Svoboda: Šedá myš, která klame tělem

Česko má být součástí tvrdého jádra Evropské unie a přijmout euro, hned jak to bude možné. Volební lídr KDU-ČSL je příznivcem co nejtěsnějšího svazku mezi Prahou a Bruselem. Obhajoval vyvěšení unijní vlajky na Hradě, kritizoval prezidenta Václava Klause a za největší ohrožení demokracie měl mobil bývalého stranického kolegy Miroslava Kalouska.

Na první pohled Pavel Svoboda působí jako šedá myš. Těžko by se stal lidoveckou jedničkou, kdyby neodmítla kandidovat dosavadní europoslankyně Zuzana Roithová. Podle kolegů ale jeho šedivý dojem klame. A pokud už to má být myš, tak taková, která se umí orientovat v labyrintu unijní byrokracie. A která může Česku v Evropské unii výrazně pomoci.

Tento týden vám postupně nabídneme profily lídrů stranických kandidátek do Evropského parlamentu, kteří mají podle průzkumů šanci dosáhnout na křesla europoslanců. 

„Pro funkci bude dobrý proto, že evropští poslanci nemusí strhávat davy. Známe je většinou jako lidi, které téměř nevidíme. Jsou zalezlí někde v Bruselu,“ míní senátor Jiří Čunek. „Kdo se ve strukturách nevyzná, neumí jednání za oponou, lobbovat v dobrém pro Českou republiku, tak udělá hodně málo,“ dodává.

Lidoveckému lídrovi kritici těžko vytknou nedostatek vzdělání. Absolvent práv na Univerzitě Karlově tu v roce 1993 nastoupil jako odborný asistent evropského práva a osm let později se stal ve stejném oboru docentem. V letech 2007 až 2009 byl pak českým velvyslancem při Radě Evropy ve Štrasburku.

Cizí mu nejsou ani česká ministerstva. Za vlád Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka byl náměstek na ministerstvu zahraničí – resort tehdy vedl jeho jmenovec Cyril Svoboda. V roce 2009 na konci vládního angažmá Mirka Topolánka byl pak krátce ministrem bez portfeje a předsedou Legislativní rady vlády.

Čtěte také: Jsme popelnicí Evropy, burcuje lídr lidovců Svoboda

Do řad KDU-ČSL Svoboda přišel v roce 1990. A ve straně vystoupal nejvýš na post místopředsedy, na kterém se věnoval otázkám zahraniční politiky a obrany. Neváhal se tak vyjádřit například ke kauze letounů CASA a zkritizovat bývalého stranického kolegu Miroslava Kalouska. „Zdá se, že mobilní telefon ministra Kalouska je jedním z hlavních problémů české demokracie a práva,“ prohlásil před dvěma lety na adresu tehdejšího ministra financí a lídra TOP 09, který se přiznal k tomu, že volal vyšetřovali případu.

Nečasův kabinet kritizoval také ve chvíli, kdy premiér nejdřív instaloval jako ministryni obrany Karolínu Peake, aby ji pár dní na to nechal zas odvolat. „Tohle divadlo už je opravdu za hranicí našich státních zájmů,“ bědoval. Našel ale také moment, kdy před stejnou politickou reprezentací smekl. „Po dlouhých třiadvaceti letech od sametové revoluce došlo k navrácení zadržovaného církevního majetku, který zabavil komunistický režim a který naše obnovená demokracie dosud nenašla sílu vydat,“ liboval si jako správný lidovec po uzákonění církevních restitucí.

„Moje odpověď je jasná: ne klausovskému čecháčkovství, ne orientaci na Rusko, ano kultivaci evropské integrace.“

Pohled evropského právníka nabídl například na jaře loňského roku, kdy nový prezident Miloš Zeman nechal na Hradě poprvé vztyčit vlajku Evropské unie. „V této souvislosti zaznívají z tábora euroskeptiků nejen obvyklé řeči o suverenitě, ale také tvrzení, že vlajka EU neexistuje, protože není zakotvena v Lisabonské smlouvě,“ napsal tehdy Svoboda.

Čtěte také: Niedermayer: Profík přesvědčený, že si neumíme sami vládnout

„Nad argumenty okolo naší suverenity jen nevěřícně kroutím hlavou: ekonomicky závisíme na vývozech do Německa, popřípadě do dalších států EU; bezpečnostně závisíme na NATO a americké vojenské přítomnosti v Evropě; ropou a plynem závisíme na Rusku – o jaké suverenitě je, prosím, řeč?“ dodal a rekapitulaci historie unijní vlajky uzavřel se slovy: „Jsem rád, že na Pražském hradě modrá vlajka se zlatými hvězdami vlaje a bude vlát.“

„Vzhledem k velikosti našeho národa, vzhledem k ekonomické závislosti na Německu a dalších členech EU, vzhledem k neutěšeným poměrům, které u nás panují, považuji možnost být součástí tvrdého jádra EU za český národní zájem nejvyššího stupně.“

Václava Klause za jeho postoje proti EU nynější lidovecký lídr kritizoval systematicky. Jadrně je vyjádřil třeba větou: „Moje odpověď je jasná: ne klausovskému čecháčkovství, ne orientaci na Rusko, ano kultivaci evropské integrace.“ A o jakou integraci má zájem? „Vzhledem k velikosti našeho národa, vzhledem k ekonomické závislosti na Německu a dalších členech EU, vzhledem k neutěšeným poměrům, které u nás panují, považuji možnost být součástí tvrdého jádra EU za český národní zájem nejvyššího stupně,“ míní.

Lidovecká jednička pro Brusel má dobré vztahy se stranickým šéfem, vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem. „Konečně je to jeden z těch, kteří mě oslovili nedlouho po prohraných volbách v roce 2010, abych kandidoval na předsedu,“ zmínil Bělobrádek pro ECHO24.cz. „Působí jako introvert. Ale jednou jsem s ním byl v zahraničí. A protože má zájem například o hudbu, varhany, historii a mluví čtyřmi jazyky, tak se celkem dobře orientuje,“ přidal se Čunek.

KDU-ČSL počítá s tím, že s dvaapadesátiletým docentem z Prahy na špici rozhodně překoná nutnou pětiprocentní hranici. Podle Bělobrádka řeší spíš to, jestli jí to bude stačit na jeden nebo na dva mandáty. Dosud stranu v Evropském parlamentu reprezentovala Zuzana Roithová a Jan Březina, který se stranou ale v roce 2012 rozešel.

Čtěte také: Česko může mít první eurokomisařku. Lidovci vábí Roithovou