Proč Češi ignorují císaře, bez něhož by tato země nebyla
NEJVĚTŠÍ ČESKÝ VLÁDCE?
TÝDENÍK ECHO
2
Duše českého národa je průmyslová, řekl svého času premiér Vladimír Špidla. Letos uplyne sto let od úmrtí toho, kdo průmyslovou duši českému národu vdechl – a koho český národ vytrvale ignoruje. Jmenoval se František Josef I.
Na průčelí Chrámu svatého Víta hlídají hlavní vstup do katedrály sochy císaře Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nebylo tomu tak vždycky. Od prosince 1908 do června 1919 tam místo arcibiskupa shlížel jiný císař, nedlouho předtím zesnulý František Josef I. Historik Jiří Daněk připomíná, že ani nejdelší vláda nad českými zeměmi v historii, ani nevídaný hospodářský vzestup jeho éry nezabránily tomu, aby byl rozřezán a odstraněn.
Osud císařské sochy předznamenal postoj Čechů k „věčnému monarchovi“ v následujících sto letech, dodnes se nic nezměnilo. Střední Evropa slaví sté výročí úmrtí Franze Josefa s jedinou výjimkou – Čechů. Konference, výstavy, setkání státníků na Pražském hradě sice proběhnou, výhradně však na počest Karla IV., který se narodil před sedmi sty lety.
Oslavy dávného středoevropského vládce mají svůj účel jako připomínka hlubokých kořenů české státnosti. Tím se však nevysvětluje, proč s Franzem Josefem ignorovat epochu, v níž vznikla moderní česká společnost.
František Josef I. vládl rakouské monarchii úctyhodných 68 let. Proti tomu měl Karel IV. k dispozici 32 let vlády, Rudolf II. o tři roky víc, Marie Terezie čtyři desetiletí. Výročí vládce, který nemá v historii srovnání, se přesto připomene jen během okrajových akcí.
Dobře prodávané publikace o císařových záletech přesto nebrání tomu, aby mezi Čechy nadále dominoval nehistorický pohled na období Franze Josefa a Habsburků vůbec. „Převládá představa, že to byla zdegenerovaná a legrační šlechta,“ konstatuje historik Jiří Pernes, autor jedné ze dvou seriózních knih o císaři.
Rakousko-Uhersko bylo žalářem národů a František Josef I. zpátečník, který vší silou brzdil pokrok. Tento pohled nevystihuje roli „věčného císaře“ zvláště z pohledu Čechů. Za jeho vlády se země i společnost změnily k nepoznání a dodnes fungují podle modelu zavedeného Habsburky.
