Plány na „levnou“ elektřinu z Dukovan se vládě bortí. Spoléhá jen na slib Jihokorejců

Česká vláda se pustila do obrovské jaderné investice, a to do stavby až dvou nových bloků v elektrárně Dukovany. V červenci rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, protože prý její nabídka byla po všech směrech lepší. Americký Westinghouse, který má stavět první jadernou elektrárnu v sousedním Polsku, byl z tendru rovnou vyřazen, a francouzská EDF prohrála. Jenže tito neúspěšní uchazeči mají teď společný zájem, a tím je vyšachovat Jihokorejce ze stavby jaderných projektů v Evropě. Vládě se jako bumerang vrací riziko, na které od začátku kritici upozorňovali, a tím jsou páky Američanů na korejskou KHNP, kterou viní z neoprávnění používat technologii reaktoru.

V polovině července vláda oznámila, že Jihokorejci nakonec v tendru uspěli jak kvůli nižší nabídnuté ceně, tak kvůli lepším výsledkům ze stavby jiných jaderných projektů. Právě to bylo velké riziko francouzské EDF. Ta je od loňského roku státní společností a je zatížená mnoha problémy s průtahy ve stavbě. Ať už jde o stavbu bloku v domácím Flamanville, kde výstavba začala v roce 2007, měla stát 3,3 miliardy eur a trvat 5,5 roku. Po šestnácti letech není hotovo a náklady se odhadují na dohromady až na 19,1 miliard eur (přes 482 miliard korun). Vzhledem k tomu, že jde o státní společnost, vliv mohla mít také politická, a hlavně ekonomická situace, ve které se Francie po volbách ocitla.

Jenže to, že Francouzi, jaderná velmoc, mají po Evropě několik dalších jaderných zakázek, je pro ně výhodná pozice. Stejně tak americký Westinghouse bude Polákům stavět jejich první jadernou elektrárnu. Polská vláda s nimi už loni podepsala kontrakt bez předchozího výběrového řízení. Westinghouse je navíc dodavatelem jaderného paliva pro některé evropské země. V uplynulých dvou letech podepsal smlouvy o dodávkách také do Česka.

Naopak Jihokorejci nestavili a nestaví žádný jaderný projekt v Evropě. Česká zakázka by pro mě proto měla fungovat právě jako vstup na evropský trh. Za sebou mají pouze výstavbu čtyř bloků v jaderné elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech. Tam výstavba začala v roce 2012. Páce na čtvrtém, posledním bloku začaly v roce 2015. První blok zahájil komerční provoz v dubnu 2021, druhý blok v březnu 2022, třetí v únoru 2023 a poslední letos v březnu. Tedy bez zásadnějších průtahů. Právě lepší výsledky zřejmě byly také jedním z důvodů, které bral ČEZ jakožto investor a následně vláda jako plus. A pak samozřejmě to, že KHNP slibuje, že nedodržení podmínek, tedy nesplnění plánu, by měla sama kompenzovat.

Ani EDF, ani Westinghouse si ale účast KHNP na jaderných projektech v Evropě velmi pravděpodobně nepřejí. Od začátku tu soudní spor KHNP s Westinghousem, který se o tendr na české bloky také ucházel a byl vyřazen. Podle Američanů nejsou Korejci oprávněni používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídli. Američané viní Jihokorejce z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu a chtějí se kvůli tomu právně bránit.

KHNP po vyhlášení tendru na toto reagovala pouze tím, že má ohledně práva na používání technologie rozdílný názor. A deklarovala, že americká pravidla bude dodržovat. ČEZ ke sporu sdělil tehdy pouze to, že má od Jihokorejců potvrzení o vlastnictví technologie. Na to, že investice do Dukovan by měla být největší od vzniku samostatné republiky a tento spor, kterým se zabývá mezinárodní arbitráž, je dost podstatný, vláda pouze avizovala, že má slib od KHNP, že problém vyřeší a nebude to mít na českou zakázku vliv.

Podivná reakce ČEZ

Jenže teď Westinghouse a EDF celý průběh jaderné tendru napadly. K Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podaly odvolání proti výběru KHNP v soutěži, kdy v odvoláních zpochybňují oprávnění Jihokorejců používat nabízenou technologii a transparentnost celého tendru. Antimonopolní úřad teď obě podání analyzuje.

Podivná je reakce ČEZ, který uvedl, že má tendr bezpečnostní výjimku, a není proto možné proti průběhu řízení podávat odvolání. ÚOHS na toto vyjádření však rychle reagoval tím, že to, zda lze, nebo nelze průběh tendru napadnout, se teprve bude řešit v rámci správního řízení. Vláda opět reagovala stejně jako vždy: ohrožení tendru se neobává.

Za Američany v uplynulých dnech dorazila vyjednávat jihokorejská delegace, ale nepřineslo to žádný konkrétní výsledek. Sami Jihokorejci tvrdí, že se obchodní spory musí vyřešit do příštího března. Co bude, pokud se tak nestane, nevíme. A neví to zřejmě ani česká vláda.

I bez tohoto problému má dostavba Dukovan kolem sebe dost dalších otazníků a polopravd, jak píšeme podrobně zde. Vláda by totiž měla občanům na rovinu říkat, že konečná cena 200 miliard korun za jeden blok je nereálná. A stejně tak neslibovat, že nové bloky budou znamenat levnou elektřinu do budoucna. Stejně tak máme notifikaci, tedy schválení modelu veřejné podpory, pouze na jeden blok. Ta ještě k tomu není úplně vyhovující. Jak to bude s druhým blokem, zatím netušíme. O druhou notifikaci jsme zatím nepožádali.

Cena 200 miliard korun za blok je totiž cena aktuální, která by platila v tuto chvíli bez započtení finančních, tedy výpůjčních nákladů. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že jde o celkové náklady na jeden blok. To, že stát na sebe vezme po dobu výstavby bezúročnou půjčku (zkušební provoz prvního bloku by měl začít v roce 2036), neznamená, že náklady neponese nikdo a zmizí. Přes státní rozpočet je zaplatí daňoví poplatníci, kteří jsou v tomto případě zároveň spotřebiteli elektřiny.

To znamená že si je půjčí prostřednictvím státních dluhopisů a náklady na jejich splácení ponese daňový poplatník. Pokud by dál rostlo zadlužení státu, mohou růst i úroky na dluhopisech, protože investoři chtějí rizikovou přirážku. A lze čekat, že zadlužení poroste právě kvůli tomu, jak velkou investici Dukovany představují. Ze zkušeností u jiných jaderných projektů lze vyčíst, že finanční náklady jsou nakonec násobně vyšší než náklady, do kterých je započítána samotná stavba a použité technologie. Pokud má být podle vlády cena za dva bloky 400 miliard korun, lze vzhledem k růstu úroků na státních dluhopisech počítat minimálně s dvojnásobnou konečnou cenou.