Nenažranost versus pokrytectví. Boj o platy poslanců graduje

Poslední měsíc mají zákonodárci na to, aby zabránili skokovému zvýšení svých platů. Výše vlastní mzdy zaměstná poslance na prosincové schůzi sněmovny, která začíná v úterý. Prezident Miloš Zeman označil předjednané zvýšení o 14 procent za nenažranost, takový růst nechce dopustit ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Čelí kvůli tomu ale kritice i z vlastních řad.

Prosincová schůze sněmovny má 140 bodů a mezi nimi také státní státní rozpočet. Veřejný prostor ale ovládla debata, která je z rozpočtového hlediska marginální. Diskuse o tom, kolik budou poslanci a senátoři brát od příštího roku.

Skok více než o čtvrtinu by v praxi znamenal, že základní plat poslance a senátora se z necelých 56 tisíc dostane najednou přes hranici 70 tisíc měsíčně.

Problém začal už za vlády Petra Nečase (ODS). Tehdejší koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných snížila a na čtyři roky zmrazila základnu, ze které se platy zákonodárců vypočítávají. Politici měli od ledna 2011 čas, aby přišli s novým a systémovým řešením pro své výplatnice. Píše se prosinec 2014, a žádné takové řešení neexistuje. Pokud se na něm politici během nejbližších dní neshodnou, můžou se těšit na růst platů o 26 procent.

Skok více než o čtvrtinu by v praxi znamenal, že základní plat poslance a senátora se z necelých 56 tisíc dostane najednou přes hranici 70 tisíc měsíčně. Další peníze navíc by pak dostali funkcionáři sněmovny a Senátu, ministři, premiér nebo prezident. Jejich platy mají společný základ. Prezidentu Zemanovi by se tak zvýšil plat ze 186 tisíc na zhruba 235 tisíc.

Sobotka kritizuje, co dohodli jeho i poslanci

Sobotkova vláda chtěla takový nárůst zarazit. Do sněmovny poslala návrh, podle kterého se má zákonodárcům zvýšit plat jen o procento. I sám premiér ale uznal, že to není mnoho, proto přišel s novým číslem: 3,5 procenta růstu. Když ale odjel na návštěvu Spojených států, poslanci rozpočtového výboru našli jiné řešení. Představitelé vládní koalice i opozice se shodli na tom, že by bylo dobré zvýšit si platy o 14 procent.

Čtěte také: Poslanci a senátoři si zvýší základní plat na 64 000

Takovou změnu – posvěcenou i zástupci ČSSD – ale ještě z Ameriky kritizoval Sobotka a po něm celé vedení sociální demokracie. Nově se přidal také prezident Zeman, který rovnou řekl, že takový návrh vetuje.

Zeman pomůže tomu, aby platy rostly ještě víc

„Nesouhlasím s tím, aby v době, kdy všichni hledáme každou korunu, kterou bychom věnovali na užitečné investice, rostly poměrně závratným tempem platy poslanců a senátorů,“ uvedl Zeman během návštěvy Brna. „Myslím si, že jsou tisíce regionálních a komunálních zastupitelů, kteří jsou odměňováni podstatně hůře a pracují přitom podstatně lépe, než někteří naši poslanci a senátoři. A i když jsem kritizovaný za vulgarismy, takové zvýšení platů považuji za nenažranost,“ zdůraznil.

Čtěte také: Zeman vetuje zvýšení platů poslanců. Je to nenažranost, řekl

Jenže Zemanovo veto by celý problém kvůli nedostatku času vrátilo na začátek. Poslanci by si tak nepřidali 14 procent, ale vzhledem k nečinnosti rovnou 26 procent. Sobotka proto avizuje: „Pokud by se v důsledku jakýchkoliv obstrukcí ten zákon nepodařilo projednat do konce letošního roku v Poslanecké sněmovně, budu iniciovat mimořádnou schůzi sněmovny v lednu, tak abychom tu věc napravili.“

Středula: Politikům by měl někdo vypnout matrix

V debatě se ozývá ale řada dalších hlasů. Například podle předsedy Senátu Milana Štěcha už se diskutovaly varianty, že by růst poslaneckých a senátorských platů byl pětiprocentní nebo desetiprocentní.

Proti skokovému zvýšení se ozvali také zaměstnavatelé a odboráři. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák soudí, že sněmovna není moc úspěšná a tolik by si přidávat neměla. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zase tvrdí, že zákonodárci žijí ve zvláštním matrixu a někdo by jim ho měl vypnout.

Výrazným hlasem v debatě o platech politiků je poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Upozorňuje na to, že výrazně vyšší platy než politici mají manažeři státních firem. V mnoha případech přitom výkon jejich podniků takovému ocenění neodpovídá a veřejnost by se jejich mzdy měla dozvědět. Obecně považuje celý problém za výsledek politického pokrytectví a touhu zalíbit se voličům.

„Nesváděl bych to na premiéra. Myslím, že je to selhání všech vedoucích funkcionářů jednotlivých frakcí v parlamentu. Myslím si, že to měl otevřít ministr financí.“

„Voliči vás nebudou milovat, když se budete bít a snižovat si platy. Budou nás milovat, když budeme přijímat zákony, které budou pro dobro této země. Zas tak často se to neděje, takže nás stejně nebudou milovat, i když tam budeme chodit zadarmo,“ uvedl Jandák pro ECHO24.cz. Chyba jde podle něj na vrub celého vedení sněmovny, které podle něj mělo nejpozději letos v září najít společnou řeč.

„Nesváděl bych to na premiéra. Myslím, že je to selhání všech vedoucích funkcionářů jednotlivých frakcí v parlamentu. Myslím si, že to měl otevřít ministr financí,“ dodal Jandák, který tak odkázal na vicepremiéra šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Lidovci: Ať zmrazení platů trvá ještě rok

Během pondělního večera a úterního dopoledne nabrala debata o platech politiků nový spád. Nejdřív poslanecké kluby ANO a ČSSD přišly s tím, že růst v příštím roce má být pouze jednoprocentní. Tedy přesně v dikci původního vládního návrhu.

KDU-ČSL zašla ještě níž. „Navrhujeme pokračovat ve zmrazení, tedy navýšení o nula procent,“ zmínil vicepremiér Pavel Bělobrádek výstup z jednání klubu a předsednictva strany. V příštím roce by pak měli politici podle vize KDU-ČSL udělat systémovou změnu, ve které svoje mzdy navážou na docházku do parlamentu a na platy soudců.