Eurokomisařka Hadja Lahbibová chce zavádět válečný a krizový Erasmus pro mládež

Evropští studenti by brzy mohli cestovat po Evropě nejen za akademickými zkušenostmi, ale získávat zkušenosti z krizových situací jako jsou lesní požáry, povodně či jiné krize, včetně války. Jako o "určitém Erasmu" pro krizové situace se při návštěvě Ukrajiny rozhovořila eurokomisařka pro rovnost, krizovou připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová v rozhovoru pro agenturu Ukrinform. O nápadu informuje také server Euractiv.

"Viděla jsem také, jak se vaše děti učí, jak reagovat v nouzových situacích, například při požáru nebo útoku nepřítele a domnívám se, že tato připravenost by se měla vyučovat v celé Evropě. Měl by být vytvořen určitý "Erasmus" pro všechny mladé lidi v Evropě, dívky i chlapce ve věku od 16 do 18 let, a aby se jim dostalo lekcí připravenosti," uvedla v rozhovoru Lahbibová.

Podle svých slov už o tomto projektu mluvila s polskými a francouzskými ministry. Podle ní se krizové řízení a reakce na krize musí týkat celé společnosti. "Když se zeptáte belgického občana, co je pro něj civilní připravenost, nemá ani ponětí, protože prostě neví, kde teď hrozí nebezpečí, co by mohlo hrozit zítra. Ale když se na totéž zeptáte někoho ve Finsku, Švédsku nebo na Ukrajině, tak tito lidé samozřejmě vědí, o co jde," uvedla Lahbibová.

Představte si teenagera nebo studenta, který si vezme pár měsíců pauzu od studia, nebo dokonce rok, aby se od odborníků z celé Evropy naučil, jak se chovat v případě konfliktu nebo přírodní katastrofy, píše Euractiv.

Studenti by tak mohli strávit několik měsíců v cizí zemi, kde by se učili, jak se na různé krize přepravují vrstevníci z jiných evropských zemí. Jednalo by se o dobrovolnou mimoškolní aktivitu. Za příklad dala španělské či řecké zkušenosti s požáry nebo v jiných zemích tvoří podobné riziko povodně. Ocenila také zkušenosti z Ukrajiny, od které se má podle komisařky EU co učit. V rozhovoru ocenila především schopnost improvizace ukrajinských záchranných složek. Ty se například museli přizpůsobit Rusy široce využívané taktiky dvojího úderu. Při ní ruské rakety zaútočí na stejné místo dvakrát s rozestupem několika málo desítek minut, aby při druhém útoku zabily záchranáře, kteří na místo přijedou. V současnosti využívají robotické systémy, které jim umožňují operovat z bezpečnějších míst.

Lahbibová není první, kdo o civilní připravenosti v Evropě mluví. Bývalý finský prezident Sauli Niinistö v minulých měsících vypracoval zprávu pro Evropskou komisi, ve které popisuje jak zlepšit evropskou reakci na možné krize. Navrhl také vytvoření rozsáhlé evropské tajné služby. EU také nabízí studentům krátkodobé zapojení do svých humanitárních struktur už nyní skrz European Solidarity Corps.