Ekonomika chřadne dál

V poslední době často slýcháme diskusi na téma: Je už opravdu ekonomicky dobře, jak říká například vláda, anebo je spíš ekonomicky nedobře, jak tvrdí někteří ekonomové? Tato otázka není jen filozofická, tato otázka je centrální otázkou třeba při plánování firemních rozpočtů a podnikatelských aktivit pro další měsíce.

Nechme v tomto ohledu tedy promluvit pět předních německých hospodářských institutů. Proč právě německé instituty? Protože Česká republika je někdy (ani ne příliš v nadsázce) označována za další spolkovou zemi. Česká ekonomika v podstatě stojí a padá s ekonomikou německou kvůli své těsné provázanosti. Když tedy německé instituty mluví o Německu, mluví v podstatě také o budoucnosti české ekonomiky.

Nu a těchto pět německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta, svůj výhled přehodnotilo a pro Německo v letošním roce očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze, která vyšla ve čtvrtek 28. 3., dokonce instituty označily německé hospodářství za „chřadnoucí“ a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak strukturální problémy. Připomeňme, že německá ekonomika je největší v Evropě a loni se propadla o 0,3 procenta.

Co si představit pod těmi strukturálními problémy? To je právě onen klíčový výrok. Jde o to, že se změnila struktura celé německé ekonomiky. Pod tlakem Green Dealu se například Německo rozhodlo přetransformovat v nereálně krátkém čase celou energetiku, což vyvolává dlouhodobě neúnosně vysoké ceny energie, což zase deptá německý průmysl a činí jej nekonkurenceschopným. Právě tuto nekonkurenceschopnost, reprezentovanou produktivitou, instituty také potvrzují, když říkají: „Výkon německého hospodářství se pohybuje sotva na úrovni před pandemií. Produktivita postává na místě a počet zaměstnaných, který se mezitím zvýšil o 600 000, prakticky jen kompenzuje nižší průměrnou pracovní dobu.“

Německé instituty jsou tradičně relativně zdrženlivé ve svých výrocích. Šetří expresivními výrazy. Pokud tedy tentokrát vydávají společnou analýzu a v ní označují Německo za chřadnoucí, je to už na pováženou. A to je také odpověď na otázku, zda se Česká ekonomika má již – slovy vlády – dobře.

Obrázek dokreslují i další analýzy ze stejného dne. Z analýzy stavebního a bytového trhu rezidenčního developera Central Group a poradenské společnosti KPMG vyplynulo, že prý stavebnictví je v hluboké krizi, investorům se nevyplatí investovat, práci stavebníkům komplikuje také regulace a legislativa. A tak bychom mohli pokračovat.

Tímto nechci strašit nebo šířit špatnou náladu; tímto chci uvést fakta na pravou míru. Protože není nic horšího v podnikání a investování než přecenit budoucnost a nasadit si naivně optimistické brýle. V tuto chvíli je podstatné uvědomit si, že když makroekonomická čísla oprostíme od nánosu falešně povinného optimismu, zjistíme, že jejich údajné zlepšování je povětšinou dané hlavně statistickou základnou. Tedy velké oživení investiční aktivity, průmyslové výroby nebo spotřebitelské poptávky nelze letos očekávat.