Škoda desítky miliard. Ekonomické dopady povodní by ale měly být nižší než dřív

Škody ve výši desítek miliard korun, možné zvýšení deficitu státního rozpočtu, ale také výkyv v růstu HDP či propad hodnoty majetku. To jsou ekonomické dopady jedné z největších přírodních katastrof, které Česko o uplynulém víkendu zažilo. Podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy Michala Skořepy nicméně pomohla lepší připravenost než v letech 1997 a 2002.

Prvotní odhady hovoří o škodách ve výši desítek miliard korun. To potvrzují i zkušenosti s obdobnými povodněmi z let 1997 a 2002. Škody způsobené velkou vodou v červenci 1997 dosáhly zhruba 63 miliard korun, což bylo přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997. Ještě v roce povodní vláda uvolnila na likvidaci následků 11,4 miliardy korun. V následujícím roce schválil parlament převod dalších čtyř miliard korun z výnosů malé privatizace na povodňový účet. Postupně byly uvolňovány i další peníze, například sněmovna schválila vydání povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun.

Způsobené škody v roce 2002 vláda odhadla na 73 miliard korun. Stát na úhradu škod poskytl zhruba 18 miliard korun, v rámci úvěru od Evropské investiční banky (EIB) získala ČR v roce 2002 celkem 400 milionů eur (více než 11 miliard korun). Další prostředky přišly z Fondu solidarity a Fondu soudržnosti. Další půjčku od EIB (určenou na budování protipovodňových opatření) ve výši devíti miliard korun získala ČR v roce 2006.

PODCAST: Národ jako nejvyšší hodnota. Kdo vymyslel ten český? Ale co to vůbec národ je?

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už potvrdil, že je možné, že bude nutné novelizovat letošní státní rozpočet. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun. Debatu o případné úpravě letošního rozpočtu zahájila vláda na pondělním večerním mimořádném zasedání.

„Logicky nemůžeme mít v této chvíli vyčíslené veškeré škody na státním, krajském a obecním majetku. Ty škody budou obrovské, to je evidentní,“ řekl Stanjura. „Žádný státní rozpočet nemá dopředu alokované peníze v tak obrovském rozsahu,“ dodal. Nyní schválený státní rozpočet počítá se schodkem 252 miliard korun, v rezervě je ale podle Stanjury nyní jen kolem jedné miliardy korun.

„V řádu jednotek dnů budeme mít přesnější odhady, co se týče škod, a pak se rozhodneme,“ řekl ministr. Pokud by bylo třeba rozpočet novelizovat, chce Stanjura jednat s opozicí o rychlém schválení novely. Vláda bude podle ministra financí usilovat i o pokrytí části škod z evropských zdrojů, tyto peníze ale budou k dispozici až v delším časovém horizontu a pomoc bude akutní nyní.

Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že z hlediska meteorologů jsou právě proběhlé povodně v jistých ohledech možná i horší, než byly ty před čtvrtstoletím. „Nicméně z hlediska ekonomických dopadů budou zřejmě daleko mírnější. Je to dáno především lepší připraveností všech mechanismů protipovodňové ochrany od včasné informovanosti až po lepší systém zábran,“ uvedl Skořepa.

V tradičních makroekonomických číslech, jako je HDP, se tyto povodně projeví podle Skořepy nejspíš jen malým výkyvem v rozsahu pod procentní bod dolů v nynějším období a v podobném rozsahu nahoru později. „Zde je ale třeba nezapomínat, že HDP měří ekonomickou aktivitu, nikoliv hodnotu majetku, a tedy celkový blahobyt. V oblasti majetku a celkového blahobytu obyvatel Česka budou mít povodně samozřejmě trvalý negativní dopad, protože jejich důsledkem byl pokles hodnoty majetku a vynaložení času a peněz na pouhou eliminaci dopadů, takže tyto zdroje nemohly být vynaloženy jinak,“ vysvětlil ekonom.

ANALÝZA: Dohrát to do konce. Ještě jednou k rozpočtu na volební rok

„Co se týče dopadů na veřejné finance, bude záležet na tom, jak se o zátěž zvýšených výdajů podělí centrální vláda, která i letos směřuje k výraznému schodku, a samosprávy, které naopak směřují k přebytku. Celkově by ale dopad povodní neměl být v rozsahu, který by zadlužení České republiky nějak viditelně zhoršil,“ vysvětlil.