Hyundai i30 Turbo: Efektní a rychlý hatchback, chybí ‚jen‘ charizma

HYUNDAI

Hyundai i30 Turbo: Efektní a rychlý hatchback, chybí ‚jen‘ charizmaAUTO TEST 7
Auto
  • František Vahala
Sdílet:

Hyundai představil zatím nejsilnější verzi modelu i30, nazvanou staromilsky Turbo. Co skrývá efektní karoserie s motorem o výkonu 186 koní?

Hyundai už od roku 2007 v ČR vyrábí model i30, který patří do nižší střední třídy a konkuruje například modelu VW Golf, Opel Astra a dalším. V roce 2011 začal s produkcí druhé generace, o dva roky později předvedl třídveřovou variantu, potom následoval facelift. A nyní se dočkali i fanoušci značky, milující ostřejší svezení – přichází i30 Turbo.

Už na první pohled je patrné, že se určitě nejedná o některou z „obyčejných“ verzí modelu i30. Ve standardní výbavě auta najdeme 18palcová kola s novým designem a nízkými pneumatikami, upravené nárazníky (vzadu s dvojicí funkčních chromových koncovek a difuzorem) a už z dálky je patrné, že model sedí na nižším, sportovnějším podvozku.

Tady jde o jízdu!

Jakmile otevřete dveře, láká vás interiér laděný do černé barvy s kontrastním červeným prošíváním na volantu, sedadlech a výplních dveří. Sedadla disponují anatomickým tvarem, takže pěkně drží tělo v zatáčkách. Do ruky přesně padne červeno černá řadicí páka šestistupňové převodovky. I když je Turbo nabízeno ve dvou karosářských verzích, já testuji praktičtější, pětidveřový model. Ten nabídne průměrné místo na zadních sedadlech a slušný zavazadlový prostor, vymezený hodnotami 378 až 1316 litrů.

Vrcholný model zároveň přichází s velmi dobrou výbavou – kromě zmiňovaných kol či sportovního podvozku nechybí řada prvků komfortní a funkční výbavy. V noci se dobře osvědčily bixenonové adaptivní světlomety (natáčí se do zatáček), ráno potěšila vyhřívaná sportovní sedadla, či v každé situaci užitečný inteligentní klíč. Komfort v interiéru dotváří automatická dvouzonová klimatizace, automatické stěrače či bluetooth handsfree. Samozřejmostí je také sada elektronických pomocníků, za příplatek lze získat navigaci s parkovací kamerou (se skvělým rozlišením). Ta je společně s dalšími prvky součástí příplatkového paketu Exclusive.

U modelu Turbo jde ale zejména o jiné zážitky než ty související s převozem věcí na chalupu či barvou osvětlení interiéru. Jde o jízdu! Motor startuje jakoby z dálky, je hodně utlumen. Čtyřválec 1.6 T-GDI dosahuje maximálního výkonu 186 koní při 5500/min a maximální točivý moment činí 265 Nm. Ačkoliv plnou hodnotou dle údajů výrobce disponuje již od 1500/min, ve skutečnost síla nastupuje až kolem 4000/min. Navíc je třeba překonat druhou polohu plynového pedálu. Dynamika ovšem plně neodpovídá poměru hmotnosti (kolem 1,4 tuny) a psanému výkonu. Je trochu škoda, že dnešní přeplňované motory s přímým vstřikováním paliva postrádají charakter. Ani jednotka 1.6 T-GDI není výjimkou – má sice silný zátah, ale chybí jí jakýkoliv vrchol, gradace výkonu a potěšitelná odezva. V praxi se jedná o dynamický motor, kterému bohužel chybí šťáva. Celková spotřeba se pohybuje kolem 9 až 9,5 l/100 km, což považuji za víceméně průměrné. Při šetrném zacházení se dá dostat na 7,5 l/100 km, při prudkém řádění rychle vystoupá nad 12 l/100 km.

Rychle a efektně

Co se týče zbytku hnací soustavy, řazení hodnotím jako průměrné – šestistupňová převodovka trochu zadrhává přes neutrál a občas jsem místo jedničky zařadil trojku. Řízení s přímějším převodem se příjemně hodí k tužšímu charakteru ostřejšího modelu. Připadalo mi celkem v pořádku, přičemž s celkově přívětivým nastavením pohonného ústrojí koresponduje i podvozek. Je sice tvrdší, ale většina nerovností ho nerozhází, rázy se ozývají pouze při překonávání příčných nerovností (zejména při brždění). Když už jsme u toho, brzdy jsou skvěle dávkovatelné a účinné.

Celkově nepovažuji model i30 Turbo za vyložený hot-hatch. Jedná se spíše o rozšíření základní nabídky o silnější verzi, která dlouho chyběla. Ačkoliv okruh zákazníků bude spíše užší (v porovnání s běžnými modely určitě), za své peníze dostanou rychlé, efektně vypadající auto, které v žádné oblasti (kromě radosti z jízdy) nedělá vyloženě kompromisy.

Multimedia
Korejští výrobci jsou dlouhodobě známí svým výborně propracovaným multimediálním systémem. I v modelu i30 Turbo je systém mimořádně přehledný a rychlý. USB disk je načten během pár vteřin, ovládání je jasné a přehledné a nevykazuje žádné chyby. Platí to i pro příplatkovou navigaci (součástí paketu Exclusive za 40 000 Kč). Z řady dnes moderních podpůrných systémů nabízí i30 pouze varovný systém vyjetí vozu z jízdního pruhu (LDWS), který je taktéž součástí paketu. Ten tvoří společně s metalízou 13 900 Kč jediné možné příplatky modelu (kromě příslušenství).

Otázka ceny je samozřejmě zásadní – model i30 stojí v obou karosářských verzích shodně 539 990 Kč. Stojí proti němu například Nissan Pulsar (s motorem 1.6 DIG-T a výkonem 190 k), který v nejlepší (srovnatelné) výbavě Tekna stojí 567 000 Kč. Dalším konkurentem je nový Peugeot 308 GT, který má pod kapotou silnější motor 1.6 THP s výkonem 205 koní. Pětidveřová verze ale začíná na ceně 637 500 Kč. V tomto ohledu se Hyundai jeví jako zajímavá nabídka – jenže je na něm zatím vidět, že se jedná o postupné pronikání do segmentu, na kterém bude třeba ještě trochu zapracovat, zejména v oblasti motoru.

Plusy:

Podvozek, jízdní vlastnosti, brzdy, cena a výbava

Minusy:

Mdlý projev motoru, slabší řazení

Verdikt:

Hyundai je jako obvykle i s novým modelem i30 Turbo velmi sebevědomý. Musím uznat, že pokud by motor měl větší charizma a jel tak, jak se tváří na papíře, bylo by to celkem oprávněné. V tomto případě ale připomínám, že se jedná o efektní, rychlý hatchback za dobré peníze, kterému chybí „pouze“ charizma.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články