromadné znásilnění. Diváci operu vypískali
Skandál v opeře
NOVÉ
1
Diváci v Královské opeře v Londýně při premiéře vypískali nové zpracování legendární opery Vilém Tell skladatele Gioacchina Rossiniho. Pobouřila je scéna, kde vojáci jednu z hereček násilím svlékají a poté ji znásilní.
,,Divertimento (taneční vložka) má asi šesti částí a v prvních dvou nebo třech chudá dívka jen zoufale běhá kolem a křičí, zatímco vojáci ji napadají a zvedají jí sukni,“ napsal kritik britského Telegraphu Rupert Christensen. Poté scéna podle Christensena pokračuje tím, že vojáci dívku násilím povalí na stůl, osahávají a nakonec ji znásilní. V tu chvíli také začalo silné pískání a bučení z publika, které bylo tak silné, že nakonec přehlušilo i hudbu a scéna musela předčasně skončit.
Sexual violence is a ‚tragic fact of war‘ – graphic VAW in art directed by men is also a tragic fact. Boo indeed http://t.co/e4npyKs84G
— Una (@unacomics)
30. Červen 2015
Pasáž se v opeře objevila, protože italský režisér Damiano Michieletto nového zpracování o švýcarském národním hrdinovi Vilému Tellovi zasadil děj opery do války v Bosně a Hercegovině v devadesátých letech. Hra obsahuje i další scény, které se divákům nezamlouvaly, jako hromadné koupání při kterém je čtyřletá dívka skoro nahá. Rossiniho opera sice obsahuje drsnější scény, ale ne znásilnění.
Divácká reakce na scénu byla tak silná, že ředitel Královské opery, Kasper Holten vydal druhý den omluvné prohlášení. Je to vůbec poprvé, kdy návštěvníci vypískali představení tak, že scéna musela být během představení přerušena. Královská opera letos uvedla několik nových představení z nichž se pět nesetkalo s kladnými reakcemi a diváci je v závěru silně vypískali.
Opera Vilém Tell vypráví o švýcarském národním hrdinovi ze 14. století, který vede boj za samostatnost švýcarské federace proti habsburskému vojevůdci Albrechtu Gesslerovi. Tella, jehož existence není dokázaná, symbolizuje jablko s lukem a šípem, které musel sestřelit z hlavy svého syna a tím je oba zachránil. Příběh o Tellovi si vzali za své bojovníci za švýcarskou nezávislost a proti Napoleonovi na přelomu 18. a 19. století. To, že Tell skutečně existoval, si myslí 60 % Švýcarů.
