Klimatický alarmismus nezastaví ani Trump, bohužel

Donald Trump před nedávnem oznámil odstoupení USA od Pařížské dohody. Oslabí to klimatický alarmismus?

Paradoxně nikoliv. Odstoupení USA od klimatické dohody znamená odchod hlavního plánovaného „plátce“ klimatických odpustků a zároveň i další snížení možnosti dosažení plánovaných (byť nereálných) cílů z technického hlediska.

Nicméně klimatický alarmismus není založen na jakémkoliv racionálním uvažování. Jeho cílem je odvrátit myšlení voličů od každodenní reality, od neplnění volebních slibů a od výsledků politik provozovaných politiky v reálném čase. A navíc – případné hospodářské problémy lze snadno „svést“ na opatření, nezbytně nutná k „záchraně světa“.

Tento postup je zcela bez rizika – jen málo evropských voličů je evidentně ochotno vzít do ruky kalkulačku a spočítat si cenu „boje za záchranu světa“ a jeho možnou efektivitu. A má to i další aspekt. Lze říci, že problém „klimatické změny“ přišel pro politiky toužící po vzniku evropského superstátu jako na zavolanou. Po všech minulých a současných problémech se zoufale hledal a hledá důvod pro „společnou“ agendu. A zde je – EUropa v popředí boje za „záchranu lidstva“.

A úplně naposled – peníze a zase jen peníze. Dotace na obnovitelné zdroje, úplatky zeleným aktivistům, dotace ekonomicky neudržitelným „zeleným činnostem” a tvorba „zelených pracovních míst” za peníze všech občanů, masírovaných dnes a denně hesly o ochraně přírody a záchraně světa a nutnosti „platit odpustky”.

V tom všem mají politici především EU hodně nainvestováno, takže toho sami od sebe nenechají. A není bohužel příliš nadějné očekávat od občanů EU „masírovaných” zelenými idejemi dnes a denně racionální uvažování.

Takže očekávám spíše zcela zběsilou kritiku Trumpa a úpornou snahu držet se současného konceptu. Nic jiného totiž především euroelitám nezbývá – ke lži se přiznat celkem logicky nemohou.