Tři scénáře pro ČT. Přinese boj o poplatky nové pořady, nebo radikální škrty?

Po měsících politických sporů se příští týden rozhodne o budoucím financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Koalice kvůli dlouhodobým obstrukcím opozice svolala na středu 12. února mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které by se mělo hlasovat o zvýšení koncesionářských poplatků a dalších změnách ve fungování veřejnoprávních médií. Výsledek hlasování přitom zdaleka není jistý – opozice se postavila proti a klíčovou roli mohou sehrát kontroverzní pozměňovací návrhy, které by mohly zásadně ovlivnit nejen financování, ale i úkoly veřejnoprávních médií.

Pokud novela projde, koncesionářské poplatky pro Českou televizi vzrostou o 15 korun na 150 Kč měsíčně a pro Český rozhlas o 10 korun na 55 Kč. Vláda argumentuje tím, že poplatky se nezměnily od roku 2008 a jejich reálná hodnota kvůli inflaci výrazně klesla. Kritici však varují, že rozšíření okruhu poplatníků na všechny domácnosti s chytrými telefony či tablety představuje novou „mediální daň“, která zatíží občany i firmy.

Scénář 1: Zvýšení poplatků umožní nové pořady a investice do obsahu

Pokud novela projde, Česká televize získá do rozpočtu přibližně 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas pak 331 milionů. Tato částka by umožnila nejen pokrytí rostoucích nákladů, ale i rozšíření programové nabídky. Podle generálního ředitele ČT Jana Součka by se televize mohla vrátit k ambicióznějším projektům. „Veřejnoprávní televize nemůže fungovat na rozpočtu z roku 2008. Chceme divákům nabídnout kvalitní dokumenty, dramatickou tvorbu i silné investigativní reportáže,“ řekl Souček.

ČT už v lednu spustila několik nových publicistických pořadů, mezi nimi Reportéři+, Fenomén doby nebo Galerie Selfie. Pokud novela projde, televize plánuje rozšířit zpravodajství a investovat do původní dramatické tvorby. „Máme projekty, které jsou připravené, ale čekáme, zda na ně budou prostředky,“ dodal Souček. Zlepšit by se mělo i technologické zázemí vysílání, které je v některých oblastech zastaralé.

Rozhlas plánuje podobné kroky – kromě rozšíření analytické publicistiky by mohl investovat do digitálního vysílání a modernizace regionálních stanic. „Veřejnoprávní rozhlas má zásadní roli v poskytování kvalitních informací, ale bez adekvátního financování nebude schopen držet krok s dobou,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral.

Scénář 2: Neprojde-li novela, veřejnoprávní média čekají radikální škrty

Pokud novela neprojde, Česká televize i rozhlas budou muset přistoupit k úsporám. „Pokud poplatky nezvýšíme a novela neprojde, budeme muset škrtat. Rozpočet nazvaný ‚Armageddon‘ už máme připravený,“ varoval Souček. Televize by podle něj musela přistoupit k redukci počtu kanálů, přičemž by došlo k omezení vysílání na tři hlavní programy – ČT1, ČT2 a ČT24. „Naše zpravodajská síť bude ochuzena, u investigativní žurnalistiky dojde k omezení a původní tvorba bude výrazně redukována,“ řekl Souček.

Podle návrhu úsporného rozpočtu by mohlo dojít ke zrušení některých zahraničních zpravodajských postů, omezení sportovních přenosů a redukci výroby dokumentů a dramatické tvorby. „Náklady na sportovní přenosy jsou obrovské a bez navýšení rozpočtu je neudržíme. V sázce jsou i menší sportovní události, které nejsou tak komerčně zajímavé pro soukromé televize,“ dodal Souček.

Český rozhlas by se také musel uskromnit – podle Zavorala by mohlo dojít k omezení některých regionálních studií a snížení počtu pořadů na stanici ČRo Plus. Opozice naopak tvrdí, že úspory jsou možné bez zvýšení poplatků a veřejnoprávní média by měla efektivněji hospodařit.

Scénář 3: Projde novela, ale s kontroverzními změnami

Další možností je, že novela projde, ale s několika klíčovými pozměňovacími návrhy, které mohou zásadně proměnit fungování veřejnoprávních médií. Mezi nejdiskutovanější změny patří návrh, aby ČT a ČRo měly za úkol aktivně přispívat k výchově k demokracii a mediální gramotnosti. „V současné době je nezbytné posilovat odolnost společnosti a přispět k rozvoji občanského vzdělávání,“ uvedla poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Další návrh počítá s rozšířením okruhu poplatníků na všechny domácnosti s chytrým telefonem, tabletem nebo počítačem. Opozice to označuje za „mediální daň“ a Piráti požadují, aby toto ustanovení bylo ze zákona odstraněno. „Není spravedlivé, aby poplatek platil i člověk, který televizi nebo rádio nikdy nesleduje,“ uvedl poslanec Pirátů Jakub Michálek.

Jedním z nejkontroverznějších návrhů je také možnost, že by Česká televize a rozhlas mohly žádat Českou správu sociálního zabezpečení o údaje o firmách kvůli výběru poplatků. Tento návrh vyvolal ostrou kritiku opozice. „Tohle je šikana podnikatelů. Chceme snad, aby televize měla přístup k našim daňovým údajům?“ reagoval poslanec ANO Patrik Nacher.

Vládní koalice očekává tvrdý odpor opozice, zejména ze strany ANO a SPD, které novelu blokují obstrukcemi. ANO navíc přichází s návrhem na sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné organizace, což by podle jejich tvrzení vedlo k úsporám. „Máme 27 členských států EU a 17 z nich nemá koncesionářské poplatky. Můžeme se inspirovat,“ uvedl předseda hnutí Andrej Babiš.

Koaliční politici však tento plán označují za nebezpečný zásah do nezávislosti médií. „Tohle je cesta k omezení svobodné žurnalistiky podle slovenského vzoru,“ varoval šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.